Exkluzivně pro BRŇANA: A vlci se smějí aneb 70 let brněnské zoo

Neděle 30. srpna 1953. Den, kdy se otevřela brněnská zoo. Každý počtář si spočítá, že v letošním roce zoologická zahrada na Mniší hoře oslavila kulatiny – 70. narozeniny. Chová se v ní 2 200 zvířat 400 druhů. Pro zoo byl ten letošní rok plný dobrodružství, lákavých novinek a programů především pro návštěvníky. Nejen o oslavách si s námi povídala ředitelka Zoo Brno Radana Dungelová.

 Sedmdesátka…to je krásný věk. Brněnská zoo je zralá, atraktivní dáma. Jak jste oslavovali?

Narozeniny jsme si připomínali po celý rok a bylo toho opravdu hodně. Vydali jsme speciální edici ekologických a udržitelných suvenýrů. Zajímavá byla určitě kampaň Stopy, kdy se po celém Brně jeho obyvatelé i návštěvníci potkali se stopami zvířat, u kterých byl vždy QR kód, jehož načtením se zájemci dozvěděli více o zvířatech, a také mohli vyhrát zajímavé ceny v podobě zážitkových programů, vstupenek do zoo nebo výletů do evropských zoologických zahrad. Měli jsme také výstavy u přehrady, na Moravském náměstí a v Urban centru. Hlavním bodem oslav byla zářijová Zahradní slavnost u nás na Mniší hoře se spoustou překvapení. Tam jsme také představili vůbec první knihu o brněnské zoo.

Zoologické zahrady také nastoupily do trendu vytváření aplikací nebo připojování se k nim. Můžete se pochlubit nějakou novinkou?

Jednu unikátní aplikaci jsme letos představili, určenou pro nevidomé návštěvníky. Je pro ně k dispozici speciální portál, který jim zpřístupní obsah dotykových vzdělávacích panelů a informační popisek v pavilonech a areálu zoo. Je plně optimalizován pro ovládání a čtení hlasovým výstupem na mobilním telefonu. Portál vznikl ve spolupráci se střediskem Teiresiás Masarykovy univerzity a navázal tak na úspěch celorepublikově první hmatové mapy pro nevidové návštěvníky brněnské zoo. I tento projekt jsme zprovoznili jako první česká zoo.

Čekalo ještě něco návštěvníky ke konci roku 2023 v souvislosti s oslavami?

Celý rok dáváme k nám na web křížovky, každý týden jednu. Dokončíme tedy celou sérii, aby si zájemci mohli vyluštit tajenku. V plánu máme také ještě doplnění historických videí ze Zoo Brno na náš kanál na YouTube.

Inspirovali jste se nějakým programem v souvislosti s narozeninami například u některé zoo v zahraničí?

Inspirovat a zlepšovat se snažíme neustále, je pravda, že i v zahraničí. Co se týče oslav, tak jsme z velké části uskutečnili věci, které měli naši zaměstnanci v hlavách už delší dobu, ale teprve letos byla ideální příležitost je využít a zrealizovat. Týká se to například už zmíněné kampaně Stopy, kde jsme propojili městské instituce a turistické cíle. Jsme nedílnou součástí Brna a jsme rádi, že se ostatní důležité organizace zapojili a šli do toho s námi.

Když jste zmínila prodej unikátních eurobankovek s motivem smějících se vlků – o co jde?

Je to jedna z řady připomínek oslav 70 let Zoo Brno. Poprvé jsme je prodávali 17. listopadu na speciální akci přímo v zoo. Aktuálně jsou v nabídce v prodejně upomínkových předmětů nad restaurací U Tygra, na pokladnách a také na našem nově spuštěném e-shopu. Na sběratelských bankovkách je motiv smějících se vlků, který obletěl celý svět v podobě meme s různými textovými variacemi. Má dokonce vlastní stránku a mnoho lidí bylo překvapených, když se dozvědělo, že se jedná o vlky ze Zoo Brno. Tento motiv už jsme použili i na turistické známky a na znovu použitelné voskované ubrousky, které jsou ideální na zabalení svačiny pro děti.

 Byla to snadná cesta k otevření zoo před 70 lety?

Sice jsem u toho nebyla, ale myslím si, že ne tak úplně. Brněnskou zoologickou zahradu založil Krajský národní výbor v Brně výnosem z 6. května 1950. Jako místo vhodné pro její stavbu určil polesí Mniší hora v Bystrci u Brna, vyhlášené 11. února 1950 státní přírodní rezervací. V té době již bylo polesí přiděleno Masarykově univerzitě, která chtěla na Mniší hoře vybudovat botanickou zahradu. Vznikla dohoda, která zoologické zahradě vyčlenila údolí potoka Hlubočku a přilehlou jihozápadní stráň kopce o celkové ploše deseti hektarů, botanické zahradě připadly jižní a východní svahy. Hlavní vrchol kopce a severní svahy zůstaly rezervací. Po třech letech úsilí a za velké pomoci dobrovolných nadšenců mohla být zoo zpřístupněna veřejnosti. První kolekce zvířat obsahovala 171 jedinců a 51 druhů. Neděle 30. srpna 1953 byla slunná a na otevření nové zoologické zahrady se přišly podívat přibližně čtyři tisícovky lidí. Zoologicky nejcennějším obyvatelem byl rosomák sibiřský, tehdy jediný rosomák chovaný u nás. K prvním zvířatům v zoo patřil i pár koček bahenních.

Které zvíře tu žije nejdéle?

Nejdéle u nás pobývá hroznýšovec kubánský, na Mniší hoře je od roku 1995. To už je opravdový pamětník. Nejstarší je jedna z želv paprsčitých, která se na svět poprvé podívala na konci 80. let minulého století.

