Filmy Zátopek, Přání Ježíškovi, Mazel a tajemství lesa, Modelář, Poslední aristokratka, Hodinářův učeň… Na jižní Moravě se v posledních pár letech natočilo hned několik filmů a pohádek, které lidé znají z kina i televize. „Pro region má každé natáčení velký ekonomický dopad. Početné štáby využívají místní hotely a penziony, utrácejí v místních restauracích, poptávají místní služby a zaměstnávají řadu místních lidí u pomocných profesí. Jednotlivé lokace regionu se dostávají prostřednictvím filmu do televize, kin nebo na mezinárodní festivaly. Velmi dobře funguje filmová turistika, takže natáčení může mít pozitivní dopad na cestovní ruch,“ říká Ivana Košuličová z Filmové kanceláře Brno.
Je jižní Morava pro filmaře už prověřenou lokací, nebo ji stále ještě spíše objevují?
Myslím, že filmaři vnímají jižní Moravu už jako osvědčenou filmovou destinaci, která kromě známých lokací nabízí i nová místa k objevování. Často se stává, že si produkce vybere jednu konkrétní lokaci v regionu, kvůli které přijíždějí, a při obhlídkách pak často najdou i další místa, na kterých se pak reálně natáčí. Díky systematické podpoře Jihomoravského filmového fondu (JFF) se v posledních čtyřech letech pravidelně daří přivést do regionu velké celovečerní hrané filmy, takže zájem filmařů roste. Natáčí se často v centru Brna a ve velké oblibě jsou i jihomoravské zámky nebo oblast Moravského krasu, což jsou zrovna místa, kde se natáčely i filmy zmíněné v úvodu.
Když se podíváme na jedno z nejaktuálnějších natáčení, během podzimu se na jižní Moravě natáčel zahraniční snímek Chevalier. O čem film je a kde se natáčel?
Americký film pojednává o skutečné historické osobnosti, hudebním skladateli Josephu Bologneovi, Chevalierovi de Saint Georges, který byl současníkem Wolfganga Amadea Mozarta. Bologneův otec byl majitel plantáží a matka otrokyně, ale jemu samotnému se podařilo uspět na francouzském dvoře, stát se významným skladatelem a skvělým šermířem. Jenomže pak si udělal hodně mocné nepřátele. Celý film se natáčel výhradně v České republice, v rámci jižní Moravy pak na zámku ve Valticích. V kinech by měl být uveden v druhé polovině příštího roku.
Je těžké dostat do regionu takovou zahraniční produkci?
První a nejdůležitější krok je, aby se zahraniční producenti rozhodli natáčet svůj film právě v České republice, a ne v jiných okolních zemích. Při rozhodování hraje velkou roli výše finančních pobídek, kterou mohou producenti získat od státu prostřednictvím Státního fondu kinematografie, lokační nabídka země a profesionalita místní produkce a najímaného štábu. Když jsou tyto podmínky splněny, pak teprve může začít úvaha o natáčení v konkrétních regionech, které zajišťuje zmíněná česká servisní produkce, v tomto případě společnost Stillking Films. Vzhledem k tomu, že příběh filmu Chevalier je situovaný do Francie druhé poloviny 18. století, hledala produkce především barokní zámky, které by mohly znázorňovat soudobé sídlo francouzského dvora. Právě v této oblasti má jižní Morava co nabídnout a filmaři si tak zvolili zámek ve Valticích, kam umístili některé šermířské scény a obrazy z hrdinova dospívání.
Většina filmových štábů je ale přece jen tuzemských. Jak a čím se daří přilákat filmaře do regionu?
Je to kombinací zajímavých lokací, které region nabízí, a především finančních pobídek ve formě příspěvků od Jihomoravského filmového fondu. Filmové produkce mají početné štáby, které zaměstnávají od několika desítek po stovky lidí z řad českých filmových profesionálů. Přesun takto početných štábů mimo Prahu, kde většina štábu bydlí, je finančně i logisticky náročný. Proto se většina filmů natáčí v Praze či v dojezdové vzdálenosti od Prahy. Zjednodušeně řečeno, čím dál točíte od Prahy, tím je film dražší. Rozvoj audiovizuálního průmyslu v regionu bez finančních příspěvků není možný. Proto město Brno a Jihomoravský kraj založili v roce 2017 Jihomoravský filmový fond, který podporuje vznik a výrobu filmů natáčených na území kraje. Podmínkou je útrata 100 % přidělené dotace v regionu, což v průměru produkce přesahují téměř až na 200 %. Z každého přiděleného milionu tedy v regionu zůstávají v útratách produkcí reálně miliony dva. Město a region tím získávají zpět své vložené investice, pomáhají ekonomice regionu a získávají navíc atraktivní propagaci.
Vnímáte, že v tomto ohledu má Praha oproti Brnu navrch a je těžké jí konkurovat, nebo to tak není?
