Multižánrový festival Maraton hudby Brno vstoupí už ve čtvrtek 11. srpna do svého sedmého ročníku. Jak funguje spolupráce s kreativními městy UNESCO a na které interprety se můžeme v ulicích a sálech Brna těšit? A jak festival vzniká? To jsou otázky pro hudebního manažera, ředitele festivalu Concentus Moraviae i zakladatele Maratonu hudby Brno v jedné osobě Davida Dittricha.
Jaká byla původní vize a motivace ke vzniku festivalu Maraton hudby Brno?
Když se Brno hlásilo do prestižní sítě kreativních měst UNESCO v oblasti hudby, stála před realizačním týmem řada úkolů, které bylo potřeba splnit. Jednou z takových věcí byla tvorba multižánrového festivalu Maraton hudby Brno, který by odrážel pestrou brněnskou hudební nabídku, vysoce kvalitní a neobyčejně bohatou ve všech žárech – a v tom jsme opravdu výjimeční. Akcentovali jsme také, že Brno je unikátní svojí polohou na rozhraní několika živých folklorních regionů. Sice máme „jen“ jeden operní a jeden filharmonický soubor, v čemž asi nemůžeme konkurovat větším metropolím, ale na druhou stranu máme mnohem bohatší folklorní život, a to samé lze říci i o klubové scéně. Stejně tak je Brno fantastické v oblasti jazzové, máme úžasnou scénu staré hudby i tzv. nové hudby. V Brně prostě funguje spousta kvalitních hudebních projektů napříč žánry a my jsme chtěli, aby festival tento fakt zřetelně odrážel.
Zároveň jsme chtěli vytvořit platformu, kde by se mohli představovat, potkávat a při rezidencích i spolupracovat brněnští muzikanti s umělci z dalších měst hudby UNESCO, kterých je dnes kolem šedesátky. Letos třeba dorazí muzikanti z belgického Gentu, Tallinnu nebo z polských Katovic.
Jste zakladatelem festivalu Concentus Moraviae – dá se nějak srovnat práce na přípravě tohoto festivalu s Maratonem?
U Concentu Moraviae jsem si koncept víceméně vymýšlel sám za zásadní pomoci hudebníka a někdejšího dramaturga Filharmonie Brno Jiřího Beneše, později do něj samozřejmě vstupovali další spolupracovníci. U Maratonu jsem hned na začátku oslovil Janu Janulíkovou z TIC Brno a Viléma Spilku z JazzFestu, abychom společně vymysleli, jak festival bude vypadat; tudíž jde o týmovou záležitost. Vilém se později začal naplno věnovat festivalu Pop Messe, ale jeho vklad na začátku Maratonu byl zásadní.
Je to i důvod, proč se na programu podílí větší počet dramaturgů?
Stejně jako u Concentu jsme chtěli, aby se festival prezentoval kvalitní dramaturgií, což je u multižánru složitější, než když pořádáte monotematický festival. Stáli jsme o to, aby každý žánr tvořil dílek velkého festivalu, v němž do sebe všechno zajímavě a dokonale zapadne. Proto má také každá sekce svého dramaturga, který si může program „vymazlit“ do posledního detailu. Oslovili jsme nejzajímavější brněnské osobnosti jednotlivých žánrů. Abych jmenoval alespoň ty největší scény: world music připravuje Milan Tesař, jazz a blues má na starosti Jiří Švéda, u folkloru jsme vsadili na Marii Hvozdeckou, humor v hudbě zastupuje Zdeněk Král, Django scénu s výběrem romské hudby chystá Jan Polyak, rock Martin Kyšperský, u balkánské hudby spolupracujeme s Oldou Vojáčkem, starou hudbu zastupuje Barbara Maria Willi, u Pianoštafety spolupracujeme s Davidem Marečkem, ředitelem České filharmonie. Ve výčtu pak nesmí chybět ani Indies scéna, kterou pro nás chystá Přemek Štěpánek. Máme tedy opravdu špičkové dramaturgy, s nimiž se můžeme radit a sdílet s nimi i pohled na celkovou koncepci Maratonu. Vše propojuje bezuliční busking, unikátní projekt výtvarnice Katky Šedé, nevyčerpatelné studnice nápadů. Nechtěla, aby buskeři hráli jen tak na ulici, tak přišla s vizí scén – pokojíků, do kterých si buskeři posluchače pozvou jako domů, přitom však zůstávají na ulici. A vzniklo něco neuvěřitelně krásného!
Rozhodli jste se koncept pokojíků zachovat? V čem bude stejný a v čem nový ve srovnání s loňským ročníkem?
Brno není úplně buskingovou destinací, a pokud k nám chcete dostat zahraniční buskery, je třeba jim nabídnout něco extra. Jakmile ochutnali hraní v pokojících, už nechtěli jinak. A protože Katka nechce věci jen tak opakovat, každoročně připravuje nějakou inovaci. Čtyři pokojíky jsou víceméně stejné – obývák, kuchyně, koupelna a dětský pokoj – a jeden pokojík vždy reaguje na nějakou aktuální situaci. Minulý rok šlo o ordinaci, jejímž prostřednictvím jsme děkovali zdravotníkům za jejich obrovské úsilí během covidu, letos půjde o zajímavou věc v rámci oslav J. G. Mendela – Katka vytvořila nádherný skleník, který bude stát u obchodního domu Letmo.
