Výskyt depresí přímo ovlivňuje úroveň vzdělání. Lidé se základní školou trpí až pětkrát víc středními až těžkými depresemi než vysokoškoláci. Ještě horší je situace u lidí bez práce. Riziko u nezaměstnaných je až dvanáctkrát vyšší oproti zaměstnaným. Vyplývá to z výzkumu vědců Národního institutu SYRI v Brně. Zapojilo se do něj více než sedm tisíc respondentů, informoval v tiskové zprávě mluvčí institutu Filip Vrána.

Střední až těžkou depresí trpí 3 procenta lidí

Celkově ve zkoumaném vzorku populace nemělo příznaky psychické poruchy 86,4 procent dotazovaných. „Mírné depresivní symptomy jsme detekovali u 10,5 procenta, střední až těžké deprese u 3,1 procenta lidí,“ upřesnila Michala Lustigová z Národního institutu SYRI a Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy.

Poruchou netrpí vysokoškoláci a lidé s vyššími příjmy

Bez příznaků deprese byli zejména lidé s vysokoškolským vzděláním, se zaměstnáním a vyššími příjmy. „Nejvyšší podíl osob s mírnými depresivními poruchami měli naopak lidé se základním vzděláním, nezaměstnaní nebo v důchodu a s nejnižšími příjmy,“ doplnila další výzkumnice z institutu SYRI Marie Kuklová.

Nejhorší příznaky onemocnění měli lidé se základním vzděláním

Nejvážnější příznaky deprese měly přes tři procenta respondentů. Konkrétně pak opět lidé se základním vzděláním, kteří nemají zaměstnání a pobírají nejnižší příjmy. U nich zjistili výzkumníci výskyt nejzávažnějších poruch deprese ve více než sedmi procentech případů. „Na druhou stranu nejnižší výskyt středních až těžkých symptomů deprese, kolem jednoho procenta, byl zaznamenán mezi vysokoškolsky vzdělanými jedinci, zaměstnanými a jedinci s vyššími příjmy,“ sdělila Lustigová.

Mezi rizikem depresí a úrovní vzdělání existuje jasný vztah

Podle vědkyně výzkum jasně prokázal, že mezi úrovní vzdělání a rizikem výskytů depresí existuje významný vztah. „V porovnání s vysokoškolsky vzdělanými měli lidé se základním vzděláním dvakrát vyšší šanci výskytu mírných depresí. Ještě vyšší rozdíl, téměř pětinásobný, pak byl ve stejných kategoriích vzdělání u středních až těžkých depresivních symptomů. Středoškolsky vzdělaní respondenti měli 2,5krát vyšší šanci středních až závažných depresivních symptomů než jedinci s vysokou školou,“ vypočítala výzkumnice.

Důležitou roli hraje i ekonomická aktivita

Významnou roli přitom podle Kuklové hraje i ekonomická aktivita. Naopak příjmy jako takové a jejich výše nikoliv, respektive jejich výše hodně souvisí se vzděláním. Riziko středních a těžkých depresí u nezaměstnaných je až dvanáctkrát vyšší oproti těm, kteří práci mají. Celkově výsledky z Česka potvrzují obdobné výzkumy ze zahraničí.