Brněnský zážitkový hotel Anybody, který tento týden opět otevřel, opatření proti šíření koronaviru zasáhla v době, kdy chtěl expandovat za hranice a lákat do Brna zahraniční hosty. „Říkáme lidem, že i ve svém městě mohou zažít něco úplně nového. Je to večírek, který si spolu udělají dva lidé, aby oslavili svůj vztah. V hotelovém pokoji se na chvíli odtrhnou od každodennosti, ocitnou se v jiném světě a užijí si hravost,“ říká duchovní otec hotelu Anybody Adam Vodička, který stál také u zrodu barů Slast či Super Panda Cirkus.
Po více než dvouměsíčním nuceném uzavření jste tento týden hotel Anybody otevřeli. Jak vám koronavirová opatření narušila plány?
Samozřejmě je to zásah do celé sezony. Opatření přišla ve chvíli, kdy jsou lidé nejvíce nastavení na objednávání i prázdninových pobytů. Teď se to už začíná probouzet, z čehož máme velkou radost. Zasáhlo nás to v tom, že jsme se chtěli začít soustředit na zahraniční klientelu. Byli jsme připraveni
spustit kampaň, abychom se dostali víc do světového měřítka. Psala o nás větší světová média a bylo vidět, že zájem je, takže jsme chtěli být víc vidět ve světě, což teď prozatím úplně padlo.
Měli jste vytipovanou konkrétní zemi?
Chtěli jsme se soustředit třeba na Rakousko, jako našeho nejbližšího souseda. Osobně bych byl rád, kdyby spojnice mezi Brnem a Vídní byla silnější. Vídeň je nádherné město, které máme hned za rohem. Pro Brno by to byla skvělá cesta, jak se stát ještě světovějším. Ale v přiměřené a hezké míře. Brno má podle mě dobře vybalancovanou hranici mezi místem, kam přijíždějí návštěvníci, a místem pro své obyvatele. Tím, že nemáme speciální památky, za kterými by vyloženě jezdili zahraniční turisté, odpadá povrchní část turismu. Mnohem více to sem láká lidi, kteří jsou nadšení do objevování. Třeba gastronomie, která se tady v posledních letech utvářela a je tváří města.
Zaměříte se tedy více na tuzemské hosty, a to nejen přespolní, ale i přímo Brňáky. Čím přesvědčujete Brňáky, aby se u vás ubytovali?
Říkáme lidem, že můžou právě i ve svém městě zažít něco úplně nového. Přijet se ubytovat do hotelu, který je v centru jejich města, a zažít město jinak. Snažíme se spolupracovat s městem a vymýšlet způsoby, jak ještě víc oživit celý koncept Brna pro lidi. Toto léto asi lidé nebudou cestovat tak, jak jsou
zvyklí, a jako náhradu budou hledat jiné zážitky. Nenabízíme lidem jen hotel. Strávení času v Anybody je moment pro jejich vztah. Ukazujeme jinakost, za kterou stojí za to přijet. Minulý rok hotel vyhrál nejlepší ubytování v republice v projektu Amazing Places, čehož si velmi vážíme.
Jaká je hlavní myšlenka hotelu Anybody?
Koncept je poměrně složitý a člověk vše pochopí právě ve chvíli, kdy vejde do pokoje. Jde o večírek, který si spolu uspořádají dva lidé, aby oslavili svůj vztah. Stráví tady trochu sváteční a neuvěřitelný den, kdy odhodí normálnost a každodennost a přijdou do hravého, svobodného světa. Člověk si kdykoli může udělat prázdniny, ne že odjede někam na Mallorku, ale do fantazie. Nejkrásnější na tom je, že si to ti dva lidé budují spolu. My jsme tady vlastně v pozici kulisáků, vybavili jsme pokoje, připravili scénáře, nabízíme. Hosté si sami určí, kolik si z té nabídky vyberou. Mohou si na pokoji zahrát celou hru a být na několik hodin úplně jinou postavou, nebo se jen jemně inspirovat. Důležité je, že neříkáme lidem, co přesně mají dělat, ale nabízíme jim scénář, co můžou dělat. Dáváme jim prostor pro rozvoj vztahu. Vzpomeňte si na první rande se svým partnerem, jak jste si ten čas užívali. A právě k tomu se můžete vrátit. Když jsme Anybody vymýšleli, bylo pro mě podstatné, aby to mělo smysl. Wellness je fajn, ale partnerskému vztahu to asi nic moc nepřinese. My dáváme párům prostor pro investování energie do jejich vztahu a čas na zážitek, který je specifický.
Všechno prozradit nemůžeme, ale co hosty čeká, když vejdou do pokoje?
U vstupu na ně čeká tablet a ve chvíli, kdy spustí tlačítko start, na ně pokoj promluví prostřednictvím hlasů herců a vtáhne je do příběhu, ve kterém jsou oni v hlavních rolích. Další pokračování už je jen na nich. Pokoj jim nabízí, jak se rolí chopit, když nechtějí, nechá je být. Páry si tady vytvoří vlastní příběh. Hotel je samoobslužný bez recepčního. Jen kdyby bylo něco potřeba, jsme 24 hodin na telefonu. Ale hosté nás ani moc nepotřebují. Občas někdo zavolá, že nemůže najít poukázku na snídani, a někdo jen zkouší, jestli to funguje. Já potřebuju být v kontaktu s lidmi, takže když mi hosté zavolají, mám z toho vlastně radost. Z našich podniků mám posunutý režim, takže často pracuju v noci, kdy mě nic neodvádí od práce, takže zvednu hostům telefon i ve tři ráno. (směje se)
Zmínil jste podniky, tedy bary, u jejichž zrodu jste stál a neodmyslitelně patří na brněnskou gastronomickou scénu. Jak se přihodilo, že vystudovaný psycholog začal zakládat bary v Brně a dostal se až k vytvoření zážitkového hotelu?
