Zájem o brněnskou zoologickou zahradu, která v těchto dnech slaví 70. výročí vzniku, narůstá. Areál ročně navštíví přes 300.000 lidí. Navzdory tomu se nedaří na Mniší horu návštěvníky ve velkém přilákat i v zimních měsících. Chybí totiž velká zastřešená expozice, kde by lidé mohli v teple strávit pár hodin a stále se něco nového dozvídat. Právě vzdělávání návštěvníků a budování jejich vztahu k divoké přírodě vnímá ředitelka brněnské zahrady Radana Dungelová jako hlavní poslání zoo.

Před deseti lety dosahovala roční návštěvnost 260.000 lidí

Až na výkyv v době koronavirové pandemie čísla stále rostou a loni zahrada zaznamenala 325.000 návštěvníků, podobnou návštěvnost očekává i letos. „Nejvíce lidí chodí o letních prázdninách a daří se, i když je slunné jaro a podzim. Zima je vždy trochu problém, protože nemáme velkou krytou expozici. Je takový můj sen, třeba do příštích deseti let, tohle změnit,“ uvedla ředitelka. Za nejtěžší období fungování zahrady označila koronavirovou pandemii a následnou energetickou krizi v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Obecně ale vnímá, že zoo i v konkurenci dalších možností zábavy neztrácí na popularitě. Zoo je příspěvkovou organizací města.

Největší investicí v její historii byla v roce 2010 stavba expozice Beringie za 80 milionů korun, kterou obývají medvědi kamčatští

Zahrada nyní připravuje expozici Himálaj, která nabídne například levharty nebo supy. Odhadované náklady přesahují 150 milionů korun. Nyní je vyprojektovaná polovina investičního záměru, vybudování expozice tak ještě několik let potrvá. Novou expozici podle ředitelky potřebují také lední medvědi.

„Stávající je opravdu stará a pro chov nevhodná. Mluvíme ale o nákladech ve stovkách milionů korun. Standardům neodpovídá ani expozice kriticky ohrožených levhartů cejlonských, u který musíme zvládnout přestavbu do roku 2025. Pak už nebude odpovídat ani české legislativě,“ řekla Dungelová. „Velké investice, jako nové expozice, důstojné parkování nebo třeba chovatelské zázemí, jsou obrovská bolest. Daří se nám ale budovat menší věci, které pokryjeme z vlastního fondu nebo peněz dárců. V příštích dnech budeme otevírat třeba zrekonstruovanou expozici korsaků,“ dodala.

Mezi lidmi je populární třeba výběh klokanů, který je průchozí, a návštěvníci tak mohou být zvířatům na blízku

Děti dlouhodobě nejvíce obdivují surikaty a adoptivní rodiče nejvíce přispívají na vlky arktické. „Zoo je způsob, jak lidem představit divokou přírodu, a cesta k srdcím budoucích ochranářů přírody. V tomhle vidím naše velké poslání. Chceme dalším generacím nabídnout porozumění, aby pochopily, co znamenají ohrožené druhy, jejich původní domoviny, biodiverzita i péče o zvířata v zoo,“ řekla ředitelka, vnímá, že se úloha zoologických zahrad mění.

Návštěva zoo by podle ní neměla být jen o zábavě, měla by nabídnout něco hlubšího a trvalejšího

„Zoologické zahrady se v podstatě změnily na ochranářské instituce. Chtějí zamezit vymírání druhů a starají se o to, aby se ohrožené druhy mohly vrátit zpět do přírody. My máme v zázemí třeba velkou stanici pro množení syslů, které poté vypouštíme do přírody. Nebo máme projekt na ochranu dudka chocholatého či mořských želv. Spolupracujeme s ochranářskými organizacemi a pečujeme o zvířata i za zdmi zoo. A nadále to chceme rozvíjet,“ řekla.

Tématem je podle ní v souvislosti s životní pohodou zvířat také jejich rozmnožování v zoo. „Domnívám se, že součástí welfare zvířat je nechat je dělat to, co by dělala v přírodě. A k tomu patří i rozmnožování. Zároveň žádný výběh v zoo není nafukovací, a pokud někde dospějí dva samci, může dojít k soubojům. Mnohé zahrady tedy nechají zvířata humánně usmrtit. Na druhou stranu, pokud je necháte vykastrovat nebo jim dáváte antikoncepci, nechovají se stejně. Mohou mít i zdravotní potíže. Je to velmi kontroverzní téma a jsem ráda, že jsem dosud usmrcení zvířete v tomto kontextu rozhodovat nemusela,“ dodala.