Od roku 2000 dosud emise snížilo o osm procent, zbývá tedy ještě 32 procent. Město i s jeho společnostmi chystá několik opatření, patří mezi ně například výstavba třetího kotle na energetické využití odpadu za dvě miliardy, kotel na štěpku za 800 milionů nebo bioplynová stanice na využití odpadu z gastronomických provozů za 150 milionů. ČTK to řekl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Pro akční plán bylo 30 zastupitelů, čtyři opoziční ze SPD byli proti a 12 opozičních z ANO se zdrželo. Zastupitel Ivan Fencl (SPD) uvedl, že není potřeba propadat klimatické hysterii. "SPD chce hledat rovnováhu mezi tím, aby nebylo oxidu uhličitého mnoho, ale aby ho nebylo také málo. Bez oxidu uhličitého by neprobíhala fotosyntéza a bez ní by nevznikal kyslík," řekl ČTK Fencl.
Město chce do roku 2030 snížit emise o dalších 32 procent. Podle náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) je možné toho dosáhnout rozvojem lokálních obnovitelných zdrojů elektřiny nebo třeba náhradou současných dopravných prostředků ve městě za vozidla fungující na elektřinu, plyn nebo bioplyny. "Musíme přijímat opatření především na vlastních objektech, zařízeních, vozovém parku a podobně a zároveň se snažit zapojit i sektor obytný a terciární. Aktivně spolupracujeme s brněnskými firmami, s nimiž hodláme uzavřít i memorandum. Občany pak motivujeme několika tipy ekodotací," řekl Hladík. Město dává například dotace na zelené střechy, ale i na zadržování dešťové vody.
Podle Hladíka město vedle plánu udržitelné energetiky a klimatu pracuje na snižování spotřeby pitné vody. Ve spolupráci s Brněnskými vodárnami a kanalizacemi zavedlo chytré vodoměry, které mimo jiné dokážou odhalit havárie a zamezit zbytečnému úniku pitné vody. Do konce roku město nainstaluje 6000 takových vodoměrů, pokryta budou místa pokrývající 80 procent spotřeby vody ve městě.