Zmiňoval jste, že do Brna zavítají muzikanti z ostatních hudebních měst sítě kreativních měst UNESCO; kteří to budou?
Z estonského Tallinnu dorazí mladá jazzová zpěvačka Susanna Alexandra, která se představí v sobotu na UNESCO scéně na Staré radnici. Vystoupí společně s finskou klavíristkou a skladatelkou Riittou Paakki. Na stejné scéně se objeví i hvězda buskingu z polských Katovic, kytarista a busker Mariusz Goli, na kterého Brňané narazí i v buskerských pokojících. Katovice obohatí i Jazz&Blues scénu na nádvoří Místodržitelského paláce, kde ve čtvrtek vystoupí skvělá čtyřčlenná kapela MØW Band. Pokud jsme hovořili o rezidencích, jedna z nich se uskuteční i letos – půjde o belgického trumpetistu Barta Marise a italského bubeníka, žijícího v Belgii, Giovanniho Barcellu, kteří vytvoří společně s brněnským orchestrem Divergent Connections Orchestra a jeho zakladatelem Pavlem Zlámalem společný projekt nazvaný Transcendentní hudebně-taneční maraton. Půjde o pět hodin autorské muziky a uskuteční se v sobotu od 17 hodin v Ponavě, což je klub, s nímž na této části programu spolupracujeme. Tolik asi k programu, který se uskuteční v rámci našeho členství v síti kreativních měst UNESCO. Brno – město hudby UNESCO letos podpoří také setkání zástupců World Music Charts Europe, organizace, která sestavuje asi nejprestižnější hitparádu word music a od roku 2020 sídlí v Brně. Rozhlasoví redaktoři z celé Evropy se v rámci svého brněnského sezení potkají také s brněnskými hudebníky a organizátory.
Na jaké další programy, popř. interprety byste nejen Brňany rád pozval?
Toho je spoustu! Třeba jednou z letošních novinek je post tzv. rezidenčního umělce, který jsme zřídili se záměrem opět zvednout kvalitu dramaturgie. A zahajujeme bez přehánění ideální hudební osobností: Anna Fusek je ztělesněním našich představ o umělci schopném excelovat napříč žánry. Jde o fenomenální flétnistku, houslistku i klavíristku, improvizátorku se zkušenostmi s divadelní režií i s dirigováním symfonických těles, dámu pohybující se ve světě staré i nové klasické hudby, ale i v jazzové kapele… Na festival si pozvala své úžasné kolegy a bude koncertovat celkem čtyřikrát – poprvé ve čtvrtek s britskou houslistkou Mayahou Kadish s klasickým programem nazvaným Mozart meets Morley, v pátek představí program Brief tales for two ve vile Tugendhat s temperamentním italským loutnistou Gianlucem Geremiou, v sobotu vystoupí ve slavnostním sále Divadelní fakulty JAMU s úspěšným kvartetním projektem Kosmologie hrušky s prvky staré hudby i jazzu a improvizace, v neděli se pak v aule Hudební fakulty JAMU se skupinou Aguaverde ponoří do rytmu brazilské hudby.
Mám-li pozvat na jednotlivé scény, z té balkánské bych rád upozornil na skupinu Fanfare Ciocărlia, celosvětově proslulou balkánskou dechovku, která roztancuje úplně každého. Na world music scéně přivítáme slavnou kapelu Warsaw Village Band, která dlouhou dobu vedla právě v žebříčku World Music Charts Europe. Ze středomoří dorazí italská skupina La Cantiga de la Serena. Z Django scény nelze nezmínit Kale, brněnské New4 nebo trojici maďarských kytarových mágů vystupující jako Botos Family. Na folkloru na Provázku můžete strávit celou sobotu, vrcholem bude večerní koncert Michal Noga Bandu, jedné z nejzajímavějších folklorních kapel současnosti. Ale nemůžu vyjmenovat všechno, koncertů bude 150, takže každý si najde to svoje – podívejte se na náš krásný a přehledný web a vybírejte! (Viz https://www.maratonhudby.cz)
Mluvil jste o „jedné z novinek“. Jaké jsou ty ostatní?
Celý festival odstartuje ve čtvrtek odpoledne na Náměstí Svobody tzv. track stage s bubenickou show Ritmo faktory a kapelou Josefa Feča Connection. Od čtvrtku do soboty si můžete maratonské zážitky protáhnout v Late Night Festival Music Baru v hotelu International, od rána pak bude k dispozici nová festivalová kavárna Larva mola v Alfapasáži. A pokračujeme v loňské novince, kterou je Maraton Street Food Festival – publikum nemusí chodit do anonymních fastfoodů, ale může se kvalitně, rychle a levně najíst i ve vybraných brněnských restauracích a bistrech, které ze svého menu připraví jeden pokrm ve formě take away.
