Před devadesáti lety spustily brněnské teplárny provoz na Špitálce. Ta v té době byla mimořádná v rámci celého tehdejšího Československa. „Stala se totiž vůbec první tuzemskou teplárnou, kde se společně s teplem vyráběla i elektřina,“ připomíná generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon a v rozhovoru také prozrazuje, jaké plány mají teplárny pro následující roky.
Na 4. prosince připadá 90. výročí Tepláren Brno, když v ulici Špitálka byl po dvaceti měsících výstavby spuštěn její provoz. S čím se museli stavaři vypořádat a v čem byla unikátní?
Špitálka byla mimořádná v mnoha ohledech, a to v rámci celého tehdejšího Československa. Stala se totiž vůbec první tuzemskou teplárnou, kde se společně s teplem vyráběla i elektřina. Tato kogenerace zůstává stále jedním z nejefektivnějších a nejekonomičtějších způsobů výroby, dnes ji známe pod zkratkou KVET. Inspirací pro řešení Špitálky se pro profesora Vladimíra Lista, který byl duchovním otcem celého projektu, stala jeho návštěva USA. Po návratu nechal prošetřit, kolik tun páry potřebují ročně brněnské textilky, a zjistil, že spotřeba páry na jeden kilometr je mnohem vyšší než v New Yorku! Ne nadarmo se Brnu dvacátých třicátých let přezdívalo moravský Manchester… Místo na Špitálce bylo vybráno záměrně, protože v bezprostředním okolí se nacházela většina významných textilních továren. Vybraný pozemek o rozloze zhruba 1,5 hektaru byl ale velmi podmáčený, proto bylo nejprve potřeba ho zpevnit zatlučením sedmi tisíc dřevěných kůlů. Již po uvedení do provozu zásobovala Špitálka párou a elektřinou osm velkých podniků. Za prvních 10 let provozu se výroba páry zvýšila čtyřnásobně a za dalších 10 let ještě 2,5násobně. Odvážným, progresivním technickým řešením Špitálky se Brno jednou provždy zapsalo do historie teplárenství. A Teplárny Brno jsou hrdými nositeli této tradice, kterou současně posouváme dál. Inovace a modernizace patří mezi pilíře naší strategie a stále se držíme technologicky na špici v celorepublikovém měřítku.
Kdybychom měli zmínit zásadní milníky z historie Tepláren Brno a jejich rozvoje, které to jsou?
Za devadesát let prošly teplárny skutečně velkou proměnou. Současné Teplárny Brno jsou čtvrtou největší teplárenskou společností v České republice. Za milníky lze určitě považovat postupnou výstavbu dalších zdrojů, které v minulosti Špitálku doplnily. Jak se Brno rozšiřovalo a především s budováním nových sídlišť rostla i nutnost navýšení dodávek tepla. Postupně tak byly vybudovány další zdroje – Staré Brno, nejmodernější Červený mlýn a Brno-sever v Maloměřicích. Bezesporu neméně důležitým mezníkem se stal také rok 1996, kdy bylo definitivně ukončeno spalování uhlí a primárním palivem brněnských tepláren se stal ekologický zemní plyn.
Se Špitálkou se pojí i smutná výročí. Letos uplynulo 45 let od tragického výbuchu, který si vyžádal 18 obětí. Připomeňme, co se 28. února 1975 stalo? A bylo možné přijmout následně nějaká opatření, aby k výbuchům už nedošlo?
Na Špitálce tehdy explodoval uhelný prach, který se získával rozmělňováním uhlí v centrální mlýnici. Důvodem úniku uhelného prachu byly netěsnosti vlastní technologie mlýnice a potrubních systémů. Přes prováděný úklid a opravy nebylo totiž možné udržet bezprašnost zařízení ani okolí dopravních cest. Zařízení bylo navíc opotřebované dlouhým provozem. Po výbuchu se rozpoutal rozsáhlý požár. Tragédie si vyžádala 18 lidských životů. Vládním usnesením č. 125/75 bylo rozhodnuto o obnovení poškozené technologie teplárny, ale už s palivovou základnou na zemní plyn. Dále měla být urychleně zahájena druhá etapa výstavby výtopny Brno-sever, další parní kotel měl být postaven ve výtopně Červený mlýn. A výsledek vlastně známe z předchozí odpovědi – s použitím uhlí skončily teplárny definitivně před čtvrt stoletím.
