V brněnské dětské nemocnici se dnes slavnostně rozdávaly první dárky, nešlo ale o ty klasické vánoční, ale o chytré náramky, které jsou určeny pro děti s epilepsií.

Na neurologické klinice se při této příležitosti sešly čtyři rodiny, všechny spojovala právě tato diagnóza. V jejich každodenním životě je strach o dítě a všudypřítomná nervozita „kdy to přijde“. Jejich děti ve věku od osmi do dvanácti let dnes získaly speciální náramky s elektronickými senzory, které jsou schopny detekovat velký záchvat.

Cena jednoho takového náramku se pohybuje kolem 17 tisíc korun a zatím jej neproplácí žádná zdravotní pojišťovna. Vzhledem k tomuto faktu se rozhodla městská společnost SAKO podat pomocnou ruku a podpořila tak pilotní projekt asistenčního a dohledového senzoru sponzorským darem. „Celkem to stálo 9 tis euro a těch náramků jsme dnes do nemocnice přivezli 15,“ uvedl předseda představenstva společnosti SAKO Filip Leder.

Náramek má v sobě zabudovaný senzor, který pomáhá detekovat záchvaty a okamžitě o tom informuje rodinu i lékaře. "Náramek detekuje hlavně velké záchvaty s křečemi, tedy rytmické pohyby končetinami, které zachytí gyrometr, dále zaznamenává i vegetativní funkce," popsala mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá. Ta dále dodala, že všechna data, která náramek nasbírá, pak slouží také lékařům k další práci a zlepšení zdravotního stavu pacienta.

Mezi těmi, kdo dnes náramek získal, byl i čtrnáctiletý Filip z Olomouce. Do Brna jej doprovodila celá jeho rodina, včetně mladší sestry. „Intenzita těch záchvatů je různá, někdy jich má i několik denně a z toho pak třeba jeden za měsíc. Nejsme schopni to předvídat vůbec, díky náramku bychom mohli užívat normálních aktivit, jako je třeba plavání nebo jízda na kole, bylo by to všechno více pod kontrolou,“ uvedl otec Filipa. Podle něj má navíc náramek i pěkný design a jeho nošení bude mít jedno velké zásadní plus, dodá jim svobodu. Doteď byl totiž Filip pod neustálým dohledem rodičů. „U Filipa se nemoc projevila před deseti lety a ta úzkost a strach o něj se nedá popsat. Přeci jen je to už velký kluk a chtěl by být i sám venku, zajít někam s kamarády, to doteď nešlo,“ popsala Filipova maminka.

Smyslem projektu je vybudování účinného systému, v kterém je ústřední postavou pacient, tedy ten, kdo má náramek na ruce, pak jeho rodina a pochopitelně ošetřující lékař. Do budoucna by měl být náramek propojen přímo na záchrannou službu.