Dnes již není knihovna jen o půjčování knih, dnes jsou knihovny takzvaně multifunkční. Je to místo pro setkávání. Když přijde na věc, půjčí vám tam i nabíječku. A přesně tento popis sedí na knihovnu v Ořechově. Na chod knihovny, kde je pěkně živo, dohlíží zodpovědná a zapálená knihovnice Naděžda Adámková. Je to především její zásluhou, že knihovna získala ocenění TOP komunitní knihovna Jihomoravského kraje za rok 2023 a Komunitní knihovna v obcích od 1 001 do 3 000 obyvatel.
Knihovna v Ořechově obdržela ocenění za významný přínos k rozvoji společenského, kulturního a komunitního života, za příkladnou spolupráci se školami s přesahem do sousedních obcí a zapojování dobrovolníků do aktivit knihovny. Jak to vypadá konkrétně v praxi?
Naše knihovna disponuje samozřejmě moderním knihovním systémem s online katalogem, nechybí nám wi-fi připojení, studijní koutek se třemi počítači pro návštěvníky, tiskárna s kopírkou. Hodně nás finančně podporuje obecní úřad, za což mu děkuji. Ale naše úloha netkví jen v půjčování knih. Je to především o lidech, našem společném soužití, snažíme se vycházet si vstříc, společně sdílet zážitky. Myslíme například na naše méně pohyblivé a handicapované spoluobčany. Aby nemuseli vážit cestu do knihovny, poskytujeme službu Expres balíček – rozvoz knih k nim domů.
A zřejmě nebudou chybět ani přednášky, workshopy…
V knihovně pořádáme besedy, přednášky, výstavy dětí ze školky a zdejší základní i umělecké školy, jarmarky, mini dílničky, workshopy. Spolupracujeme například také s místním divadlem a kinem.
Dá se zjednodušeně říct, že se lidé v knihovně a na jejích akcích schází a povídají jako třeba v místní prodejně smíšeného zboží?
Je to tak… (smích). Naše knihovna je otevřená pro všechny. Jsme takovým středobodem v naší obci. Dozvíte se zde naprosto spolehlivě veškeré informace, co se v Ořechově děje. Knihovnu totiž může navštívit každý, i ten, který není zaregistrovaným čtenářem. Schází se u nás zkrátka všechny generace. Když někdo potřebuje něco vyhledat a vytisknout na počítači, tak zamíří do knihovny. Kolemjdoucí přilákají například výstavy v knihovně, máme zde dvě výstavní plochy, kde vystavujeme obrazy. Měli zde například vernisáž obrazů Claudi Ondok s názvem Tváře muklovského Vatikánu. Tyto obrazy byly vystaveny ve Vatikánu, a poté zamířily do naší knihovny. Připravujeme i expozice fotografií nebo sbírek, především od místních občanů. Vydařená byla právě autogramiáda knihy Bitva o Ořechov 1945 od Tomáše Stejskala.
Děti, které dojíždějí do místní školy z okolních obcí, čekají v knihovně na autobusový spoj. Setkávají se zde senioři, kteří si povídají u kávy, kterou jim v knihovně uvařím. Maminky s dětmi využívají v knihovně dětský koutek a mládež si přijde zahrát různé hry nebo fotbálek.
Máme 360 registrovaných čtenářů, přijíždí k nám i z okolních pěti obcí. Vznikla tu fajn parta lidí. Pořádáme zájezdy do divadel a po České republice nebo organizujeme divadla přímo v Ořechově. Již pátým rokem se konala akce, která vznikla z nápadu místních maminek a my jsme ji zrealizovali. Má název Den pro ženy (ke Dni matek). Zapojují se do ní místní dobrovolníci – napečou různé dobroty, obsluhují a pomáhají s přípravou. Děti a další místní organizace si připraví kulturní vystoupení.
Co pro vás ocenění TOP komunitní knihovna znamená?
