Ojedinělý výstavní projekt Technického muzea v Brně (TMB) Robot2020 se chýlí ke svému závěru. Výstava byla přístupná od podzimu 2020, pak se ale brány všech výstavních institucí v souvislosti s koronavirem uzavřely. Publikum má šanci výstavu stihnout už jen týden – do 1. srpna. Některé exponáty sice zůstanou ve sbírkách muzea, řada z nich však hned tak k vidění jinde nebude. Navíc propojení světa robotů se stávajícími expozicemi TMB je zcela výjimečné. Koncepci výstavy i jednotlivé exponáty nám více přiblížila autorka a manažerka výstavy Klára Šikulová.
Výstava Robot2020 vznikla ke 100. výročí od prvního vydání dramatu R. U. R. – vy slibujete k 100. výročí 100 exponátů – je tomu opravdu tak?
Nejde úplně o stovku robotů, ale nabízíme stovku mikrotémat, která mají reflektovat pojem „robot“ v průmyslu i kultuře a třeba i ikonických snímcích jako je Terminátor nebo Blade Runner. Slovo „robot“ se pro nás stalo ústředním motivem. Samotných robotů na výstavě najdete téměř padesát, pokud počítáme i robotické hračky, které obohatily naši technickou hernu. Většina exponátů je 3D, ale některá témata jsme zpracovali pouze obrazově či textem.
Jak správně prohlídku absolvovat – je pravda, že ideální způsob je z horních pater dolů?
To není úplně přesné. Každý návštěvník při příchodu dostane do rukou Robonoviny, jejichž součástí je mapka. Zároveň jsou v nich očíslovaná zmiňovaná mikrotémata. Pro různé typy návštěvníků jsme ještě navíc pro větší komfort naši výstavu rozdělili podle oborů do sedmi tras. Každý si může vybrat „tu svou“ – mysleli jsme na rodiny s dětmi, studenty VUT i slabozraké. Vydat se na prohlídku lze podle plánku, nebo se také lze inspirovat webovou stránkou robot2020.cz. Můžete si ji nastudovat dopředu ještě doma, anebo webu využít během návštěvy. Robotů je opravdu hodně a jejich invazí je zaplněné celé muzeum. Stovka je vysoké číslo a někoho možná budou zajímat jen konkrétní exponáty, takže si pak může vybrat, co chce vidět. Pro každého máme zkrátka unikátní výstavu šitou na míru.
Část výstavy věnujete průmyslové robotice – co z ní je k vidění? Ocení ji i jiné než mužské publikum?
Vždy se bráním genderovému rozdělení a celou dobu, co pracuji v Technickém muzeu, se snažím vyvrátit mýtus, že jsme tady pro dědečky, pro tatínky a pro kluky. Věřím, že to dokládá i naše výstava. Pokud jde o průmyslovou robotiku, určitě je zajímavá instalace, na níž jsme pracovali s architekty Nytrovými, s nimiž jsme vymysleli, že budou roboti navazovat na naše stálé expozice. Proto je průmyslová robotika instalovaná v přízemí, kde máme průmysl z přelomu 19. a 20. století – turbíny a parní stroje. A mezi ně jsme vetkli průmyslovou robotiku dneška. Vedle sebe tak stojí parní stroj a kolarobativní ramena, což je linka, kterou jsme chtěli udržet. Stejným způsobem jsme se chovali i k ostatním expozicím a propojili je s mikrotématy naší výstavy. To je asi největší novum, protože návštěvníci nepřijdou do samostatné výstavy v některém z pater, ale zažijí výstavu ve všech prostorách v paralele k našim expozicím. Pokud jde o současnou robotiku, vedle kolarobativních ramen prezentujeme různá vozítka nebo drony, což jsou zařízení, která hýbou současnou průmyslovou robotikou. Tomu jsme uzpůsobili i část třetího patra, kde jsme založili robotickou laboratoř. Laboratoř vznikla částečně v režii VUT, které bylo naším hlavním partnerem při přípravě výstavy.
Jak jsou zastoupeny samotné vynálezy?
Jedním z nejinovativnějších vynálezů, který na výstavě máme, je biomimetický vibrátor. Vyhrál v Las Vegas na veletrhu spotřební elektroniky cenu právě za inovaci. Jeho výjimečnost spočívá v nové technologii a faktu, že využívá biomimetiky, což je vědní obor, který se zabývá napodobováním lidských i antropomorfních pohybů a vlastností. Vibrátor z výstavy řadíme do domácí spotřební elektroniky – je to erotická pomůcka pro muže i ženy – a je výjimečný tím, že napodobuje pohyb lidského prstu, případně sání ústy. Jde o opravdu exkluzivní příklad robotiky 21. století. Tento exponát jsme umístili do kabinetu erotiky, kde jsme toto téma zpracovali. Jde o oddělený prostor – formu minikina ve druhém podlaží, kam návštěvník v případě zájmu trefí. Doporučená přístupnost je od 18 let.
Na výstavě se můžete pochlubit i endoskeletonem Terminátora – opravdu nyní tvoří součást sbírek vašeho muzea?