V loňském roce se publiku líbilo propojení s celorepublikovým festivalem ZUŠ Open. Bude pokračovat i letos?
Samozřejmě! Loni jsme ZUŠky zapojili poprvé a jak říkáte, s fantastickým ohlasem. Přidáváme se tak k projektu ZUŠ Open, abychom podpořili existenci ZUŠ a celého tohoto světově unikátního vzdělávacího systému, který podporuje i Nadační fond brněnské rodačky Magdaleny Kožené. V dětském pokojíku v Myší díře se v sobotu od 14 hodin představí malí muzikanti z celé republiky. Nejen žáci ZUŠ pak vystoupí v neděli od 14 hodin rámci oblíbené Pianoštafety v Alfapasáži. Kromě profesionálů a žáků si může zahrát kdokoliv. Celou štafetu vždy zaštiťuje významná hudební osobnost a letos jí bude Renata Lichnovská Ardaševová, dramaturgii připravuje již zmiňovaný David Mareček. Žáci ZUŠ pak mimo busking vystoupí ještě dvakrát – na společné muzikálové scéně se studenty JAMU v Atriu Divadla na Orlí, špičkovým ZUŠ souborům z celé republiky pak bude patřit speciální ZUŠ Open scéna na nádvoří Staré radnice.
Jak to bude letos s operou?
Loni jsme nabídli klasické operní představení ve spolupráci s brněnským Národním divadlem, letos budeme završovat trilogii, kterou připravil soubor Hausopery pro slavné brněnské funkcionalistické stavby. Vznikla tak opera pro Městské lázně, zavítali jsme také do knihkupectví Michala Ženíška v Alfapasáži a letos vše završíme v Zemanově kavárně a cukrárně na Josefské (pozor, nikoliv v Zemance za Janáčkovým divadlem!), kde se uskuteční představení Věčná slečna bledá aneb Operní nejistota pro široké masy. Opera trvá asi 40 minut a pochází od převážně brněnských autorů – hudbu složili Markéta Dvořáková a Ivo Medek, text napsal Josef Škarka, režii vedl Jiří Nekvasil, hudebního nastudování se ujal Michal Jančík a i celý soubor bude brněnský. Hraje se v pátek, sobotu a neděli.
V programu figurují také varhany – proč?
Sekci Nekonečné varhany vždy připravujeme s dramaturgyní Hanou Bartošovou, mj. organizátorkou Brněnského varhanního festivalu. V kostele Nanebevzetí panny Marie na Jezuitské, kde se nacházejí jedny z nejkrásnějších varhan v republice, se střídají varhaníci po půlhodinách. Souvisí to i s vizí oživit zajímavé prostory Brna. Jedním z našich cílů je přiblížit Brno hudbou lidem, kteří do města přijíždějí. Koncertovat a hrát se bude během Maratonu na přibližně třiceti místech – jsou to koncertní sály, náměstí, kavárny, nádvoří i střechy. Minulý rok jsme koncertovali např. ve vodojemu na Žlutém kopci, letos představíme Slavnostní sál na JAMU. Podobnou cestou chceme kráčet dál – ukázat prostory, kam se jinak lidé běžně nedostanou, představit urbanistický střed města prostřednictvím hudby. Pro nás je zásadní, aby byl festival výkladní skříní Brna doplněnou navíc o špičkové tuzemské a zahraniční interprety. Zakončení festivalu plánujeme na náměstí Svobody, kde uvedeme novocirkusový projekt Nautilus v podání souboru Blackout Paradox. Pro Maraton je to letošní poslední představení, zároveň jde o zahájení partnerského festivalu Na prknech, dlažbě i trávě. S tím také souvisí, že se do Maratonu zapojují i další brněnské instituce, což je naším dalším cílem: prostřednictvím jednotlivých žánrů uvést zajímavé brněnské projekty. Nekonečné varhany tak upozorňují na varhanní festival, Indies scéna přibližuje vlastní nahrávací projekty, další počiny upozorňují na aktivity Filharmonie Brno, Národního divadla v Brně i klubových scén. Prezentujeme i blížící se hudební a uměleckou sezonu v Brně.
Jak je to se vstupným?
Na polovinu programu se prodávají vstupenky, polovina je zdarma – u buskingu to ani jinak nejde. Snažíme se, aby byly u každé ze scén možné obě varianty. Chceme představovat i nadějné kapely v daném žánru – třeba odpoledne na ulici bez vstupného, špičky oboru pak vystoupí večer v sále či open air za vstupné. Nechceme stavět na prvoplánových hvězdách, ale nabídnout zajímavé osobnosti a interprety. Je pro nás důležité vytvořit jedinečnou a výjimečnou atmosféru festivalu, v němž si každý najde to své – můžete jít na open air i do sálu, vybrat si komorní scénu nebo větší koncert.
