Vláda vzala na vědomí materiál ministerstva dopravy o přesunu hlavního nádraží v Brně k řece Svratce za desítky miliard korun. Materiál ovšem nepočítá se stavbou podzemní dráhy podobné metru, což vadí brněnské radnici. Město chce, aby vláda rozhodnutí ministerstva odmítla a dráha se stavěla současně s nádražím. Podzemní železnice, takzvaný diametr, má pomoci k napojení nádraží na MHD.
„Diametr („podzemka“ pozn. redakce) je nutný a Babišova vláda jde rozhodnutím proti lidem. Koaliční ANO mělo nejlepší podmínky podzemní dráhu jako společnou investici s nádražím dojednat, když je premiérem šéf ANO Andrej Babiš," uvedl Petr Hladík, náměstek primátora města Brna.
O stavbě nového nádraží v Brně se mluví už 90 let a pro město jde o naléhavou a citlivou otázku. Nynější nádraží v Brně kapacitně nestačí provozu. Rozhodovalo se o výstavbě v centru pod Petrovem nedaleko současného nádraží, nebo odsunu o kilometr k řece Svratce. Jihomoravský kraj i Brno a někteří odborníci podpořili odsun. Lidé naopak ve dvou referendech žádali stavbu pod Petrovem, pro nízkou účast ale referenda nebyla platná. Materiál, který měla na stole vláda, počítá s odsunem.
Variantu ministerstva dopravy, která nepočítá se stavbou podzemní dráhy, kritizovali brněnští politici. Podle náměstků primátora Petra Hladíka (KDU-ČSL) a Matěje Hollana (Žít Brno) bez podzemní železnice město nezvládne přepravovat cestující z MHD na odsunuté nádraží a zpět. Současná kapacita tramvají je totiž na maximu.
Brno chce proto požádat vládu, aby návrh přesunu nádraží bez dráhy přehodnotila. „Příští týden na toto téma svoláme mimořádnou městskou radu. Musíme se shodnout na textu pro ministerstvo dopravy a vládu,“ dodal náměstek Hladík.
Podle ministerstva dopravy zvolené řešení stavbu diametru do budoucna nevylučuje. Úřad zatím zadal Správě železniční dopravní cesty úkol, aby prověřila stavbu podzemní trati. SŽDC prověří i technické a ekonomické řešení přesunu železničního uzlu včetně hlavního nádraží v Brně. Výsledky studie by podle mluvčí SŽDC Kateřiny Šubové měly být za několik měsíců.
Schválená poloha brněnského železničního uzlu počítá s využitím dosavadní trasy pro nákladní dopravu. Znamená to, že nákladní i osobní vlaková doprava bude svedena do jednoho vícekolejného koridoru.
Variantu jednoho koridoru už dřív kritizovali zástupci nákladních dopravců, kteří se obávají nedostatečných kapacit pro nákladní vlaky.
Ministr dopravy Dan Ťok má do konce prázdnin vypracovat podrobnou analýzu financování projektu. "Jedná se o obrovský výdaj, o obrovské částky, chci mít detailnější přehled, do čeho se má investovat a jakým způsobem," uvedl premiér Andrej Babiš po zasedání vlády.
Odsun nádraží bude stát přes 40 miliard, další dvě miliardy budou použity na městskou infrastrukturu. S dalšími 20 miliardami se v budoucnu počítá na vysokorychlostní tratě. U diametru se mluví o nákladech v miliardách korun, někdy až o 20 miliardách. Zatím není jasné, kdy by se mohlo začít stavět. Nejoptimističtější odhady hovoří o době po roce 2020.
