Dnešní Nedělní speciál míří tentokrát na novou vědeckou studii výzkumníků z VUT Brno v čele s Kamilem Jaššem, která přináší zásadní zjištění v diskuzi o environmentálním dopadu elektromobilů. Výzkum vyvrací rozšířené tvrzení, že elektromobily mají během svého životního cyklu vyšší emise než vozidla se spalovacími motory. Analýza zahrnula komplexní pohled na celý životní cyklus vozidel od výroby přes provoz až po recyklaci. Univerzita informovala o výzkumu na svém webu.

K výzkumu ho přiměly diskuze na sociálních sítích

Kamila Jašša přiměly k vypracování studie diskuze probíhající na sociálních sítích ohledně zvýšené ekologické zátěže elektromobilů. Mnozí přispěvatelé tvrdí, že elektrická vozidla jsou pro životní prostředí horší, protože výroba baterií je neekologická a elektřina se vyrábí v uhelných elektrárnách. „Z vědeckého hlediska mi to nedávalo smysl, protože stejná elektřina se používá jak při výrobě pohonných hmot, tak při provozu čerpacích stanic. Také jsem nechápal, proč by těžba materiálů pro baterie měla být horší pro životní prostředí, když se většina těchto materiálů těží stejným způsobem jako jiné suroviny,” uvedl Kamil Jaššo.

Pro studii vybrali hyundai

Pro studii vybrali výzkumníci modelový vůz Hyundai Kona z roku 2019, dostupný v několika variantách pohonu (benzinový, naftový, hybridní a elektrický). Výzkum předpokládal životnost 15 let a roční nájezd 10 tisíc kilometrů. Autoři studie upozornili, že u jiných vozidel s odlišnými parametry se mohou výsledky lišit.

Ve fázi produkce vzniká pomyslný emisní dluh

Výroba elektromobilu v České republice produkuje o 40 až 70 procent více emisí než výroba srovnatelného benzinového vozu, především kvůli výrobě trakční baterie. Zatímco běžná výroba vozu produkuje 4 kg CO₂ ekvivalentu na kilogram vozu, u baterií do elektromobilu je to až 80 kg CO₂ ekvivalentu na kilowatthodinu. U elektrických vozidel tak vzniká ve fázi produkce pomyslný emisní dluh.

V Polsku se dluh vyrovná do 50 tisíc kilometrů

Pozitivním zjištěním je, že tento emisní dluh se vyrovná relativně rychle. U verze s 64 kWh baterií po ujetí 32,2 tisíc kilometrů, s 39 kWh baterií dokonce již po 17,5 tisíci kilometrech. I v Polsku, kde má energetický mix vysoký emisní faktor, se dluh vyrovná do 50 tisíc kilometrů. Očekává se navíc, že tento rozdíl se bude do budoucna dále snižovat díky zkracování přepravních řetězců, většímu využití recyklovaných materiálů při výrobě baterií a zejména snižování emisí z výroby elektrické energie.

Životnost i menších baterií několikanásobně překračuje průměrný nájezd vozidel

K výměně dochází pouze výjimečně, například při vadné výrobní sérii nebo nevhodném zacházení. Postupem času přicházejí výrobci elektromobilů s efektivnějšími bateriemi, pro které garantují dojezd až 400 000 km. Podle studie však k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 samotný přechod na elektromobily nestačí. Klíčové bude také zlepšení energetického mixu jednotlivých zemí EU. Současná geopolitická situace, včetně konfliktu na Ukrajině, může dočasně zvýšit emise z výroby elektřiny. Proto výzkum pracoval s daty z roku 2019, posledního roku před mimořádnými událostmi jako covid nebo válka na Ukrajině.

Elektromobily jsou environmentálně výrazně příznivější než vozidla se spalovacími motory

Závěry studie, publikované v prestižním časopise Renewable and Sustainable Energy Reviews, tak poskytují komplexní pohled na environmentální dopad různých typů pohonů. Výzkum jednoznačně potvrzuje, že i při započtení všech fází životního cyklu (výroba vozu, baterií, paliv/elektřiny, provoz a recyklace) jsou elektromobily environmentálně výrazně příznivější než vozidla se spalovacími motory. V případě srovnání menšího elektromobilu s benzinovým automobilem je tento rozdíl téměř dvojnásobný.

Výsledky studie mohou naznačovat další vývoj v automobilovém průmyslu

Postupné zlepšování energetického mixu a pokrok ve výrobě baterií by měly přispět k rostoucímu významu elektromobility. Tyto poznatky mohou pomoci při rozhodování o budoucí podobě dopravy a energetiky. „Díky našemu výzkumu jsme získali řadu přesvědčivých a ověřitelných poznatků, které nabízejí hlubší vhled do této problematiky. Věříme, že předložená zjištění mohou pomoci veřejnosti vytvořit si ucelenější obraz o dané situaci. Rádi bychom tím podpořili diskuzi založenou více na faktech a konkrétních argumentech,“ dodal Jaššo.