Jednoznačně. Praha je unikátní místo s ojedinělou architekturou, skvělými ateliéry a obrovskou základnou zkušených filmových profesionálů. Tomu konkurovat prostě nelze a ani to není naším záměrem. Naštěstí se natáčejí filmy obecně velmi různorodé, mají různé žánry, požadavky na prostředí či historická období. Z toho vyplývá, že ne nutně všechny filmy jsou vhodné pro natáčení v Praze. A producentům přináší natáčení v regionu i jisté benefity: mají koncentrovanější štáb, který se daleko od domova může plně soustředit na práci, získávají pro film nové zatím neviděné lokace a často je pro ně jednodušší vyřizování různých povolení na úřadech. Když se tedy produkci díky příspěvku JFF vyrovná finanční deficit spojený s přesunem štábu, je jižní Morava poměrně atraktivní alternativou pro natáčení.
Když se podíváme do světa pohádek, letos si Jan Budař vybral několik jihomoravských lokalit pro pohádku Princ Mamánek. Jižní Morava má mnoho krásných zámků, hrají pohádky v natáčení prim nebo tvoří aspoň podstatnou část?
Určitě prostředí jihomoravských zámků a hradů je pro žánr pohádek velmi atraktivní. Princ Mamánek se letos na podzim natáčel na Pohansku, pohádka Hodinářův učeň se z velké části odehrávala na zámku v Uherčicích a letošní vánoční pohádka České televize Jak si nevzít princeznu se natáčela na hradě Pernštejn. Hrad Pernštejn je vůbec oblíbenou lokací nejen pohádek, ale i dobrodružných historických filmů. Natáčela se zde například nedávná série Netflixu The Letter for the King.
Které lokality vlastně patří mezi ty top, které filmaře lákají a jsou jedinečné?
Kromě zmíněných hradů a zámků nebo velkých městských historických budov jsou to často lokace, které jsou zdánlivě jejich pravým opakem: oblíbené jsou industriální staré nepoužívané budovy a tovární komplexy, které už v Brně bohužel téměř vymizely. Velmi zajímavá je pro filmaře budova káznice na Cejlu, kde se natáčel například mezinárodně úspěšný film Václava Marhoula Nabarvené ptáče a řada dalších.
Vzpomněla jsem si také na vodojemy pod Žlutým kopcem, už se v nich něco natáčelo?
Mezi filmařsky unikátní lokace rozhodně patří i vodojemy na ulici Tvrdého, kde ale chybí dostatečně velký a bezpečný vstup, který by umožňoval prohlídky většího množství lidí a filmová natáčení. Město jako majitel objektu si je vědomé potenciálu vodojemů, a tak momentálně na pozemku probíhají stavební práce, které umožní bezpečný vstup do všech čtyř částí vodojemů, které budou k dispozici i na filmová natáčení. Vzhledem k bezpečnostním limitům ve vodojemech doposud probíhala pouze natáčení menších štábů, jako byl projekt Viktora Tauše Film naživo: Tajný agent.
Co regionu přináší, že sem přijedou filmaři?
Natáčení obecně přináší danému místu propagaci a peníze. Pro region má každé natáčení velký ekonomický dopad. Početné štáby využívají místní hotely a penziony, utrácejí v místních restauracích, poptávají místní služby a zaměstnávají řadu místních lidí u pomocných profesí. Jednotlivé lokace regionu se dostávají prostřednictvím filmu do televize, kin nebo na mezinárodní festivaly. Velmi dobře funguje filmová turistika, takže natáčení může mít pozitivní dopad na cestovní ruch.
Jsou teď nějaké filmy natočené na jižní Moravě „ve střižně“, na které se diváci mohou těšit v kinech příští rok?
Pokud vím, v postprodukci jsou v současné době snímky Chevalier a další historický film o hudebním skladateli, tentokrát Josefu Myslivečkovi nazvaný Il Boemo, který vzniká v režii Petra Václava a bude mít premiéru v létě příštího roku. Pokračování filmu Přání Ježíškovi s názvem Přání k narozeninám v létě natáčela v Brně režiséra Marta Ferencová a do premiéry by měl přijít v září 2022. Dotočená je už i zmiňovaná pohádka Princ Mamánek, jejíž premiéra je stanovena na podzim příštího roku. Na Znojemsku se na podzim natáčel snímek úspěšné slovenské režisérky Ivety Grófové Ema a smrtihlav, jehož natáčení potrvá až do března příštího roku, takže v kinech se objeví až v roce 2023.
Filmová kancelář Brno funguje od února 2017. Na které filmy či projekty, které se podařilo v regionu natočit, jste vy osobně nejvíc hrdá?
Je jich víc a u každého mám trochu jiné důvody. Osobně ráda vzpomínám na natáčení filmu Nabarvené ptáče v brněnské káznici. Srdcový projekt režiséra Václava Marhoula vznikal v obtížných podmínkách, ale se skvělou atmosférou a sehraným štábem. Výsledkem je velký mezinárodně úspěšný film. Taky jsem pyšná, že se scenárista a režisér Petr Zelenka, jehož filmy jsou spojené primárně s prostředím Prahy, rozhodl natočit část filmu Modelář v Brně. A taky mě velice těší, že se podařilo natočit a uvést do kin skvělý autorský film Miroslava Bambuška Lidi krve, který se částečně natáčel právě na jižní Moravě v prostředí Moravského krasu.
