„Ponechejme si pospolitost a obětavost, která nás v posledních měsících provázela,“ vyzývá brněnská primátorka Markéta Vaňková na počátku nového roku, bilancuje rok 2020 a představuje, co Brňany čeká v tom letošním.

Pojďme se nejdříve ohlédnout za rokem 2020. Jak ho coby primátorka hodnotíte – v čem byl úspěšný, co se naopak nepodařilo?

Jako jednoznačný klad vidím to, že se nám podařilo zvládnout první i druhou vlnu pandemie nemoci covid-19. Fungoval magistrát, prostřednictvím městských společností byly zajištěny všechny služby pro veřejnost, fantastickou práci odvedli kolegové v sociální oblasti, jimž se podařilo zabránit šíření nákazy v domovech pro seniory a také vybudovat a zajistit provoz kontaktních center pro lidi bez přístřeší. Chod města se nezastavil. Pokračovaly, aniž by nabraly nějaké zásadní zpoždění, důležité stavby a projekty jako například přeložení tramvaje z Dornychu na Plotní, tramvaj do kampusu, velký městský okruh v úseku Žabovřeská, ale i multifunkční hala nebo Janáčkovo kulturní centrum. I v nejisté ekonomické perspektivě se nám podařilo sestavit a schválit rozpočet města na příští rok, který není zdaleka jen udržovací, ale je schopen i nadále financovat rozvoj města Brna. Nepodařilo se nám v Brně udržet závody série MotoGP. Ale k tomu se asi ještě dostaneme…

„Covidový“ rok 2020 byl pro všechny v mnoha ohledech jiný, než jsme byli zvyklí, a změnil naše životy. Co jste si z něj odnesla? Ukázala vám mimořádná situace některé věci z jiného úhlu pohledu?

Především jsem si znovu uvědomila, jak může být náš život křehký. Važme si prosím každé chvíle, kterou můžeme strávit s našimi blízkými. Potvrdil se můj obdiv k mnoha profesím, za všechny bych si dovolila jmenovat pracovníky ve zdravotnictví a v sociální oblasti. Musím také ocenit své kolegy – nasazení, s nímž se po celý rok věnovali své práci, bylo enormní. Děsím se škod, které zanechaly mnohdy nesrozumitelné a nepředvídatelné restrikce ze strany státu na podnikání, zvláště živnostníků a menších firem. A také na vzdělávání. S trochou nadsázky musím říct, že jsme na vlastní kůži poznali, jak nesmírně důležité je, aby celé naše školství fungovalo. Poněkud chaotické kroky vlády byly na jaře v nenadálé situaci pochopitelné, že se ale příslušná ministerstva nepoučila směrem k druhé vlně, to je neodpustitelné.

Kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru počítáte v rozpočtu na příští rok s propadem daňových příjmů přes dvě miliardy. Kde bude město muset šetřit?

Sestavování rozpočtu města Brna na rok 2021 nebylo za současné situace vůbec jednoduché, protože se musíme vyrovnat s propadem daňových výnosů, které budou o 2,2 miliardy nižší oproti roku předešlému. Úspory a volné prostředky jsme tedy hledali téměř ve všech oblastech. Pokles příjmů chceme pokrýt například prodejem pozemků za 850 milionů a případným prodejem akcií Technologického parku Brno, pokud město obdrží akceptovatelnou nabídku. Úsporami běžných výdajů získáme dalších 300 milionů, o 83 milionů korun méně dostanou městské části. Investiční akce budeme také částečně financovat z úvěrů, tím jsme schopni navýšit rozpočet až o 1,4 miliardy. Důležité je, že nechceme výrazně omezit právě investice, ty budou tvořit přes 30 procent celkových výdajů města.

Vraťme se k už zmíněné MotoGP. Prosincové zastupitelstvo rozhodlo, že se příští rok nepojede. Někteří vám vytýkají nedostatečnou komunikaci s vládou. Udělali jste skutečně vše, co jste mohli? Nebylo potřeba víc tlačit na vládu, aby se do jednání více zapojila a aby se na Velké ceně více finančně podílel stát?

Dlouhodobě zastávám názor, že stát by se na nákladech spojených s pořádáním Velké ceny v Brně měl podílet více. Jsou pro to dva důvody. Tím prvním je to, že akce prezentuje v zahraničí celou naši zemi, nikoliv jen naše město. A druhým pak skutečnost, že stát je hlavním příjemcem finančních prostředků vybraných na daních a poplatcích v souvislosti s konáním závodů MotoGP v České republice. Veškerá jednání na toto téma se vedla kontinuálně prakticky od roku 2016, ale nebyla úspěšná. Opakovaně jsme také panu premiérovi nabízeli, ať se stát stane členem pořádajícího Spolku pro GP ČR Brno, to ovšem zůstalo bez odezvy. Neuspěli jsme ani se žádostí o poskytnutí mimořádné dotace na nákladnou opravu dráhy. Je mi líto, ale nešlo udělat víc.

Je podle vás šance, že se Velká cena v příštích letech v Brně pojede, nebo je to její definitivní konec?

