Konkrétně jde o letité nájemní smlouvy, které město zavazují k nevýhodnému pronájmu. „Smlouvy jsou pro nás nevýhodné, město kvůli tomu přichází o miliony. Musíme se s nájemníky dohodnout na smírném ukončení, pokud to nepůjde, smlouvy musíme vypovědět,“ uvedl Petr Vokřál, primátor města Brna. Ten zároveň dodal, že ji k tomuto podnikli radní první kroky.
Kleinův palác na náměstí Svobody byl v roce 1994 pronajat na 90 let společnosti Credit Lyonnais Bank Praha. Ačkoliv si tuto nemovitost dnes již pronajímá jiný nájemce, stále platí, že od podpisu smlouvy následujících 40 let nemusí městu platit žádný nájem, ale naopak musí investovat do rekonstrukce budovy celých 586.592.000 korun.
„Od roku 1994 však nikdo z představitelů města nepožadoval doklad o tom, jak vysoké investice do tohoto domu ve skutečnosti byly. A existují důvodné pochybnosti o tom, že investice do rekonstrukce budovy opravdu dosáhla slíbené půl miliardy. Je tedy otázka, zda má nájemce skutečně nárok až do roku 2034 využívat budovu bez placení nájmu. Pokud máme spravovat majetek města s péčí řádného hospodáře, je potřeba tyto záležitosti řešit. Od podpisu smlouvy nikdo z představitelů města nepožadoval doklad o tom, jak vysoké investice do tohoto domu ve skutečnosti byly. Existují důvodné pochybnosti o tom, zda investice dosáhla slíbené půl miliardy,“ uvedl primátor města Brna Petr Vokřál.
O trochu jiný scénář jde v případě další nemovitosti, kterým je Hlídka 2. Ta slouží výhradně společenským účelům, jako jsou firemní akce nebo i svatby. Město ji pronajalo v roce 2000 společnosti UNISPO, a to na dobu určitou do roku 2038. Nájemce nyní platí za celý objekt nájem 50 tisíc korun ročně. Podle smlouvy investoval nájemce do oprav budovy 5 milionů korun – pokud by však smlouva byla ukončena před rokem 2038, bude mu město vracet 2,5 procenta z této částky za každý rok zbývající do roku 2035. „Nájemné neodpovídá oběma stranám, pro město je to nevýhodné,“ řekl Vokřál.
