Teplé lednové počasí, které rozpustilo i na horách veškerý sníh napadaný v prosinci, a deště posledních dnů zapříčinily, že v celé republice je v půdě do jednoho metru obvyklé či vyšší množství vody, než je pro toto období obvyklé. Mapa nasycení ukazuje, že s výjimkou částí jižní Moravy a oblastí kolem Ohře v Ústeckém kraji je půda buď zcela či téměř nasycená, vyplývá z informací na webu projektu Intersucho.

Predikce založené na očekávání průměrných srážek už však tak dobré nejsou, protože na začátku jara může chybět voda z tajícího sněhu. Ten totiž není nikde s výjimkou slabé a nesouvislé pokrývky na horských hřebenech.

Téměř všude je nasycená půda do 40 centimetrů, v hlubší vrstvě do jednoho metru je slabě nasycené Poohří, prakticky celá jižní Morava a také střední Pomoraví, částečně Polabí a také Bruntálsko. Na nejbližší dny je předpověď příznivá do té míry, že má ještě několik dnů občas zapršet, na horách může i sněžit.

Prognóza pro začátek března však příliš optimistická není

Pokud nepřijde sněžení, které by vytvořilo zásobu vody pro jaro, může být na začátku vegetace vody v půdě méně, než je obvyklé.  Vědci srovnávají aktuální stav s průměrným stavem zásob vody v půdě do jednoho metru v letech 1961 až 2010, prognózu dělají na základě aktuální situace a kalkulují s průměrnými srážkami za období, pro něž prognózu tvoří. Pro většinu území je maximálně padesátiprocentní šance, že bude v půdě na začátku března více vody, než je pro toto období obvyklé. Jen na území západně od Prahy je šance, že půda bude nasycena alespoň průměrně.

Počasí, které panuje v Česku zhruba od Vánoc, je o několik stupňů teplejší, než je dlouhodobý teplotní průměr

„Zima se v Česku za posledních 60 let oteplila o 2,2 stupně Celsia, samotné měsíce prosinec a leden dokonce o 2,6 stupně,“ upozornil klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Pavel Zahradníček. Důsledek tohoto trendu je jednoznačný. „Chladná část roku se zkracuje a samozřejmě ubývá i množství sněhové pokrývky. Hlavně v posledním desetiletí jsme zažili velmi mírné zimy se slabou sněhovou pokrývkou. Počet dnů, kdy leží na zemí sníh, klesl za 60 let o polovinu a počet dnů, kdy byla sněhová pokrývka vyšší než deset centimetrů, dokonce klesl o dvě třetiny,“ uvedl Zahradníček.

Oteplování zim souvisí podle klimatologů se změnou klimatu, příčinou globálního růstu průměrných teplot je množství oxidu uhličitého vypouštěného do atmosféry. Podle klimatických modelů poroste do konce století pravděpodobnost výskytu teplých zim s nedostatečnou sněhovou pokrývkou.