Jen na jihu Moravy vyšetřují kriminalisté více než devět set případů, které mají spojitost s internetem. Škoda se dohromady pohybuje kolem sto padesáti miliónů korun. Naposledy policisté řešili případ ženy, která chtěla přes internet prodat lyžáky, místo zaslaných peněz jí z účtu někdo odčerpal téměř 3 milióny korun.
„Příběh měl skvělý začátek. Po necelé hodině po zveřejnění inzerátu, se jí ozval vážný zájemce. V následné rychlé výhradně virtuální komunikaci kupující žena údajně ze středních Čech nabídla odeslání kupní ceny na platební kartu prodávající. A obratem zaslala na mobil odkaz k uskutečnění transakce. Po vyplnění veškerých údajů k platební kartě do internetového formuláře, s jehož vypsáním kupující ochotně pomáhala, postupně přišly číselné ověřovací kódy. Ty pak prodávající zadala do jiného internetového formuláře, který se tvářil jako opravdu důvěryhodný. Prodávající to prý sice připadalo jako trochu divné, ale domnívala se, že se jedná o nový způsob platby. Zvlášť, když ji přišla zpráva, že vše proběhlo v pořádku s ujištěním, že peníze dorazí druhý den na její účet,“ popsal policejní mluvčí Bohumil Malášek.
Ten dále dodal, že jí ale večer dorazila v angličtině zpráva z banky, že tuto může kontaktovat. Neúspěšné přihlášení do mobilní aplikace ji neznepokojilo a vše začala řešit až ráno. To zjistila, že během noci zmizely z jejích účtů v několika platbách skoro tři milióny korun.
Podvodníci ale používají celou další paletu lstí. „Pachatel vnutí poškozenému, obvykle po jeho reakci na inzerát o zhodnocení úspor, instalaci softwaru na vzdálenou správu počítače. Pak už jen jednoduše, za spolupráce s poškozeným ovládá, jeho bankovní účet. Peníze mizí na účtech, které se tváří jako kryptoměnové,“ popsal Malášek.
Dost často používají podvodníci i různé až neuvěřitelné příběhy a vydávají se za někoho jiného, často tak ženám vyvolává například „legendární voják“ a pod různými záminkami požaduje zaslat peníze. Velmi často v případu hraje stěžejní roli odeslaný balík se závratnou finanční hotovostí.
Policisté se také často setkávají se zneužitím platební karty. „Pachatel posílá poškozenému zprávu o blokaci karty, vrácení přeplatku, zaslání peněz za koupi nabízeného zboží. Vyjímkou také není, že se volájiící představí jako pracovník banky a obvykle informuje o napadení účtu. Potom navádí poškozeného k převodu peněz na jiný účet, obvykle v kryptoměně,“ doplnil Malášek.
Mimo hledáček podvodníků nezůstávají ani podnikatelé a jejich firemní účty. U nich většinou volí taktiku, kterou policisté nazývají "man in the middle", tedy člověk uprostřed. Podvodník se nabourá do firemní e-mailové komunikace a nějakou dobu ji sleduje. Té straně, která má například zaplatit zakázku, pak pošle mail s informací, že došlo ke změně účtu a nechá si peníze poslat na vlastní účet. Škoda v takových případech bývá vysoká.
Policejní preventisté upozorňují, že s přihlašovacími údaji do internetového bankovnictví mají majitelé účtů nakládat velmi opatrně. Rozhodně by je neměli poskytovat na základě vyžádání neznámými osobami. Obrovskou chybou je také přeposílání konfirmačních kódů neznámé osobě. Stejně tak je krajně nebezpečné nainstalovat si do svého počítače software na vzdálenou správu počítače. Pachatel tak bezmezně může využívat cizí počítač.
