Vznikla jako provizorium, představuje oázu zeleně v centru Brna a jejím symbolem je obří leknín viktorie královská. Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity letos slaví 100 let. Základní členění zahrady přetrvalo od roku 1922 až do současnosti, stejně jako řada původních prvků, třeba některá jezírka, skalky a dřeviny. V těchto dnech v Kotlářské ulici kvetou jarní druhy rostlin, například čemeřice, sněženky a krokusy. Pracovníci zahrady mají v jubilejním roce kromě běžné péče také řadu dalších plánů.
Letos by se měl opravovat palmový skleník, tedy ten největší, který botanická zahrada využívá. Práce plánují na léto, aby bylo možné odkrýt střechu beze škod na teplomilných druzích. "Větší část rostlin se v té době přestěhuje na zahradu. Bude se vyměňovat krytina, provádět nátěry a vyměňovat elektroinstalace a kašna, vše za pomoci horolezců. Zatím probíhá výběrové řízení na dodavatele," uvedla vedoucí zahrady Magdaléna Chytrá.
Na podzim pracovníci zahrady skleník znovu osázejí a zpřístupní veřejnosti. Podobným způsobem už opravili tropický i kapradinový skleník. Druhým plánem pro letošek je další etapa stavby nového plotu na Veveří. Plot je kovový, design vychází z vizuálního stylu Masarykovy univerzity. Písmeno M tvoří součást plotu, spolu s motivem obilného pole s některými stébly ohnutými větrem.
Botanická zahrada se rozkládá v místech, kde předtím zřejmě bývaly zeleninové záhony pro kuchyni starobince. Po vzniku Masarykovy univerzity a její přírodovědecké fakulty vyvstala potřeba botanické zahrady pro studijní, výzkumné, ale i popularizační a estetické účely. Jejím zakladatelem se stal Josef Podpěra, uznávaný botanik.
Podpěra dlouhodobě usiloval o přesunutí zahrady na jiné, příhodnější místo, avšak neuspěl. Po druhé světové válce se uvažovalo o Mniší hoře, kde však nakonec vznikla brněnská zoologická zahrada, zatímco botanická zůstala v areálu přírodovědecké fakulty dodnes, sevřená Kotlářskou ulicí, Veveří a okolní výstavbou.
Zahrada podle Chytré neusiluje o budování úzce specializovaných sbírek, cílem je co nejširší spektrum rostlin, s důrazem na Moravu. "Naší největší devízou je systém rostlin, což je prostor, kde jsou druhy uspořádané na záhonech podle čeledí," uvedla Chytrá na přednášce k výročí založení zahrady.
Botanická zahrada je přístupná prakticky celoročně, venkovní část zdarma, skleníky za poplatek. Pořádá také umělecké výstavy a kulturní akce. Tradicí jsou specializované výstavy masožravých rostlin, sukulentů, užitkových rostlin i exotického ptactva, morčat a dalších chovaných zvířat. Přehled akcí najdou zájemci na webu zahrady.
