Experti z Masarykovy univerzity (MU) a Vysokého učení technického (VUT) v Brně vyvíjejí technologii BraveMind pro terapii fobií. Ta lidem pomůže bojovat proti ochromujícímu strachu z objektů, míst nebo situací. Tým výzkumníků s technologií uspěl v prestižní soutěži Jihomoravského inovačního centra Prototypuj a ověřuj. O novince, na kterou cílí Nedělní speciál, informovala na webu Masarykova univerzita s tím, že první funkční prototyp by měl vzniknout začátkem příštího roku.

Zvládání strachu bude možné trénovat u psychoterapeuta

Interakce s ohněm, exotickým pavoukem, ale také třeba obyčejný vstup do tmavého metra nebo výtahu. V těchto situacích lidé dostanou bezpečnou možnost trénovat zvládání svého strachu. Díky moderním technologiím platformy BraveMind, na jejímž vývoji se podílí Vojtěch Juřík z Psychologického ústavu Filozofické fakulty MU, to nyní bude možné přímo v pracovně psychoterapeuta. Fobiemi trpí ve světě více než miliarda lidí a téma vedení psychoterapie ve virtuální realitě rezonuje mezi odborníky již 10 let.

Klíčový prvek představuje pro badatele virtuální či smíšená realita

Výzkumný tým tvoří také Oto Janoušek a Vratislav Čmiel z Ústavu biomedicínského inženýrství Elektrotechnické fakulty VUT. Trojici odborníků pomáhá v roli odborného garanta i psychoterapeutka Kateřina Bartošová z Masarykovy univerzity. Na dokončení prototypu a ověření nástroje získali 320 tisíc korun. Za klíčový prvek považují badatelé virtuální či smíšenou realitu a monitoring biosignálu. Tato kombinace technologií psychoterapeutům usnadní průběh terapie s klienty. „BraveMind klientům umožní bezpečně reagovat na různé fobické stimuly v kontrolovaném prostředí. Zvýší to efektivitu terapeutických sezení a šetří čas i náklady psychoterapeutů,“ vysvětlil Juřík.

Vystavují pacienta situacím, z nichž má strach

Léčbou specifických úzkostných poruch se zabývá kognitivně behaviorální terapie. Využívá při tom různé metody, jak se s fobií vypořádat. Nejúčinnější z nich je odstupňovaná expoziční terapie. Pacienta postupně vystavují situacím nebo objektům, kterých se bojí. A právě zde velmi pomáhá virtuální a smíšená realita v kombinaci s měřením biosignálu. „Přidanou hodnotou řešení BraveMind je objektivní měření biosignálu klienta, který dává jasnou informaci o tom, jak intenzivní expozici má psychoterapeut v daném momentě zvolit,“ doplnil Janoušek. V praxi bude mít produkt podobu klasických brýlí pro virtuální realitu, které se bezdrátově propojí s nástroji pro měření a vizualizaci biosignálu.

Technické řešení nové platformy musí být uživatelsky přívětivé

Podle expertů je naprosto zásadní, že technické řešení nové platformy musí být uživatelsky přívětivé: bezdrátové a nesmí vyžadovat jakoukoliv instalaci. „Aby produkt v současné konkurenci na trhu obstál, musí být technické provedení z hlediska uživatele v podstatě dokonalé – jednoduché, funkčně vyladěné a klientům musí být příjemné ho používat, aby po něm opakovaně sáhli. Věříme, že v tomto jsme oproti jiným týmům například z USA napřed a chceme toho maximálně využít,” doplnil Čmiel. Uživateli výsledného produktu budou hlavně psychologové. Technologii BraveMind mohou používat ve své psychoterapeutické praxi, ale také například v nemocnicích nebo ve školách.

První funkční prototyp by měl vzniknout začátkem příštího roku

Aktuálně výzkumníky čeká doladění hardwarové i softwarové části, tvorba cloudového řešení pro sběr anonymních dat a postupné ověřování produktu v praxi. První funkční prototyp by měl vzniknout začátkem příštího roku. Hned poté by rádi spolupracovali s psychoterapeuty, nemocnicemi a centry, kam produkt bezplatně dodají a ověří u uživatelů. „Pak nás čeká další ladění nástroje. Teprve potom můžeme BraveMind nabízet i komerčně,“ řekl Juřík.

Nástroj má diagnostický potenciál

V budoucnosti odborníci plánují rozšířit novou technologii dalšími směry. Nástroj má podle nich také diagnostický potenciál, dále lze rozvíjet například oblast zaměřenou na autonomní režimy terapie. „Přemýšlíme o spektru možných klientů od poradenských center přes metodiky prevence až po základní a střední školy. Doba jde dopředu, potřeby lidí se mění, osobně si dokážu představit virtuální prostor, kde se mohou v různých režimech setkávat terapeuti se svými klienty a hledat nejlepší způsob vedení terapie – online, ve virtuální realitě, ve smíšeném režimu, a nakonec klidně offline. To vše s dobře nachystaným inventářem nástrojů, který vyvíjíme,“ dodal Vojtěch Juřík.