Dnešní Nedělní speciál míří tentokrát na výzkum odborníků ve 12 zemích včetně Česka, který prokázal, že nejvíce vydělávající lidé jsou na pracovištích čím dál méně v kontaktu s ostatními, a izolují se tak od mas. Tento proces přitom vede k řadě negativních jevů a má dopad na kvalitu zaměstnání, sociální soudržnost, ale i na růst populismu. Vyplývá to z odborné studie vědců z několika zemí, kterou vydal American Journal of Sociology. Podílela se na ní i Alena Křížková z Národního institutu SYRI v Brně.

Izolaci elity od mas pozorují výzkumníci dlouhodobě

Vědci se zabývali situací ve dvanácti zemích. Konkrétně jde o Česko, Dánsko, Francii, Japonsko, Kanadu, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Jižní Koreu a Švédsko. „Naše pracoviště je každodenním prostředím kontaktů, setkávání, výměny zdrojů, ale i vytváření nároků na lepší pracovní podmínky. Izolaci elity od mas pozorujeme dlouhodobě, tento proces ještě poroste a souvisí s řadou negativních jevů, které jsme se snažili popsat,“ uvedla Křížková, která kromě SYRI působí na Sociologickém ústavu Akademie věd.

Došlo i k oddělení méně vydělávajících od přeplácených manažerů

Odborníci popsali rostoucí izolaci nejvýše vydělávajících zaměstnaných, kam zařadili horních 10 procent. „Je patrný dramaticky klesající kontakt elit s jejich kolegy s nižšími příjmy na jednom pracovišti,“ řekla socioložka. Tento trend sledují ve většině zkoumaných zemí. ČR je však specifická nejen tím, že se zde v posledních dvou dekádách prudce zvýšila izolace přeplácených manažerů, ale zároveň došlo k silné izolaci zaměstnaných ve spodní čtvrtině výdělkového spektra od těch, co vydělávají více. Tento druhý trend probíhá například i v Dánsku, ale neděje se v dalších zemích, jako je Maďarsko či Francie.

Podkopává to kvalitu zaměstnanosti

Tyto závěry mají význam pro pochopení interakčních procesů na pracovištích, kde lidé tráví většinu času. „Procesy, jež vedou k izolaci elity od mas, podkopávají kvalitu zaměstnanosti a patrně podporují i růst populistické nevole vůči stále izolovanějším elitám,“ sdělila Křížková.

Popsali tři klíčové faktory vysvětlení vývoje

Vědci popsali tři klíčové faktory, které tento vývoj mohou vysvětlovat a jsou vzájemně provázané. „Tím prvním je deindustrializace a reorganizace výrobního sektoru. Dalším je zmenšování a restrukturalizace pracovišť prostřednictvím outsourcingu, propouštění, offshoringu a subcontractingu a posledním jevem, který oddělování elit od zbytku zaměstnanců provází, je digitalizace práce,“ dodala socioložka. Restrukturalizace ekonomik tedy vede k významným změnám, které mohou mít dopad nejen na kvalitu zaměstnání, ale i na sociální soudržnost.