Pandemie covid-19 akcelerovala některé už existující trendy ve vývoji kriminality. Narostla kriminalita vázaná na kyberprostor, což souvisí s přesunem řady lidských aktivit do online prostoru. Ukazují to otevřená data policie, která analyzoval Martin Šimon z Národního institutu SYRI v Brně. Celkově kriminalita výrazně poklesla se zavedením protipandemických opatření. Po jejich zmírnění či zrušení se ale poměrně rychle vrátila na dříve běžnou úroveň. Kriminalita vázaná na veřejný prostor poklesla, drasticky se snížil zejména počet krádeží páchaných na osobách, informoval zpravodajský portál BRŇAN mluvčí SYRI Filip Vrána.
Opatření dopadla i na pachatele trestných činů
Protipandemická opatření narušila běžné fungování společnosti a odrazila se i ve fungování kriminality. Efekt omezení volného pohybu osob a uzavření sektoru služeb byl v podstatě bezprostřední. Důsledky pro chování obyvatel měly nicméně dlouhodobější charakter, například v oblasti omezování sociálních kontaktů, cestování a účasti na hromadných akcích.
Klesl počet okradených lidí
„Pokles kriminality byl typický pro činy, které bezprostředně souvisí s přítomností a s prostorovou mobilitou obyvatelstva. Přestupky v dopravě nebo krádeže na osobách byly ovlivněny lockdowny asi nejvíce. V menší míře došlo k poklesu vloupání do bytu. Obecně lze říci, že úměrně k utlumení společenských aktivit klesla i většina druhů kriminality,“ vysvětlil Martin Šimon, který působí i v Akademii věd.
Zvýšil se naopak počet vloupání
Zvýšení kriminality odborníci pozorovali u činů, u kterých omezení společnosti paradoxně vytvořilo nové příležitosti. „Snížený dohled usnadnil vloupání do prodejen, výrobních a jiných objektů. Změny v dopravním chování společnosti pravděpodobně mohly také za zvýšený zájem o krádeže jízdních kol,“ uvedl Šimon. Podle něj bezprostřední změny v důsledku omezení fungování společnosti neměly ale ve většině případů dlouhodobé trvání. Například přestupky proti majetku, loupeže nebo výroba omamných látek v covidovém roce 2020 poklesly. V následujících letech se ale vrátily na běžnou úroveň nebo nad ni.
Zločinci se přesunuli do online prostoru
Ne u všech trestných činů a přestupků ale došlo k návratu na původní předcovidové hodnoty. Například výtržnictví, úmyslné ublížení na zdraví nebo krádeže na osobách zůstaly na podprůměrných hodnotách. „Tyto trestné činy souvisí s ekonomickou situací a cestovním ruchem, které v mnoha parametrech nedosahují předcovidových hodnot. Obdobné platí pro krádeže automobilů a jejich součástek. Můžeme tak registrovat krátkodobé a dlouhodobé efekty. Zkušenost s covidem se ale zároveň projevila i opačným trendem vývoje. Některé druhy kriminality výrazně narostly kvůli přesunu společenských činností do online prostoru,“ řekl výzkumník.
Po jarním poklesu přišel v roce 2020 letní nárůst zločinnosti
Z analytického pohledu je podle něj zajímavý i určitý takzvaný kompenzační efekt, kdy snížení určitého druhu kriminality v jarním lockdownu 2020 bylo kompenzováno nárůstem v letních měsících roku 2020. Podle Šimona jde například o ostatní formy toxikomanie, trestné činy proti veřejnému zájmu či vydírání. Kriminalita jakožto společenský jev je podle výzkumníka ovlivněna také změnami legislativy a souvisejících předpisů.
Covid jako možnost porozumět společenským souvislostem
Koronavirové omezení společnosti skýtá bezprecedentní a unikátní možnost, jak lépe porozumět souvislostem mezi kriminalitou, společností a prostorem. Obyvatelstvo trávilo daleko více času v místě bydliště a daleko méně času v místech práce a spotřeby. Tato změna struktury příležitostí pro páchání kriminality nastala minimálně v trojím smyslu. Zaprvé se změnily každodenní rutiny obyvatel, které mohly jak omezit, tak vytvořit nové příležitosti pro nápad kriminality. Zadruhé se změnil prostý počet obyvatel přítomných na určitém území v čase. To mělo vliv na rozmístění příležitostí pro kriminalitu. Zatřetí se začátkem pandemie změnila ekonomická situace osob a došlo ke znevýhodnění lidí, kterým zaměstnavatelé změnily formu pracovního poměru,“ dodal Martin Šimon.