Ta soutěž pořádaná Moravskou zemskou knihovnou má smysl a je užitečná. Přihlášené knihovny z regionu se v ní zviditelní. Všechny provozují nějaké skvělé, inovativní akce, soutěže a programy. Navzájem se inspirujeme.
Asi každý z nás zažil návštěvu knihovny se školou v rámci výuky. Jaké školní programy jsou teď IN, aby dnešní děti zaujaly?
Nabízíme 20 výukových programů nejen pro děti z Ořechova, ale i pro ostatní školy z okolních obcí. Programy tvoříme přímo na míru, podle požadavku. S projektovým dnem nebo pasováním čtenářů dokonce vyjíždíme i do obce Moravské Bránice. Jsme taková „pojízdná knihovna“. Nelze úplně říct, který program je nejoblíbenější. Je to hodně individuální. Ale děti z mateřinky se skvěle baví u tématu „Jak to chodí v knihovně“, kdy si mohou mimo jiné vyzkoušet i profesi knihovníka.
S pokročilými technologiemi je čím dál obtížnější přilákat děti ke čtení. Máte nějakou radu pro rodiče, kteří by to chtěli změnit?
Nutit je opravdu nemá smysl. Myslím, že se naší knihovně celkem daří přitáhnout nové dětské čtenáře hlavně díky spolupráci se školou, kdy děti navštěvují výukové programy. Naše programy probíhají hravou a zábavnou formou, informace jim předávám nenásilně, aby si vytvořily vlastní názor, naučily se spolupracovat. Po programu je jim nabídnuto, že se mohou do knihovny přihlásit a poplatek na jeden rok za registraci nemusí platit. Tím, že v knihovně máme i herní zóny, přijdou právě i ti tak zvaní nečtenáři, nakonec sáhnou po knize či časopisu a zjistí, že je fajn číst a chodit do knihovny. Také je důležitý výběr knih pro děti, za mnou děti přichází s tipy na knihy a já jim je zkusím pořídit, takže jim svým způsobem plním přání.
Pro děti je velké plus, když se naučí chodit odmala do knihovny s maminkou. Pořádáme pro ně řadu mini dílniček a workshopů. Jsme například zapojeni do projektu Bookstart – S knížkou do života, který je pro rodiče a děti od miminek do 6 let. Pro děti a mládež je to pak známý a populární projekt Noc s Andersenem, Lovci perel, Jižní Morava čte, různé výtvarné soutěže a naše ořechovská soutěž Louskáček.
Přibližte nám více tu vaši soutěž.
Děti luští křížovky, kvízy, osmisměrku nebo získají indicie k určení literární postavy z dětské knihy.
Jaké žánry si dnešní děti půjčují? A co středoškoláci?
Pokud dítě není přímo zapálený čtenář, vyhledává především knihu, která není moc tlustá. Jinak naše čtenáře zajímají detektivní a dobrodružné příběhy, příběhy o přátelství, zvířatech, fantasy knihy. Také je velká poptávka po komiksech – teď frčí Manga komiksy.
Středoškoláci si většinou přijdou pro povinnou četbu, ale také je zde pár výjimek a zajímají je fantasy a sci-fi knihy.
Velmi populární je i vzdělávání seniorů. I v této oblasti připravujete aktivity?
Máme velmi oblíbenou a využívanou Virtuální univerzitu třetího věku. Na této formě celoživotního vzdělávání spolupracujeme s Provozně ekonomickou fakultou České zemědělské univerzity v Praze. Ta vytvořila v jednotlivých krajích síť konzultačních středisek. A v naší knihovně funguje už 11 let za podpory obecního úřadu.