V Zoo Brno se uskutečnil první úspěšný odchov šimpanze na našem území. Kdy to bylo?

Je to tak, 15. července 1967 přišel v Brně na svět první šimpanz narozený v českých a slovenských zoologických zahradách. Jmenoval se Bipo po své matce Bibině a otci Pongovi. Bohužel Bibina byla nezkušená prvorodička. Mládě nepřijala, měla také opožděnou laktaci a jeho výchovy se tehdy ujali dva chovatelé. Z dobových záznamů víme, že žili s mládětem ve dne v noci, v pavilonu přespávali na lehátku. Mládě, i když záhy očkované proti tuberkulóze, z obav před infekcí žilo v izolaci od okolí, návštěvníci je poprvé mohli spatřit až tři měsíce po narození, a to jen přes skleněnou přepážku. Bipo dobře prospíval a v roce 1968 dostal družku, přibližně stejně starou samici Dadynu, pocházející z Kamerunu, která žila v zoo až do roku 2010. Bipův život byl bohužel krátký, v pěti letech uhynul na zákeřnou chorobu. Dnes už je tento přístup nepřijatelný, podporu má přirozený odchov mláďat, k tomu slouží přizpůsobení podmínek a prostředí potřebám různých druhů zvířat. Někdy je to velmi náročné a také nákladné.

Brněnskou zoo také proslavil chov ledních medvědů. Kolik jich bylo v Brně odchováno?

Pokud vezmeme novodobou historii, tak to bylo celkem pět medvíďat. Všechna mláďata porodila medvědice Cora, která je v brněnské zoo od roku 2000. Nejprve to byla dvojčata Bill a Tom, což byl rok 2007. O pět let později přišli na svět Kometa a Nanuk. Posledním mládětem je Noria narozená v roce 2015. Více informací je na našem webu, kde je také popsáno, kde se všichni nacházejí. Rádi bychom v chovu tohoto ikonického zvířete, v přírodě kriticky ohroženého, pokračovali a využili právě také této naší historické zkušenosti

A letos se narodila nějaká speciální zvířecí miminka?

Ano, a dokonce jich byla celá řada. Jedním z prvních přírůstků byl malý margay, který se narodil zhruba v polovině ledna. Jeho matka už v brněnské zoo odchovala jedno mládě, a to v roce 2018. Ještě o jeden den dříve jsme se radovali z mláděte anolise (Anolis leachii), který ani nemá v češtině druhové jméno. Zajímavostí je, že se jedná o endemita z Karibiku. V Evropě tyto anolise chová jen pět zoologických zahrad, v České republice pouze ta brněnská. Jen sedm zoologických zahrad na celém světě chová trnuchy (Plesiotrygon nana). Už loni se zoo podařil vzácný odchov, letos v něm s úspěchem pokračujeme. Velké akvárium v Tropickém království tak zaplnilo za celý rok 22 malých a ojedinělých rejnoků. Za posledních 12 měsíců byly tyto malé trnuchy k vidění celosvětově jen ve dvou zoo. Další mláďata zaplnila pavilon Exotárium, v jedné z expozic se tam prohánělo hned pět malých egernií (Egernia striolata). Jedná se o ojediněle chovaný druh australského cinka. V Evropě chová tento druh sedm zoo, na celém světě jich je celkem devět.

Prozradíte plány zoo do budoucna?

Letos jsme i díky podpoře přátel zoo a řady adoptivních rodičů zrekonstruovali expozice korsaků a manulů, a rádi bychom v tomto trendu pokračovali. Tyto krásné šelmy si nový domov už dlouho zasloužili, také nám na ně přispěla celá řada adoptivních rodičů. Naplánovat novou expozici pro zvířata zoologické zahrady je ale záležitost na roky. Potřebujeme vytvořit takové prostředí, které nabízí zvířatům možnost rozvinout celou škálu jejich přirozeného chování a podporuje jejich přirozené instinkty. Naším cílem není mít v zoologických zahradách domestikovaná zvířata. I u zvířat v lidské péči musíme zachovat jejich divokou podstatu. Je toho opravdu hodně a vybudovat takovou expozici a zároveň při tom myslet na bezpečnost zvířat, ale i návštěvníků a chovatelů, je velice náročné. Tu zásadní podporu potřebujeme od našeho zřizovatele, ale s mnoha věcmi nám můžou pomoci další partneři, a právě vztahy s nimi bych chtěla mnohem více rozvíjet. A snad mohu prozradit, že nás v příštím roce čeká jedno velké překvapení, které se týká prezentace zoo.

Napadlo Vás někdy, že budete pracovat v zoo?

Už jako dítě jsem chtěla zachraňovat zvířata, ale doma jsem se nesetkala úplně s pochopením. Za hlubokého socialismu nebylo pro moje rodiče jednoduché si představit, že je možné zachraňovat zvířata třeba v Africe nebo na druhém konci světa. Absolvovala jsem docela pestrý život. Ať už šlo o práci ve Federálním shromáždění, život partnerky velvyslance České republiky v Jižní Americe. Pracovala jsem také v Nadaci Partnerství, která mě naučila, že je možné v rámci i poměrně velké instituce spolupracovat, pomáhat si a zároveň být připraven na to měnit svět do podoby, v jaké bychom ho chtěli dalším generacím zanechat. Poznávala jsem divokou přírodu zblízka na expedicích s mým mužem, ve kterých stále pokračujeme, a tu zkušenost se snažíme co nejvíc předávat ostatním – ve formě knih nebo filmových dokumentů. A odtud už je to jen krůček do zoo.