Ano, je majetkem Technického muzea v Brně. Když jsme výstavu před třemi či čtyřmi lety začali připravovat, založili jsme jako první v České republice sbírku robotiky. Samotné nás překvapilo, že nic podobného v celostátní evidenci sbírek není zapsáno. Nám připadala tato sbírka nutná – a začali jsme do ní hledat ikonické věci, které bychom využili právě i na výstavě. A jelikož jedním ze symbolů robotů ve filmu je pro většinu lidí Terminátor, začali jsme hledat nějaká autentika, protože pro muzeum je vždy důležitý autentický předmět. Na jedné z aukcí v USA jsme objevili bustu terminátora s podpisem Arnolda Schwarzeneggera a podařilo se nám ji získat. Nyní je k vidění právě na výstavě.
S jakými dalšími sci-fi filmy a exponáty tohoto žánru se u vás návštěvníci setkají?
Už jsem zmínila snímek Blade Runner, z českých filmů můžeme nabídnout Robota Emila, centrální mozek CML z geniálního seriálu Návštěvníci, což je z české scény určitě unikát. Dále nabízíme odkazy na české komiksy, nabízíme i počítačové hry – např. Machinárium a oblíbeného robota Josefa. Z Jurského parku máme v expozici dva triceratopsy, modely dinosaura, využívané při natáčení amerických filmů. Dodala nám je firma, která vyrábí ještěry do českých dinoparků. Ve výstavě najdete autentického dinosaura – „oblečeného“ i s kůží – a vedle něj stojí robotický – ten hýbe očima, jazykem, přežvykuje a močí. Ráda bych zmínila, že přímo pro výstavu pro nás vytvořil Vladimír 518 autorský film Člověk/ Stroj, který shrnuje jeho tvorbu i to, které objevy a vynálezy ovlivnily jeho. Naše kino – The Atrium Roboticum – najdete ve třetím podlaží.
Jak jste ve výstavě uchopili samotného Čapka?
Osobnost Karla Čapka se line výstavou jako červená nit, nepřipomínáme jen R. U. R., ale mapujeme i jeho vliv na pop kulturu či robotiku. V expozici máme repliku robota Erica, což byl pro nás i Science Museum v Londýně vědeckým objevem. Tento robot vznikl ve Velké Británii v roce 1928 a byl pojmenován po Erichu Roučkovi, což byl brněnský vynálezce a velký inovátor. Ten se totiž domluvil s Čapkem, „půjčil“ si od něj slovo robot a s ním expandoval do Anglie 20. let. Poslední generací, kterou Čapek ovlivnil, je beze sporu kolektiv studentů VUT pod vedením pana profesora Žaluda. Tento tým jako poctu Karlu Čapkovi i jeho bratru Josefovi, neboť je známé, že za pojmem „robot“ stojí oba dva, vytvořili dvojici robotů – jeden z nich, ten „starý“ – a probuzený do současnosti, se jmenuje Karel, druhý – současný – dostal jméno Auanema. Jméno Auanema jsme využili podle objevu třípohlavní hlístice z roku 2020, což se nám velice líbilo, navíc hlístice dokáže žít ve velmi znečištěném prostředí. Zaujalo nás téma gender i ekologie a obojí je zpracováno právě v dialogu Auanemy a Karla, přičemž Auanema vysvětluje Karlovi pojetí robotů dneška. Tyto dva exponáty vznikly pro výstavu přímo na míru.
Mohou si lidé na výstavě některé roboty i „vyzkoušet“, do jaké míry je výstava interaktivní?
Jedním z našich stanovišť je Marsoviště, kde mohou návštěvníci ovládat vozíky na Marsu, v expozici máme roboty, kteří na základě různých čidel reagují na diváka a opakují jeho pohyby, v laboratoři ve třetím patře podle vás může robot tančit, kolarobativní rameno, kterému hodíte žeton, vám podá lízátko… Další robot vám udělá fotografii a podle ní vás namaluje. Na interaktivní exponáty narazíte také v technické herně – najdete tam malého robůtka R2-D2 z Hvězdných válek nebo robotického psa Aibo. Při vstupu vás vítá mírně „zpruzený“ robot, které s vámi vede dialog, ptá se, rozeznává obličeje a barvu oděvu. Ráda bych zmínila robota Krištofa Kintery Revolution, do kterého jsem se zamilovala. Jde o malého robůtka, mlátícího hlavou o zeď – je to taková ztělesněná deprese. Při instalaci v New Yorku si údajně tohoto robota jedna paní spletla s reálným dítětem a měla z toho šok. Vedle toho narazíte také třeba na robotický třídič kamenů, ale uvidíte i další díla z žánru robotického umění.
Kdybychom chtěli vidět všechno, lze s roboty v Technickém muzeu strávit celý den?
Určitě ano. Velmi mne mrzí, že do pořádání naší výstavy zasáhla koronavirová opatření a veřejnost si ji nemohla dostatečně užít. Zahájili jsme v září a měli jsme otevřeno čtrnáct dní. Počítali jsme i s velkou interaktivitou, kterou jsme bohužel museli potlačit. Nakonec se nám podařilo zase muzeum otevřít a zbývá už opravdu jen pár dnů. Déle než do 1. srpna nemůžeme výstavu prodloužit, protože v muzeu probíhají stavební úpravy, a řadu zapůjčených exponátů, které jsme měli i tak o pár měsíců déle, než bylo domluveno – a jsme velmi rádi, že nám je firmy zatím v expozici ponechali – musíme vrátit. Do muzea srdečně všechny zvu – není třeba mít testy, stačí rouška. Děti do šesti let mohou být bez roušek. Chápu, že to není úplně komfortní, ale stojí to za to.