Senioři si to pochvalují, plnohodnotně tak tráví svůj čas, stoupne u nich i vlastní pocit sebeúcty. Předpokládaná doba studia jsou tři roky. Student nemusí absolvovat celé studium v časové návaznosti, může jakýkoliv semestr vynechat a poté opět pokračovat. Probíhá to tak, že studenti sledují společně přednášku, téma si zvolí sami, poté společně vypracují test a odešlou ho elektronicky na univerzitu. Někteří naši studenti studují už od zmíněného roku 2013. Máme nejstaršího studenta, kterému je 90 let. Připojil se k nám v roce 2016. Jelikož ovdověl, bylo toto studium pro něj novým nábojem do života.
Kde hledáte inspiraci při vymýšlení všech vašich aktivit? Ptáte se návštěvníků nebo se i poohlížíte, co dělají jiné knihovny?
Spousta akcí v naší knihovně vznikla na základě tipů návštěvníků knihovny, kterých se ptáme, co bychom mohli uskutečnit v knihovně nebo v obci. Chceme, aby se jim u nás zkrátka líbilo. Přijdou sami s nějakým nápadem, který zrealizujeme. Tak vznikla vlastně druhá výstavní plocha v knihovně, kde probíhají výstavy nejen od místních občanů.
Také se inspiruji u jiných knihoven. A tak máme soutěž Hádej, kdo jsem, která je pro děti od 12 let a dospělé. Podle indicií určují literární postavy nebo spisovatele.
Jak vypadá běžný pracovní den v ořechovské knihovně?
Jelikož je knihovna otevřená pro všechny, tak je u nás živo. Chodí čtenáři pro knihy, maminky s malými dětmi, školáci si přijdou zahrát hry, podívat se na výstavu nebo sezónní jarmark. Hodně si s návštěvníky knihovny povídám. Během toho všeho objednávám nové knihy, přidávám je do katalogu nebo sleduji novinky na knižním trhu. Organizuji zájezdy, besedy a plánuji akce. Také komunikuji se čtenáři přes email, messenger či facebook.
Blíží se doba letních prázdnin. To asi do knihovny zamíří většina čtenářů, aby se zásobila na dovolenou?
Ano, půjčování je více, ale musí být z čeho vybírat. Snažím se proto pokaždé před prázdninami pořídit nové knihy, které v knihovně nemáme, hlavně tipy od čtenářů.
Prozraďte nám, co čtete ráda vy?
Romány pro ženy, ne úplně červenou knihovnu, je to takové jednoduché čtení, říkám tomu „výplach mozku“, také příběhy ze života a humoristické romány. Nejvíce mě pobavila kniha Poslední aristokratka od Evžena Bočka, u té jsem se smála nahlas.
Přála jste si jako malá být knihovnicí, nebo co vás přivedlo na tuto profesní dráhu?
Velmi ráda jsem četla a milovala jsem vůni knih, to mi zůstalo dodnes. Doma jsem si na knihovnu jako malá hrála, ale knihovnicí jsem původně být vůbec nechtěla. Jsem profesí učitelka v mateřské školce a vychovatelka v družině, proto mám k dětem velmi blízko. Když jsem odcházela po 16 letech ze školství, tak láska k dětem, knihy a možnost pořádat a vytvářet akce mě dovedly do knihovny.
Kolem jsou knížky, ale zároveň můžete návštěvníkům půjčit třeba nabíječku na telefon, když prší, tak deštník. Už jen knížky nestačí?
Přesně tak. Když přijde na věc, půjčíme i nabíječku. V naší knihovně si třeba můžete zakoupit upomínkové předměty, jako například knihu o Ořechově, omalovánky a pexeso Ořechov, dokonce i ořechovku z Ořechova nebo pokud na poslední chvíli potřebujete nějaký drobný dárek, tak i ten u nás v knihovně určitě najdete.
U vás v knihovně je vlastně veselo…
To každopádně. Nejvíc mě pobavilo a směji se ještě teď, když byly děti ze školky na výukovém programu v knihovně a já se jich ptala, jak se jmenuje moje povolání. Padaly různé názvy, ale nejlepší byl KNIHOVNÁŘKA … (směje se)