Pojďme se přesunout do současnosti a podívat se na to, co se v teplárnách modernizuje. Před pár dny se na Špitálce instalovaly dva nové kotle, které váží 85 tun a nahradí dosavadní zařízení z 50. let minulého století. Přibližte prosím, jaké výhody přinesou? Jsou součástí nějaké větší investiční akce?
Instalace dvou nových středotlakých kotlů tvoří vlastně poslední díl skládačky modernizace tohoto našeho nejstaršího zdroje. Jejím cílem je připravit i Špitálku stejně jako naše ostatní velké zdroje na plnění dodávek pro přebudovanou horkovodní síť. S její rekonstrukcí jsme začali před deseti lety a po dokončení výměny parovodů za horkovody v roce 2027 budou kompletní dodávky probíhat jen prostřednictvím horké vody. Nové kotle, které se do plného provozu Špitálky zapojí od příští topné sezony, jsou nejlepší možnou dostupnou technologií. Mají sice nižší tepelný výkon než původní zařízení, ale o pět procent vyšší účinnosti výroby. Současně také splňují veškeré zpřísněné emisní limity. Celková investice činí zhruba 200 milionů korun. Produkce emisí oxidu dusíku poklesne na Špitálce téměř o více než třetinu. A to i díky tomu, že v rámci předchozí etapy modernizace byly na zdejším největším výrobním zařízení K1 namontovány špičkové hořáky s recirkulací spalin.
Jaké další investice a modernizace jsou v plánu?
V každém z pěti posledních fiskálních roků jsme na ekologizaci a modernizaci věnovali více než 300 milionů korun. Klíčová je přestavba rozvodné sítě z parovodní na horkovodní. K úplnému dokončení bude v dalších letech potřeba nahradit ještě zhruba 15 z celkových 66 kilometrů rozvodů. Každý vyměněný kilometr parovodu přitom znamená roční snížení emisí o 336 tun oxidu uhličitého. Po dokončení to bude stejné, jako by z Brna zmizelo na deset tisíc aut. Přechod z páry na horkou vodu znamená především šetrnější výrobu a distribuci tepla vzhledem k životnímu prostředí, nezanedbatelné bude však i ekonomické hledisko. Ztráty distribuční soustavy budou nižší o 450 tis. GJ, což přinese úsporu spotřeby zemního plynu 14 milionů metrů krychlových ročně. Minimalizací ztrát tepla uspoříme více než 100 milionů korun ročně. Dobrou zprávou pro naše zákazníky je, že pro přepojení na horkovod jim ke stejnému tepelnému komfortu jako dosud bude stačit nižší dodávka tepla, takže ušetří zhruba 1 500 až 2 000 korun v ročních nákladech za teplo. Za jednotlivé etapy tohoto náročného projektu jsme letos již podruhé získali Křišťálový komín Teplárenského sdružení ČR oceňující nejlepší teplárenské projekty v tuzemsku.
Zastavme se u plánované modernizace Brno-severu v Maloměřicích a doplnění o kotel na biomasu. V čem je výhodné použití dřevní štěpky? A změní se jejím použitím něco pro místní obyvatele? Nemají se obávat většího hluku či prašnosti?
To v žádném případě. Vše je naplánováno tak, aby pro místní nevznikla žádná zátěž. Štěpku, která patří mezi obnovitelné zdroje energie, budeme dovážet výhradě po železnici v hermeticky uzavřených kontejnerech, vysypávána a skladována bude pod tlakem ve speciálním skladovacím objektu. Pro plynulé zásobování postačí jeden vlak denně v době topné sezony, tedy zhruba po šest měsíců v roce. Také popel bude odvážen vlakem a opět v uzavřených kontejnerech. Žádné náklaďáky, žádný prach. Provedli jsme zkušební měření, která potvrdila, že se kvůli dopravě štěpky ani výrobě nezvýší hladina hluku v okolí teplárenského provozu. Po spuštění kotle na biomasu štěpka nahradí až 15 procent naší současné spotřeby zemního plynu. Staneme se tak méně závislými na jeho odběru a zvýšíme spolehlivost dodávek tepla. Případný výpadek v zajištění některého druhu paliva zákazník v podstatě ani nezaznamená. Masivnější využití biomasy je také dalším krokem ke stabilizaci ceny tepla v Brně. Na rozdíl od plynu není zatížena nákupem stále dražších emisních povolenek.
