Padesáti tisíc sledujícím na Instagramu radí, kde se v Brně dobře najíst a kam vyrazit na kávu. Pavel známý díky profilu „Kam v Brně“ stíhá kromě doktorandského studia na VUT mapovat i zdejší gastronomickou scénu. „Je to pro mě koníček,“ vysvětluje s úsměvem.

Co tě přivedlo k tomu s Instagramem začít?

Vždycky jsem rád chodil do kaváren a restaurací, tak jsem si řekl, proč o tom vlastně nedat lidem vědět. První příspěvek jsem přidal v květnu 2018 z Piknik boxu. Měl jsem hodně fotek i z dřívějška, které jsem později využil. Tak to vlastně dělám i teď, občas z podniků nepřidávám příspěvky hned, buď protože to nestíhám, nebo se mi, upřímně, zrovna nechce. No a účet se víc rozjel celkem rychle, tehdy byl Instagram ještě v pohodě.

Teď už v pohodě není?

V poslední době se mění algoritmy, lidi méně lajkují, komentují, zmenšují se dosahy…Podle mě to škodí všem, všímám si toho i u jiných účtů. Je to trochu demotivující, například vyfotím fotku, u které předpokládám, že se bude sledujícím líbit, ale vůbec nedostane takovou reakci, jakou bych čekal. Zkoušel jsem začít i s TikTokem, ale ten mě moc nezaujal.

Baví tě to přesto pořád?

Dalo mi to hodně kontaktů, možností, a hlavně mě to stále někam posouvá. Řekl bych, že mi Instagram změnil život. Hodně mi ale uškodil, co se týče psychického zdraví. Co tak vnímám, je na tom podobně hodně lidí, co se věnuje „influenceringu“. Občas mi přijdou nevhodné zprávy, které situaci moc nepomáhají. Jednou mi sledující napsal, že jsem „teplofuk“, to slovo jsem tehdy slyšel poprvé (smích). Taky se mi už stalo, že mě majitel podniku zval k sobě, ať místo dojdu zhodnotit. Nestíhal jsem ale přijít a on mi pak o půl čtvrté ráno poslal docela dost sprostou zprávu. I takoví lidé mezi námi jsou.

Jak probíhá tvoje typická návštěva podniku?

Většinou si řeknu, že se mi někde líbí nabídka a rozhodu se místo obhlídnout. Podniky se mi sami od sebe pravidelně neozývají, ale občas napíšou, že chystají nějaké novinky. Na většině míst už mě asi znají, je to fajn, ale zároveň trochu na škodu, protože se ke mně můžou chovat jinak než k ostatním. Když se pak stane, že mi někdo napíše, že nebyl v doporučeném podniku spokojený, snažím se o tom dát vědět vedení. Zase chápu, že ne každý den se zadaří, sám jsem dřív pracoval v gastronomii. No a abych místo přidal na Instagram, musí se mi líbit jako celek. Nehledím přímo jen na interiér nebo vzhled jídla, i ne dobře vypadající jídlo může chutnat skvěle.

Jak svůj účet financuješ?

Spousta lidí si myslí, že většina mých příspěvku je spolupráce, nějaké reklamy tam proběhly, ale 95 % jsem si platil sám. Je to pro mě koníček. Řekl jsem si, že nemá cenu ostatní přesvědčovat o tom, jak to reálně je, protože každý si nakonec myslí to svoje. Jinak pracuju v iPhonárně, obchodě, pro který jsem dříve spravoval sociální sítě. A o sociální sítě se starám i dalším podnikům. Přes koronu jsem třeba dělal pro občerstvení naproti Špalíčku, které ale skončilo kvůli dluhu. Bylo na místě, kde je poměrně těžké se udržet, protože nájem za prostory je 105 tisíc korun měsíčně.

Co za podniky Ti v Brně chybí?

Určitě slovenské speciality, divím se, že tu nikde nejsou. Vím o restauraci, která byla dřív v Letmu, ale tam to není úplně šťastná lokalita. Jinak je v Brně snad všechno. Třeba vietnamské kuchyně tady máme podle mě příliš, a to teď nemyslím vůbec špatně, já vietnamské jídlo miluju.

Co máš v plánu do budoucna? 

Myslím, že účet už není kam hnát, budu pokračovat stejně jako do teď. Mým snem bylo mít svou vlastní kavárnu, mohl bych se při jejím budování o Instagram opřít. Už jsem o tom i jednal, chtěl jsem si něco otevřít v Bystrci, protože tam bydlím a v té lokalitě není moc podniků. Nakonec se nezadařilo. Ale přítelkyně je šikovná v kávě, tak třeba někdy otevřu kavárnu jí.