Nedělní speciál tentokrát míří na 20. expedici do Antarktidy na Českou vědeckou stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse. Mladší vědci totiž během pobytu v nehostinných podmínkách v průměru přibrali na váze. Překvapivé zjištění přinesly výsledky měření tělesných rozměrů členů expedice a záznamu jejich tvaru těla pomocí 3D celotělových skenerů. Měření prováděli před a po expedici antropologové z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity s využitím softwarové platformy A.D.A.P.T. Univerzita to uvedla v tiskové zprávě.

Starší vědci spíše váhu shazovali

„Srovnáním výsledků měření a skenování bylo zjištěno, že změny u členů expedice jsou velmi variabilní. U mladších členů expedice docházelo ke zvyšování tělesné hmotnosti, zatímco u starších se tělesná hmotnost spíše snižovala,“ popsal jeden z výstupů výzkumník Dominik Černý z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Změny hmotnosti byly u polárníků v jednotkách kilogramů

Antropologové také zaznamenali, že u polárníků, kteří dbají v běžném životě více na zdravý životní styl, vyváženou stravu a pravidelně sportují, došlo během expedice ke zvýšení tělesné hmotnosti, zatímco u ostatních se tělesná hmotnost spíše snižovala. Změny hmotnosti u polárníků se pohybovaly v rámci nižších jednotek kilogramů, úbytek váhy činil zhruba 1–2 kg, přírůstek váhy pak 3–5 kg. Velmi ale záviselo na celkové hmotnosti konkrétních jedinců.

Tvarové změny se projevily v oblasti boků a hýždí

Z dat pořízených 3D skenery pak vyplývá, že tvarové změny se u osob, u kterých došlo k zvýšení tělesné hmotnosti, projevily v oblasti boků a hýždí, a to nezávisle na pohlaví. Naopak u osob, u nichž došlo ke snížení tělesné hmotnosti, došlo ke změnám v oblasti břicha. „Tyto výsledky jsou pravděpodobně způsobeny změnou ve stravě během pobytu na stanici a nemožností fyzické aktivity během transportu ze stanice a na ni,“ vysvětlil Černý.

Studovali 16 polárníků

Celkem antropologové studovali 16 členů expedice, z toho 13 mužů a 3 ženy. Věk mužů byl od 28 do 69 let. Věk vědkyň se pohyboval od 27 do 61 let. Složení účastníků letošní expedice lze rozdělit na dvě věkové skupiny. Méně početné zastoupení měli doktorandi a mladí vědci okolo 30 let, druhou početnější skupinu tvořili zkušení vědci okolo 50 let a starší. U všech vědců i vědkyň změřili antropometrické rozměry a zjistili tělesnou hmotnost, věk a povahu zaměstnání (sedavé či nesedavé) a vedli s nimi rozhovor na téma životního stylu a tělesné aktivity. Dále udělali 3D celotělový sken. Tato měření a skenování proběhla před expedicí a neprodleně po návratu z expedice.

Porovnávali rozdíly na tělech jednotlivců

„Jednalo se o porovnání pomocí naměřených rozměrů i pokročilé metody porovnání sítí trojrozměrných modelů v programu FIDENTIS Analyst. Standardizace trojrozměrných dat proběhla ve dvou úrovních. Zaprvé byl každý jedinec před a po expedici skenován ve standardních polohách a zadruhé byly 3D modely standardizovány ve dvojici sobě si odpovídajících modelů pomocí zarovnání statistickými atlasy (SSM),“ uvedl Černý. Toto porovnání umožnilo jednak kvantifikovat rozdíly na těle jednotlivců, ale také tyto rozdíly zobrazit vizuálně barevnou mapou na 3D modelu, a tím tak pomoci identifikovat oblast, kde na těle konkrétního jedince ke změně došlo.

Muži byli nadprůměrně vysocí

Vědci z Masarykovy univerzity provedli také porovnání tělesných rozměrů členů expedice s českou populací a velikostními kategoriemi od výrobců oblečení. U mužů převažovali výzkumníci nadprůměrně vysocí, výška sedmi ze 13 osob byla nad 185 cm. Průměrná výška českých mužů činí 181 cm. Nadpoloviční většina mužských členů expedice tak spadá do konfekční velikosti L až XL. Expedice se zúčastnily jen tři ženy, naměřené výsledky je tak vzhledem k velikosti vzorku potřeba brát s rezervou. Letošní účastnice expedice nicméně spadají do konfekčních velikostí S a M.

Data využijí při výběru oblečení polárníků

„Platformu A.D.A.P.T. a získané údaje můžeme využít spolu s našimi partnery a dodavateli vybavení pro expedice do Antarktidy při výběru oblečení, ochranných pomůcek či vybavení určeného pro práci v terénu. Data však přinášejí i cenné údaje, které můžou pomoci např. výrobcům oděvů identifikovat změny v tělesných proporcích v současné populaci. Lze je využít k validaci a případné optimalizaci stávajících velikostních kategorií,“ dodal Černý s tím, že 3D modely postavy či obličeje ocení i výrobci, kteří se zaměřují na individualizaci, např. design a výrobu speciálních ochranných pomůcek.