O něco lépe se začleňují ženy, jejich sítě jsou pestřejší. Odborníci v Brně loni zkoumali tři výrazné komunity – Ukrajince, Indy a arabsky mluvící cizince. Výsledky, které dnes prezentovali, pomohou městu při tvorbě integrační strategie.

Vedle jiných zjištění se ukázalo, že oproti Ukrajincům a Indům je arabsky mluvící komunita uzavřenější, ani její členové však nežijí bez vazeb na české prostředí. V jejich sítích je sice Čechů méně než třeba u Ukrajinců, ale to může být dáno krátkostí pobytu v Česku. Arabsky mluvící komunita je vnitřně členitá, jsou v ní lidé různých národností a míra vzájemné pomoci je nižší než uvnitř dalších skupin cizinců.

Relativně nová metoda analýzy sociálních sítí vyžaduje podrobné zkoumání přediva vztahů kolem konkrétních lidí. "Pozorujeme, jaké vztahy, jak intenzivní, jak hluboké si vytváří cizinci mezi sebou, se svým okolím, s těmi, které nechali doma," uvedl vedoucí výzkumu Daniel Topinka.

Sítě jsou většinou neformální, skryté, zřídka mají viditelnou organizační strukturu. Když jsou sítě hustší, je to lepší pro šíření informací a integraci cizinců – jinak hrozí izolace. "Nic takového jsme v Brně v těch sítích naštěstí nezjistili," zdůraznil Topinka.

Cizinců v Brně mezi roky 2013 a 2018 přibylo z 22.099 na 28.072, pocházejí ze 148 zemí. Na nárůstu se výrazně podíleli cizinci z EU. Výzkumníci konkrétně hovořili s 60 cizinci. V jejich sítích identifikovali 740 dalších lidí.

Analýza poslouží jako jeden z podkladů pro tvorbu lokální strategie integrace cizinců, uvedla Lenka Šafránková Pavlíčková, která na magistrátu řeší integrační projekty. "Abychom věděli, jak s nimi máme zacházet, je potřeba vědět, jací lidé se nám v Brně pohybují, jaké jsou jejich potřeby," doplnil primátorův náměstek Matěj Hollan (Žít Brno). Zmínil možnost vyvracet na základě získaných dat mýty o muslimech či nelegálních migrantech.

Ukrajinci jsou tradiční a nejpočetnější menšina, loni v březnu jich v Brně pobývalo 6669. Hodně se stýkají s Čechy, pak s krajany a Rusy, po krátké době se dobře začleňují. V začátcích se potýkají s jazykem a bydlením a stereotypním pohledem na Ukrajince jako manuální pracovníky.

Indů na konci roku 2016 v Brně žilo 359, komunita roste, často pracují v nadnárodních firmách na odborných pozicích. Ocenili by snazší hledání bydlení i možnost lepší anglickojazyčné domluvy ve službách i na úřadech. Stěžují si také na nedostatečnou nabídku jídla pro vegetariány.

Arabsky mluvící komunita je o něco uzavřenější, je těžší do ní proniknout, ale vnitřní soudržnost paradoxně není vyšší. "V těch sítích není tolik pomoci, kolik bych čekal, a rozhodně ne kumulované pomoci. Je to spíše izolované ve stylu 'pomůžu ti s jednou věcí, s dalšími už ne'," dodal Topinka.