Státní zástupce se podle České televize odvolal proti rozsudku v korupční kauze na radnici Brno-střed, takzvané kauze Stoka. Pro některé obžalované požaduje přísnější tresty. Krajský soud v Brně loni v květnu nepravomocně odsoudil bývalého místostarostu městské části Brno-střed Jiřího Švachulu (dříve ANO) a další lidi za ovlivňování městských zakázek. Odvolání podali i někteří obžalovaní.
„Vrchní státní zastupitelství podalo odvolání do celého výroku o vině a navazujícího výroku o trestu v neprospěch obžalovaného Švachuly, Ovčarčina, Smolky, Kosmáka, Liškutina, Unzeitiga, Hose a Krejčího,“ uvedla mluvčí soudu Klára Belkovová. Státní zástupce pro ně požaduje vyšší tresty, zároveň u některých obžalovaných žádá odsouzení za část činů, ve kterých je soud osvobodil.
Švachulovi soud uložil 9,5 roku vězení a propadnutí části majetku
Žalobce mu navrhoval čtrnáct let vězení. Švachula vinu popřel. Někdejší místostarosta brněnských Ivanovic za hnutí ANO Petr Liškutin dostal tříletou podmínku a peněžitý trest. Také on vinu popřel. Obžaloba pro něj přitom žádala třináctileté vězení. Soud uložil tresty i dalším lidem, vinnými v kauze soud uznal vedle Švachuly a Liškutina dalších sedm obžalovaných a dvě firmy.
Podnikatelé Saman El-Talabani a Pavel Ovčarčin od soudu odešli se souhrnným šestiletým trestem a pokutami
Oba už byli pravomocně odsouzení v jiných kauzách, v kauze Stoka vystupovali jako spolupracující obvinění. El-Talabani se proti rozsudku odvolal, požaduje mírnější trest. Totéž podle ČT učinil státní zástupce, který mu u soudu navrhl 4,5 roku vězení.
Soud potrestal firmy Kros-stav a UNO, které dostaly pokuty a zákaz účasti ve veřejných zakázkách. Obě společnosti se podle ČT proti rozsudku odvolaly, stejně jako podnikatelé Luboš Krejčí a Lubomír Smolka, kterým soud uložil podmínky. U některých dílčích skutků soud obžalované viny zprostil, zcela pak osvobodil podnikatele Ivana Trunečku a Petra Kaláška, kteří vinu popírali. Žalobci jim navrhovali dvanáctileté vězení.
Podle rozsudku šlo o organizovanou skupinu s respektováním hierarchie, kdy její činnost směřovala k zadávání veřejných zakázek a poskytování neveřejných informací vybraným společnostem, které za tyto informace poskytovaly předem smluvený úplatek. Nejčastěji šlo o deset procent. Úplatky si pak podle soudu dotyční dělili podle předem stanoveného vzorce.
Švachula vinu popřel, u soudu uvedl, že udělal chybu, když udržoval kontakt se spoluobžalovaným El-Talabanim a mluvil s ním o dění na úřadu. El-Talabanimu to podle něj umožnilo vytvářet dojem, že na toto dění má vliv. Švachula řekl, že El-Talabani pak začal u firem vystupovat jeho jménem a on jim pak prý musel vysvětlovat, že s tím nemá nic společného. Podle něj se sám stal obětí nátlaku od El-Talabaniho.
