Minimálně 466 lidí, kteří byli v loňském roce odsouzeni za krádež, dostalo automaticky přísnější trest kvůli tomu, že čin spáchali v době jarního nouzového stavu. V tiskové zprávě na to dnes upozornili zástupci projektu Legal Data Hub při Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Pokud se započtou i další trestné činy nebo skutky spáchané v průběhu podzimního a zimního stavu nouze, může být těchto lidí podle studie mezi 1000 a 1500.
Za běžnou krádež lze za normálních okolností uložit až dva roky vězení. Pokud se však krádež odehraje v době ohrožení státu, ve válce, při živelní pohromě nebo jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, činí trestní sazba dva až osm let. Jde o takzvanou kvalifikovanou skutkovou podstatu spojující vyšší stupeň závažnosti činu s vyšším trestem.
Podle autorů studie Jakuba Drápala a Libora Duška je jediným nástrojem, jak docílit spravedlivých trestů, stížnost pro porušení zákona. Tu může k Nejvyššímu soudu podat ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Autoři upozorňují i na to, že věznění stovek odsouzených po celou délku přísných trestů, je nákladné, úsporu spojenou s vyřízením stížností a uložením mírnějších trestů odhadují v řádu 200 až 250 milionů korun.
Nejvyšší soud v březnu rozhodl, že krádeže v době pandemie a nouzového stavu se mají trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisí s pandemickou situací, třeba když jde o krádež respirátorů, případně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti. Výklad trestního zákoníku ovlivňuje také pandemický zákon. Zvýšená sazba se má podle soudu aplikovat jen v případech, kdy je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie covid-19.
Mezi známé případy, kdy byl zloděj potrestán přísněji kvůli tomu, že kradl během nouzového stavu, patří případ Lukáše Kaliny, kterému loni v květnu Městský soud v Brně uložil dva roky vězení za krádež pěti kusů pečiva za 62,5 korun. Krajský soud v Brně trest následně snížil na 1,5 roku. Kalina byl v minulosti za podobný čin třikrát souzený a v době spáchání krádež byl v podmínce. Benešová v tomto případě podala k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona, čin podle ní byl nesprávně kvalifikován. Soud o stížnosti dosud nerozhodl.
Za období loňského jarního nouzového stavu eviduje Nejvyšší státní zastupitelství 8354 případů krádeží, od 5. října 2020 do letošního 7. března pak 19.393 krádeží. Podle informací žalobců byly před letošním březnem většinově posuzovány v kvalifikované skutkové podstatě, tedy se zpřísněnými tresty.
