Ten, kdo zavítá do Uměleckoprůmyslového paláce v Husově ulici, zjistí, že Moravská galerie je asi první tuzemské muzeum, které zaměstnává místo baristy robota. Kávu vám tam totiž přímo v expozici uvaří robotická ruka v Café Robot, jejímž autorem je výtvarník Marek Štěpán.

„Prostředí je inspirované Hvězdnou odyseou, mělo by být sterilní, abstraktní až robotické. Je z bílého, lesklého, lokálně podsvíceného skla, taková kostka vložená do Uměleckoprůmyslového muzea,“ uvedl výtvarník.

Robot se pohybuje za sklem a obsluhuje. „Umí udělat nejen kafe, ale taky portrét na cappuccino, čokoládu pro děti nebo zamávat. Kromě robota tam bude také klasická kavárna, kde si člověk bude moct dát třeba nějaký zákusek. Podoba sortimentu kavárny v této chvíli trochu bobtná, tak uvidíme,“ řekl Marek Štěpán.

Robot podle ředitele Moravské galerie Jana Presse nahrazuje živého člověka a je současně exponátem a investicí do marketingu. „Pracuje 24 hodin, 7 dní v týdnu a když mu stojíte tváří v tvář, zažíváte zvláštní pocit a můžete o celé situaci přemýšlet nad kávou s vlastním selfíčkem, co to opravdu znamená setkat se s robotem,“ vysvětlil Jan Press.

Podle něj jako národ těžící z odkazu Karla Čapka bereme slovo robot coby naše kulturní vlastnictví. „V současnosti máme robota vedle autonomního řízení a dronů spojeného s průmyslem 4.0, kdy se často hovoří o výhodách robotizace, ale také i obavách, že nám roboti seberou práci. Patrně jsme první muzeum na světě, které zaměstnává robota,“ míní ředitel.

Výtvarník Marek Štěpán také navrhl objekt Mrak, který se zvláštně zaklesnul nad terasou Uměleckoprůmyslového muzea a může připomínat umělecký objekt, který se odvolává na mraky z obrazů Josefa Šímy. Stejně tak může být pojímán jako zastřešení, které zpříjemní pobyt ve venkovní části muzea a zdůrazní jeho druhý vstup.

Původní představa Mraku podle Štěpána vznikla poměrně rychle. „Měl jsem schůzku v Moravské galerii, na kterou jsem měl přinést svou představu zastřešení terasy, a ten den ráno, kdy měla být ta schůzka, jsem teprve začal kreslit. Skici byly inspirované Josefem Šímou, v hlavě jsem myšlenky nosil už nějakou dobu, ale na papíru jsem ještě nic neměl. Čas, kdy tyto skici vznikaly, byl ale poměrně plodný, a od původních skic se současná podoba vlastně moc neliší. Jen kvůli zemské gravitaci musel Mrak nabrat nějaké konkrétnější podoby – což se promítlo třeba v ocelové konstrukci nebo v ukotvení,“ vysvětlil výtvarník.

Mrak je podle něj především venkovním vizuálním prvkem změny charakteru expozic z uměleckoprůmyslových na designové. „A taky umí zabránit dešti, barevně svítit, a to i dynamicky – třeba jak reaguje na zvuk, pohybující se lidi, na hudbu, na slovo nebo otázky. Doufám, že ho naučíme i mluvit. Byl bych rád, kdyby se stal takovým brněnským orákulem. Ještě mě jednou napadlo takové přirovnání k májce – je to podobné vztyčení bodu oslavy, hodů, akce nebo změny. Může to být taková májka Moravské galerie,“ dodal Marek Štěpán.