V psychoterapii se dostáváte velmi blízko jiného člověka, se kterým procházíte krajinou jeho života a společně se snažíte o to, aby mu bylo lépe. To je velmi intenzivní, ale pro mě bylo důležité vyvážit to něčím, co lidem přináší štěstí a radost v každodenním životě. Když se otvíral bar Super Panda Cirkus,
nejkrásnější večer pro mě byl, že jsem si stoupl ke dveřím a vítal hosty. Za večer jsem potkal třeba tři sta lidí a hledal jsem způsob, jak je rozveselit, udělat jim radost. U konceptu Anybody pro mě bylo taky důležité, aby to lidem něco přineslo. Dáváme jim speciální prostor proto, aby si svůj společný
vztah mohli maximálně užít. Musím přiznat, že otevření hotelu byl největší risk v mém životě. Byl jsem sice přesvědčený o tom, že to bude fungovat, ale nebylo se čeho chytit, takže jsem neměl odnikud ověřeno, že to tak skutečně bude. Před otevřením jsem měl pocit, že je všechno špatně, a jeden z nejdůležitějších momentů byla první prohlídka pokojů. Sám jsem byl v šoku, jak z toho lidé byli vedle a hned měli o noc v hotelu zájem.
V hotelu máte deset pokojů. Každý je inspirován konkrétním filmem a pracuje s různými emocemi. Prozraďte, jak pokoje vznikaly?
Vytvořili jsme si mapu emocí, stejně jako když v baru děláme nové menu, snažíme se chutě vytvořit co nejzajímavější a rozmanité. Samozřejmě daly by se vytvořit drinky i pokoje, aby se líbily úplně všem. Tomu v baru říkáme popiny, protože jsou populární. To by ale byla strašná nuda, zajímavější je nabídnout bohatost a rozmanitost. U pokojů jsme si vytvořili škálu emocí a na základě toho, co jsme chtěli, aby lidé v pokoji prožívali, jsme hledali filmy. Byl to neustálý dialog. Před námi to nikdo nedělal, takže jsme neměli žádný předobraz.
Proč právě filmy?
Filmy jsou nosníkem, který člověku pomáhá se do příběhu vžít. Film vytváří ucelený rámec příběhu, dokáže nabídnout dekor a člověka víc vtáhnout. Na Anybody je zajímavá aktivní část zážitku. Tematizovaných pokojů je na světě hodně, ale jde o pasivní záležitost. U nás jsme chtěli pokojům vdechnout život. Do Anybody host přijde a promění se do jiné role, sám se transformuje. Najednou objeví něco nového, hravého, co třeba nikdy nedělal, ale poté to zopakuje i v běžném životě.
Prozradíte některé konkrétní scénáře?
Třeba v pokoji inspirovaném filmem Zvětšenina se dva lidé v příběhu stávají fotografem a modelkou, nebo fotografkou a modelem, zkrátka, jak chtějí. Mají za úkol spolu nafotit hezké dílo. My jim k tomu nabízíme různé interakce, rekvizity a polaroid. Z jejich fotografického setkání vzejde deset fotek,
které si buď odnesou domů, nebo je tady mohou nechat vystavené v galerii ve fotokomoře. Takže tady spolu zažijí svobodnou tvůrčí činnost. V dalším pokoji inspirovaném filmem Muž z Acapulca si pár sám napíše svůj příběh, je především o snění. Máme tady pokoj podle filmu Snídaně u Tiffanyho,
kde mají lidé dát prostor tomu nejotevřenějšímu užívání si, stejně jako Audrey Hepburnová ve filmu. Zkrátka si život užívat. A u pokoje dle filmu Bláznivý Petříček jde o to vytvořit v lidech malou rebelii, aby na chvíli zapomněli na to, co se smí a nesmí. Podrobnosti neprozradím, aby lidé nepřišli o to překvapení, které je v Anybody důležité.
Podle čeho si vybrat ten správný pokoj?
Nejlepší je podívat se na web hotelu, kde jsou všechny pokoje v galerii. A vybrat si podle toho, co na nás zapůsobí nejvíc. Stejně jako když se díváte v cukrárně do výlohy a najdete si ten svůj zákusek.
Všechny pokoje jsou vymyšlené tak, aby vytvářely společné pozitivní emoce. Vyzkoušel jste si je sám?
To je poměrně komplikované. Problém je v tom, že důležitý je moment překvapení, o který přicházím nejen já, jelikož jsem pokoje vymýšlel, ale i moje žena, která překládala scénáře pokojů do angličtiny. Ale prosil jsem všechny své blízké, aby pokoje vyzkoušeli. Což bylo ku prospěchu, protože nikdo vám nedokáže dát takovou ťafku jako vaši kamarádi. (směje se)
Má hotel potenciál rozšířit se v budoucnu o další pokoje?
Ta možnost tady je. Zrovna pracujeme s dalším prostorem v domě, kde by mohl být nový pokoj. Moc si vážím majitele domu, který mě hodně podpořil, když jsme začínali. Do budoucna by pokojů mohlo být ještě víc, uvidíme.