A jak jsou na tom teplárny s využitím obnovitelných zdrojů? Už se někde používají?
Štěpku využíváme už nyní na našem provozu Teyschlova v Bystrci. A sledujeme například i trendy využívání sluneční energie. V této oblasti připravujeme ve spolupráci s magistrátem města Brna nové projekty.
Jaké dopady bude mít na Teplárny Brno v letošním roce covid-19?
Když to vezmeme z pohledu obchodního, tak bylo hodně poznat, že jsou zavřené školy, hotely a restaurace a lidé více pracují z domu. Bylo to patrné na prodeji tepla. A když se podíváme dovnitř organizace, tak nám zase pro změnu covid přinesl i něco kladného. Vyzkoušeli jsme si více flexibilitu práce, i u nás zaměstnanci více pracovali z domu, a k tomu bylo potřeba velmi rychle nastavit vzdálené přístupy, vybavit pracovníky notebooky a upravit pravidla práce a její kontroly na dálku.
Teplárny patří do kritické infrastruktury, s čímž souvisí i přijetí řady mimořádných opatření. Například nouzový režim „COVID19TB“, což by znamenalo uzavření 75 zaměstnanců na velíně a v provozech, kteří by v budově přespávali. Museli jste k tomuto či jinému opatření kvůli covidu sáhnout?
Nouzový režim jsme skutečně měli od jara připravený, ale naštěstí jsme nemuseli jeho scénář aktivovat. Což je i potvrzením toho, že všechna preventivní nastavená opatření fungovala dobře. Jak během jarní, tak během podzimní vlny epidemie jsme zvládli dodávat teplo i teplou vodu bez výpadků. Zajistili jsme také podmínky pro práci našich administrativních pracovníků, takže v neomezeném rozsahu fungovaly naše služby zákazníkům. Hlavní dík tak patří všem našim zaměstnancům za jejich nasazení, ale i pochopení a disciplinovanost.
Teplárny jsou z rozhodnutí města garantem rozvoje elektromobility v Brně. Co to přesně znamená?
Opět se musíme vrátit o devadesát let zpátky a k tehdejšímu rozhodnutí vyrábět společně s teplem i elektřinu. Ta zůstává naším druhým stěžejním produktem dodnes, i když se vše samozřejmě děje prostřednictvím špičkových technologií. Proto nás také vedení města v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou pověřilo zpracováním koncepce elektromobility pro Brno, na jejímž rozvoji mu velmi záleží. Mezi její přínos patří především snížení emisí skleníkových plynů i dalších lokálních škodlivin spojených s tradiční automobilovou dopravou. Prvním krokem bylo letošní spuštění tří rychlodobíjecích veřejných stanic. Dvě jsme vybudovali u našich zdrojů Červený mlýn a Špitálka, třetí v Galerii Vaňkovka. Bez nutnosti předběžné registrace tu majitelé elektromobilů dobijí své vozy cca do tři čtvrtě hodiny a za velmi výhodné ceny, což je dáno právě propojením s našimi zdroji. Odpadá tak například i distribuční poplatek či platby za pronájem potřebného prostoru a parkovacího místa, což se jinde do konečné ceny promítá. Nabíjecí stojany Tepláren Brno snadno poznáte podle kreslené postavičky Elektry, copaté brýlaté dívky, která se stala naším symbolem nových ekologických aktivit a podpory obnovitelných zdrojů.
Co je v elektromobilitě dál v plánu?
Čtvrtá rychlodobíjecí veřejná stanice vznikne v dohledné době při našem zdroji Staré Brno poblíž výstaviště. Ze statistik také víme, že většina obyvatel našeho města bydlí v bytech a nemá možnost dobíjení ve vlastní domácnosti, což jim brání v pořízení elektromobilu. Tito lidé ocení tzv. pomalé dobíjení pro auta v klidu (např. dlouhodobé a noční parkování), jehož doba se pohybuje od čtyř do osmi hodin. Tento typ stanic plánujeme budovat v blízkosti plynových kotelen Tepláren Brno, a to i v okrajových částech Brna a poblíž sídlištních parkovišť. Vhodné lokality už jsme vytipovali ve spolupráci s magistrátem a především s městskými částmi. Do dvou let bychom měli vybudovat několik desítek těchto dobíjecích stanic.