Považuji Grand Prix za jeden ze symbolů města Brna a České republiky. Abychom ji v Brně udrželi, museli bychom se na příštích šest let zavázat k výdajům ve výši 1,4 miliardy korun. Ale to je v těžkých dobách, kdy jsme nuceni hledat značné úspory, abychom zajistili základní chod města a nebyli nuceni zastavit důležité infrastrukturní stavby, stěží představitelné. Všechny možnosti, jak závody v Brně zachovat za akceptovatelných a pro veřejnost i pro městský rozpočet přijatelných podmínek, byly podle mého názoru v tuto chvíli vyčerpány. Pokud bychom měli uvažovat o dalších ročnících, tak realizace závodů série MotoGP by byla možná pouze za předpokladu, že by ze strany společnosti Dorna Sports, S.L., došlo k výraznému snížení zalistovacího poplatku nebo pokud by došlo k zásadně většímu zapojení finančních prostředků z úrovně státu. Pro připomenutí dodávám, že Dorna po nás chtěla od roku 2022 zalistovací poplatek devět milionů eur ročně.

Coby primátorka jste v polovině funkčního období. V plánu máte několik zásadních stavebních projektů – hokejovou halu, Janáčkovo kulturní centrum, sportovní areál v Anthroposu, atletickou halu. Co se začne do konce volebního období stavět?

Většinou je složitější tyto velké projekty kvalitně administrativně připravit, byť jde o méně viditelnou část práce. U našich dvou takříkajíc vlajkových lodí, tedy u multifunkční haly a Janáčkova kulturního centra, jsme zatím úspěšní a všechny potřebné kroky běží dle schválených harmonogramů. Pokud jde o multifunkční halu, letos začne odstraňování objektů v areálu veletrhů a dopravního podniku, což jsou nutné kroky k dalším úpravám okolí pro samotnou stavbu. Stejně tak zde začnou další přípravné stavební práce. U Janáčkova kulturního centra vše směřuje k tomu, že začneme stavět na jaře 2022. Koncem prosince jsme také schválili vybudování pětadvacetimetrového plaveckého bazénu za Lužánkami, jehož výstavba by měla začít na jaře s termínem dokončení na podzim 2022. Počítáme nadále i se sportovním areálem u Anthroposu.

V polovině listopadu jste mluvila o tom, že by se Národní divadlo Brno mělo převést pod ministerstvo kultury, čímž by městská kasa ušetřila, protože příspěvek z města je 479 milionů. Tento návrh několikrát zazníval už v minulých letech a kritizuje ho například dramatik a bývalý ministr kultury Milan Uhde. Budete v tomto ohledu podnikat další kroky a jednání na ministerstvu kultury? Jaký bude další postup?

Nejedná se o žádné nové téma. Převodem Národního divadla Brno pod ministerstvo kultury se zabývá prakticky každé vedení města. Já osobně jsem o tom mluvila během svého působení ve funkci primátorky jak s panem ministrem Staňkem, tak s Lubomírem Zaorálkem. Bylo mi však sděleno, že se pravděpodobně pro takové řešení nenajde politická vůle. Národní divadlo Brno má svou velikostí i kvalitou umělecké práce výrazně nadregionální význam. Podle našeho názoru si opravdu zaslouží, aby byl jeho zřizovatelem stát, jehož ekonomické možnosti jsou výrazně lepší, než jakými disponuje město. Mluvíme o divadle, které má především v baletu a opeře, což jsou nejnákladnější kulturní produkce, ambici vyrovnat se nejslavnějším evropským i světovým souborům a divadlům. Vůbec by nevadilo, pokud bychom naším návrhem – už poněkolikáté – oživili debatu o opravdu vícezdrojovém financování, která by vedla k hmatatelným výsledkům. Takový model by ale musel fungovat. Pro představu: Národní divadlo dostalo na rok 2020 z Programu státní podpory profesionálních divadel 30 milionů korun (když pomineme „covidové“ dotace), zatímco schválený příspěvek z úrovně města je 479 milionů, čili více než patnáctinásobek. A to v těchto číslech nejsou zahrnuty opravy a investice realizované městem: například oprava Janáčkova divadla v letech 2017–2019 vyšla na 636 milionů bez DPH. Dalších 370 milionů stála před několika lety rekonstrukce Reduty.

Co Brno čeká v příštím roce? Chystá se zahájení nějakých zásadních staveb, dokončení oprav, připomenutí významných událostí?

Hned zkraje roku začne rekonstrukce Lesnické a také druhá etapa stavby velkého městského okruhu na Žabovřeské. V srpnu dokončíme přeložení tramvaje z Dornychu na Plotní včetně souvisejících prací. Pokračovat bude budování tramvajové trati do kampusu, dostavba kanalizace v pěti městských částech nebo oprava kanalizace a vodovodu na České, Solniční a Opletalově. Do další etapy vstoupí i příprava protipovodňových opatření. S plány na připomínání významných výročí bych byla raději opatrná. Nechci zakřiknout to, že snad už se situace s covidem díky očkování zlepší.

Co Brňanům popřejete do nového roku?

Především z celého srdce děkuji všem, kteří se jakkoliv zapojili do pomoci svému okolí, kteří se učili se svými dětmi v době, kdy byly zavřené školy, i těm, kteří věnovali péči svým starším rodinným příslušníkům, pro něž musely být některé měsíce loňského roku opravdu hodně složité. Přeju Brňanům, ať jsou zdraví a ať se mohou co nejdřív naplno vrátit k tomu, co je těší a čemu se v době zákazů a omezení v tom zvláštním roce 2020 nemohli věnovat. A jestli mohu na závěr: Ponechejme si prosím tu pospolitost a obětavost, která nás v posledních měsících provázela.