Dnešní Nedělní speciál míří tentokrát na Vysoké učení technické (VUT) v Brně. Biomechanici z této univerzity totiž zkoumají vliv krevního tlaku na vznik aterosklerózy. Té se laicky říká kornatění tepen a vzniká jako důsledek ukládání tukových látek do stěny tepny. Může vést k řadě kolapsů, například k infarktu nebo mozkové mrtvici. Jedním z významných rizikových faktorů pro vznik aterosklerózy je vysoký krevní tlak. Biomechanici z VUT proto nyní spolu s lékaři hledají mechanismus, jakým riziko vzniká, a jak pacientům pomoci.
Zajímá je především největší krční tepna
Výzkumníky konkrétně zajímá největší krční tepna, která zásobuje mozek krví, takzvaná společná karotida či krkavice, a její následné dělení na dvě hlavní větve. „Právě zde často dochází ke vzniku aterosklerózy, která může být příčinou cévní mozkové příhody. Ví se, že hypertenze je pro vznik aterosklerózy zásadní rizikový faktor, ale zatím není přesně popsaný mechanismus, jak konkrétně k rozvoji nemoci přispívá,“ vysvětlil na webu univerzity Jiří Jagoš z Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky.
Průtočnou vlnu v karotidě měří ultrazvukem
Pro proudění v lidských tepnách Jagoš a jeho kolegové vytvořili virtuální model, na němž lze detailně zkoumat charakter patologického i fyziologického proudění zdravého člověka. Právě podobné modely pomáhají pochopení příčinných mechanismů kardiovaskulárních chorob. „Z měření máme k dispozici dvě archetypální vlny, s nimiž pak můžeme porovnávat data z měření u konkrétního pacienta – vlnu zdravého člověka a vlnu pacienta se zvýšeným krevním tlakem. Co nás zajímá, je takzvaná průtočná vlna v karotidě, kterou měříme pomocí ultrazvuku. Z průtočné vlny a z geometrie tepny daného pacienta, získané pomocí počítačové tomografie, pak umíme dopočítat další důležité údaje,“ řekl Jagoš.
Zaměří se na tvar průtokové vlny
K vyššímu krevnímu tlaku přispívá z hlediska mechaniky tuhnutí cévních stěn. Vlna, způsobená stahem srdce, která žene krev až do periferních cév, se v tužších tepnách šíří rychleji a její maximum se překryje s maximem vlny odražené od periferie, čímž se v daném místě zvýší krevní tlak. Na principu „změkčování“ tuhých cévních stěn fungují i léky na vysoký krevní tlak. „Podle našeho výzkumu bychom se v diagnostice a léčbě měli zaměřit právě na tvar průtokové vlny, která o úspěchu či neúspěchu léčby vypovídá přesněji než klasické měření krevního tlaku na paži. To je sice užitečným, ale méně přesným ukazatelem, protože při něm hraje roli více faktorů,“ uvedl výzkumník.
Proudění krve lze upravit třeba sportem
Upravit proudění krve lze v řadě případů i bez medikamentů, a to zdravým životním stylem a pravidelnou sportovní aktivitou. „Nemusíte rovnou běžet maraton. Stačí běžné aerobní cvičení, třeba svižná procházka nebo jízda na kole, nejméně třikrát týdně alespoň na půl hodiny. Půlhodina nemusí být ani souvislá, ale stačí ji naskládat za celý den alespoň po desetiminutových intervalech,“ nabádá Jagoš.
Shánějí dobrovolníky pro výzkum
Svoji hypotézu a virtuální modely by si nyní chtěli výzkumníci ověřit na reálných pacientech, shání proto zhruba desítku dobrovolníků. „Mělo by jít o lidi se zvýšeným krevním tlakem, kteří jsou ochotní se nechat dvakrát vyšetřit – na začátku a na konci pokusu – a mezi vyšetřeními po dobu osmi týdnů pravidelně cvičit podle doporučení lékaře. Sháníme tedy lidi motivované se svým zdravotním stavem něco dělat, kteří cvičení opravdu dotáhnou do konce,“ uvedl výzkumník Jagoš. Výzkum podle něj směřuje jak k pochopení mechanismu, jakým vysoký tlak ovlivňuje vznik a rozvoj aterosklerózy, tak i do oblasti diagnostiky, kde by měření průtočné vlny mohlo dát lékaři i pacientovi lepší zpětnou vazbu o účinnosti léčby.
Spolupracují s lékaři od svaté Anny
Výzkumy biomechaniků se neobejdou bez podpory lékařů z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. „Výzkum zaměřený na hypertenzi a její mechanismy je nesmírně důležitý. Neléčená hypertenze zvyšuje až osmkrát riziko cévní mozkové příhody. Pokud si uvědomíme, že cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí a nejčastější příčinou invalidity v civilizovaných zemích, je jasné, že každá možnost snížení jejího rizika bude mít v populaci obrovský dopad,“ uvedl chirurg Tomáš Novotný.