Rozšíření elektromobility souvisí s adaptací na klimatické změny. Co další v tomto směru teplárny podnikají?
Zprovoznění dobíjecích stanic je v souladu s přijatým Akčním plánem udržitelné energetiky a klimatu 2020, jehož cílem je snížit v Brně emise CO2 do deseti let až o čtyřicet procent. Ale děláme toho samozřejmě mnohem víc. V únoru letošního roku jsme spolu s dalšími signatáři podepsali se statutárním městem Brnem Memorandum o dlouhodobé spolupráci na závazku k adaptaci na klimatické změny (SECAP). To je konkrétním potvrzení snahy současného vedení města Brna plošně snižovat emise CO2, zabezpečit obyvatelům města komfortní podmínky i době klimatických změn a naplňovat závazky dané Paktem starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima. Teplárny Brno svým připojením garantují, že do dvou let sníží o zhruba 200 tisíc tun množství oxidu uhličitého, který vypouštějí do ovzduší, tedy v porovnání s rokem 2000 na polovinu. Na snižování emisí pracujeme dlouhodobě, produkce CO2 je už nyní proti roku 2000 nižší o 40 procent. Hlavní část dalšího snížení emisí závisí na dokončení přestavby teplovodní sítě z páry na horkou vodu. Na dosavadním poklesu se podílí ukončení spalování mazutu před deseti lety i postupná ekologizace velkých provozů Tepláren Brno. Pro srovnání: jeden rodinný domek s kotlem na pevná paliva vypustí do ovzduší stejné množství prachu jako brněnská teplárna při výrobě tepla pro 300 bytů…
Teplárny Brno dodávají teplo nejen do asi poloviny domácností v bytech v Brně, ale také třeba do vily Tugendhat. Která další zajímavá místa zásobují teplem?
Mezi odběrateli Tepláren Brno jsou kromě domácností například také mrakodrap AZ Tower, Masarykův onkologický ústav či polyfunkční objekt Sono Centrum, ale také univerzity a pivovar či desítky dalších významných brněnských firem a institucí. Zájem o teplo s plným komfortem mají rovněž provozovatelé průmyslových a výrobních objektů a hlavně developeři připravující obytné či administrativní komplexy. Stabilizovaná cena, kterou držíme v podstatě osm let na stejné úrovni, a to přesto, že mnohé další teplárny mezitím i několikrát zdražovaly, přitom určitě hraje důležitou roli. Stejně jako komfort, protože naše teplo nepřináší zákazníkům žádné starosti, stačí otočit kohoutkem na radiátoru. Počet těch, kteří se chtějí spolehnout na pohodlí centrálního zásobování, tedy určitě neklesá.
Teplárny však nedodávají jen teplo, ale i chlad. Jak to?
Možnost dodávat s teplem i chlad je mezi našimi produkty novinkou, kterou nabízíme především developerům. Pro tento účel jsou využívány lokální absorpční jednotky, které dokážou odebírat tepelnou energii z teplárenských sítí a na svém výstupu dodávat chladicí vodu pro klimatizační systémy. Konkrétní projekty se teprve připravují, dojednáváme je s developery ještě ve fázi přípravy projektové dokumentace nových staveb, zejména administrativních objektů.
Za deset let oslaví teplárny stovku. Jaké jsou plány na následujících deset let? Čím byste se rád chlubil při stém výročí Tepláren Brno?
Zcela jasně chceme být volbou číslo jedna pro dodávky tepla a chladu v Brně. Chceme získat majoritní podíl na brněnském trhu s dobíjecími stanicemi pro elektromobily. Také budeme nadále aktivně reagovat na změny na energetickém trhu i na dlouhodobé změny počasí a zvyšovat efektivitu celkových dodávek tepla pro naše zákazníky. Nedávno jsme dokončili prezentační Edukační centrum na našem provozu Červený mlýn, v němž, jak pevně věřím, budeme nadále moci představovat žákům, studentům a veřejnosti Teplárny Brno jako špičkovou společnost, která pomáhá spoluvytvářet tuzemské energetické trendy.
