Do Brna se Hanaa Khodabocus, která pochází z ostrova Mauricius, poprvé podívala v roce 2006. Brno a jižní Moravu si zamilovala, takže se sem před osmi lety vrátila a začala podnikat. Založila Nadační fond Signatures of Moravia a právě vydává kuchařku Brno na srdci, Brno na jazyku, která kromě receptů přiblíží třicet příběhů brněnských podniků. Výtěžek z prodeje knihy půjde právě zapojeným restauracím a podpoří je tak v době koronaviru. „Výběr nebyl snadný a trval nám velmi dlouho. Věděli jsme, že si musíme vybrat 30 podniků. Snažili jsme se vybrat mezi všemi různými chutěmi a do výběru jsme zařadili restaurace, veganské podniky, kavárny i některé fast foody,“ přibližuje Hanaa Khodabocus.
Právě vydáváte knihu Brno na srdci, Brno na jazyku. Co v ní čtenáři najdou?
Srdečné příběhy skvělých lidí, kteří milují svou práci a své město, úžasné recepty a krásné fotografie, a to od třiceti gastropodniků z Brna. Vybrali jsme široké spektrum gastropodniků, aby si z něj vybral úplně každý.
Nápad na vznik knihy byl tedy reakcí na letošní koronavirovou epidemii?
Ano. V dubnu, když Brno bylo město duchů a všechny restaurace byly postiženy opatřeními, přemýšlely jsme s mými kamarádkami, jak bychom mohly pomoci. Napadlo nás, že bychom mohly vytvořit kuchařku/průvodce s 30 kultovními gastropodniky s jejich příběhy a recepty. To byl obrovský risk a stále je, spousta lidí nám říkala, že máme odvahu se do takového projektu pustit bez velkého finančního sponzoringu. Každopádně každý z nás do toho vložil svůj čas, energii i finance. Šli jsme do toho a nechali jsme vytisknout 3 000 kusů.
Kniha přibližuje 30 podniků, můžete uvést pár příkladů, které podniky v knize najdeme?
Jsou mezi nimi Velká Klajdovka, 4pokoje, Piknik Box, Café Morgal, Vegalité, Bucheck, Ramen Brno, Kavárna Era, Park Lane Cafe či Café Pilát.
Jak jste podniky, které do knihy zařadíte, vybírali? A bylo jednoduché je přemluvit ke spolupráci?
Nebylo snadné je vybrat a trvalo nám to velmi dlouho. Věděli jsme, že si musíme vybrat 30 podniků kvůli limitu rozpočtu na náš projekt. Snažili jsme se vybrat mezi všemi různými chutěmi. Do výběru jsme zařadili restaurace, veganské podniky, kavárny i některé fast foody. Naším dalším kritériem byl význam podniku pro Brno, ať už z hlediska historického, zvláštní architektury, nebo že jde z nějakého důvodu o oblíbené místo. Například restaurace Sborovna je v Brně velmi dobře známá jako místo setkávání. Jednání s restauracemi byl úkol pro mé dvě kolegyně Hanu Novosadovou a Barboru Šindelovou, protože jsou s oblíbenými místy v Brně lépe obeznámeny. Pochopila jsem, že to pro restaurace nebylo snadné, protože letošní léto bylo pro mnohé z nich hektické, jelikož se snažily dohnat ztrátu z prvního lockdownu. Vládla mírná skepse, ale obecně šlo vše dobře a majitelé restaurací k nám byli velmi laskaví.
Prozraďte nějaká jídla, na která najdou čtenáři v kuchařce recept.
Třeba carpaccio ze žluté řepy, kozí ricotta a halloumi, cubano, čokoládové lanýže, levandulové bábovičky, Thit Kho Tau, veganský quiche, ramen nebo red dragon smoothie.
Pocházíte z ostrova Mauricius. Jak dlouho v Brně žijete a proč jste se přestěhovala právě sem?
Do Brna jsem přijela v roce 2006 jako studentka přes Erasmus na jeden semestr. Byla to úplná shoda náhod, Česká republika nebyla můj původní plán. Pak jsem se rozhodla ukončit studium ve Francii a zůstat v České republice. Zamilovala jsem si to tu a především Moravu. Studium jsem dokončila v roce 2008 a začala učit na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, kde jsem působila do roku 2009, kdy jsem se přestěhoval zpět na Mauricius. Zůstala jsem tam do roku 2012, ale Brno mi chybělo, takže jsem se vrátila zpět a začala tady podnikat.
A jak vzpomínáte na své začátky v Brně?
Jako na jedno z nejlepších období v mém životě. Lidé říkají, že USA jsou zemí příležitostí, ale já s tím nesouhlasím. Česká republika je zemí příležitostí, v České republice může být kdokoli čímkoli. Stačí jen chtít.
Co jste si na jižní Moravě oblíbila? Čím si vás získala?
Miluji Moravany. Vypadají, že jsou drsní a chladní, jsou sarkastičtí a často používají černý humor, ale uvnitř jsou to skvělí lidé, kteří jsou velmi ochotní a laskaví. Sice si neustále stěžují, ale jsou moc sladcí (úsměv). Zamilovala jsem si jídlo, kulturu, architekturu, jakési podivné tajemství ve všem.
Kdybyste měla porovnat život, životní styl na Mauriciu, kde jste žila, a v Brně. V čem především se liší?
Vlastně jsem žila stejně dlouho na Mauriciu jako v Evropě. Předtím, než jsem se odstěhovala do České republiky, žila jsem ve Skotsku a ve Francii. Musím říci, že moravská kultura a povaha lidí je mnohem bližší mauricijskému stylu než francouzská nebo anglická. Existují však věci, které nelze srovnávat. Mauricius je ostrov a klima je po celý rok neměnné, takže je obtížné to srovnávat.
Když už se bavíme o kuchařce – co říkáte na tradiční českou kuchyni?
Miluji české jídlo, miluji staré tradiční české recepty, například pohankového kubu, mám moc ráda svíčkovou, kulajdu, kaldoun, plněné papriky. Vařím a jím česká jídla pravidelně, oblíbila si je i moje dcera.
Jste zakladatelka Nadačního fondu Signatures of Moravia. Můžete přiblížit, čím se zabýváte?
Účelem nadačního fondu je podpora regionu Morava, tedy oblasti tvořené Olomouckým, Zlínským a Jihomoravským krajem a částmi krajů Moravskoslezského, Pardubického, Jihočeského a částí Kraje Vysočina, a to prostřednictvím poskytování pomoci fyzickým a právnickým osobám, podnikatelům, zejména je pomoc zaměřená na osoby, které v regionu Morava vykonávají podnikatelskou či jinou činnost a tím podporují rozvoj a dědictví moravského regionu, a které utrpěly nouzi kvůli zásahu vyšší moci (například v souvislosti s epidemií covidu-19, přírodními a jinými katastrofami), případně se v nouzi ocitly z jiného důvodu. K účelu výše uvedenému nadační fond vyvíjí činnost, poskytuje služby a vypracovává programy, které se cíleně zaměřují především na kulturu, historii, vědu, životní prostředí a ekologii, vzdělání, zemědělství a s tím související kvalitu stravování v regionu Morava.
Chystáte nějaký další projekt?
Ano, připravujeme několik dalších projektů. Prozatím však nechceme informace zveřejňovat, ať můžeme lidi překvapit.