Exkluzivně pro Brňana: Petr Minařík

Největší literární festival ve střední Evropě začíná ve středu v Brně. Měsíc autorského čtení nabídne exkluzivní výběr maďarských spisovatelů, kteří budou každý červencový večer číst v Divadle Husa na provázku. Doplní je hvězdy české literární scény jako Alena Mornštajnová, Jan Novák či Jiří Hájíček. „Hned 1. července bude mít křest beletrizovaného životopisu o Milanu Kunderovi spisovatel Jan Novák. Myslím, že zvlášť tady v Brně bude téma velmi rezonovat a bude se o něm hodně mluvit,“ říká programový ředitel festivalu Petr Minařík.

Letošním čestným hostem bude Maďarsko. Jak jsou na tom čeští čtenáři se znalostí maďarských autorů? Znají je, nebo má tato literatura potenciál pro objevení?

Myslím si, že platí oboje. Na jednu stranu čtenáři určitou znalost mají, protože Maďarsko je relativně blízko, je to země, s níž jsme dlouho sousedili, a maďarští autoři jsou vydáváni v češtině, mnohem víc jsou tedy překládáni do slovenštiny. Maďarští autoři pro nás nejsou úplně neznámí, na druhou stranu je to skrze jazyk přece jen, já říkám, nejbližší exotika. Zdaleka nemáme tolik překladů jako v případě polštiny nebo němčiny. Určitě je v maďarské literatuře, co objevovat.

Je současná maďarská literatura něčím specifická?

Na první pohled bych řekl, že má několik velkých jmen střední generace, která rezonují i v zahraničním kontextu, což česká literatura v tuto chvíli nemá. Nemůžeme pořád operovat Milanem Kunderou. Maďarsko má taková jména jako Pál Závada, který přijede zahájit Měsíc autorského čtení, nebo György Spiró a László Krasznahorkai. To jsou lidé, kteří jsou ověnčeni prestižními literárními cenami, skoro by se dalo říct jen o stupínek pod nobelovkou. Jsou výrazně překládáni do němčiny, angličtiny, francouzštiny, takže se o nich mluví. Maďarská literatura je v dobré kondici a nám tematicky a v mnohém blízká. Na podrobnější pohled si musíme počkat na Měsíc autorského čtení.   

V Maďarsku je hodně aktuální téma premiéra Orbána a jeho snahy uzurpovat si moc. Věnují se mu autoři ve svých knihách?

V tom smyslu, že by psali literaturu reflektující přímo současnou politickou situaci, jich tady mnoho nebude. Někteří se zabývají třeba uprchlickou krizí. Spisovatelé jsou angažovaní, takže politice se ve společenském slova smyslu věnují téměř všichni. Když jsme autory nominovali a zvali, zjistili jsme, že protiorbánovští jsou vesměs všichni. Maďarská společnost i literatura je zřetelněji rozdělenější než česká.

Koho z maďarských spisovatelů by si lidé neměli nechat ujít?

Samozřejmě nerad vyzdvihuju jen některé, protože celá jednatřicítka autorů je dobrá. Určitě je to ale Pál Závada, který čte hned 1. července, potom je to György Spiró 4. července, Gábor Németh nebo Krisztina Tóth. To jsou všechno zajímaví autoři, kteří jsou důležití pro maďarskou literaturu, jsou známí. Za sebe mohu říct, že mě jejich texty zaujaly.

Drtivá většina Brňanů asi neovládá maďarštinu, budou se čtení tlumočit nebo je budou doplňovat titulky?

Autoři budou číst maďarsky a za nimi se na plátno bude promítat český překlad. Poté následuje debata, která je překládána. Oproti minulým letům jsme udělali změnu a přicházíme se simultánním tlumočením do sluchátek.   

Během večerů vystoupí maďarský a český spisovatel – mají dvojice něco společného?

Propojení mezi nimi není záměrné. Vystupují v jeden večer, ale každý má své čtení. Během festivalu vystoupí 31 Maďarů a 31 Čechů, takže sestavení dvojic je často náhodné podle jejich časových možností. Jestli se význam spojení a přesah projeví, tak většinou až poté, že se autoři třeba spřátelí.

Jaké novinky představí čeští autoři?   

Určitě můžeme zdůraznit jednu hlavní, o které se bude mluvit, nebo už se o ní teď vlastně mluví. Hned 1. července bude mít křest beletrizovaného životopisu o Milanu Kunderovi spisovatel Jan Novák. Myslím, že zvlášť tady v Brně bude téma velmi rezonovat a bude se o něm hodně mluvit. To bude největší událost, protože kniha vychází asi dva dny před festivalem. Přijíždí z Berlína a poprvé ji tady uvede. To bude velké téma hodící se k Brnu a myslím, že to bude událost, o které tady budeme ještě několik měsíců diskutovat.

Kvůli koronavirovým opatřením jste zvažovali i variantu, že maďarští autoři budou číst online a nepřijedou do Brna. Nakonec se tedy podařilo, že dorazí všichni?     

Byla to detektivka do posledního okamžiku, ale před dvěma týdny jsme byli v Budapešti a potkali jsme se s většinou autorů. Z 31 jsme se naživo potkali asi s 25 a tím, že padla omezení na cestování i všechno ostatní, je možné čtení uskutečnit a přijedou. Měli jsme v plánu i variantu celého festivalu online, ale samozřejmě jsme rádi, že to bude naživo.

Jak vám zasáhla koronavirová opatření do programu? Například akademie ve spolupráci s Masarykovou univerzitou asi letos nebude?

Přípravy byly náročnější, jelikož jsme do poslední chvíle nevěděli, jak to bude. Hranice se fakticky otevřely až někdy v polovině června a nervozita byla i na straně autorů, když jsme se s nimi domlouvali, také nevěděli, jestli to půjde a jak se bude situace vyvíjet. Museli jsme festival zredukovat v mezinárodním rozměru. Zatímco v Brně a Ostravě festival poběží v klasické formě, ve Wroclawi, Košicích a Lvově bude jen vysílán online. Jak na Ukrajinu, tak do Polska by to bylo komplikovanější, protože třeba ve Wroclawi nejsou povoleny veřejné akce tohoto typu. Akademie letos nebude, loni bylo přes polovinu studentů z Asie a letos nebylo možné predikovat, jak to bude a tím pádem ani zvát studenty.      

V Brně bude už 21. ročník. Daří se oslovovat další zájemce?

Řekl bych, že se zájem zvyšuje. Nejvíc je to vidět na zahraniční linii. Ještě před sedmi lety byl problém, že hodně lidí vždycky chodilo na české autory, ale nešli na zahraniční. Teď mám pocit, že se to vyrovnává, za což jsem moc rád. Vždycky říkám, že na české autory mohou lidé přijít kdykoli i na jiná autorská čtení a setkání v průběhu celého roku, kdežto 31 Maďarů, kteří do Brna dorazí, už sem v této sestavě nepřijedou.

Co po Měsíci autorského čtení zůstane? Vyjdou knihy maďarských spisovatelů v českých překladech?

Jednak jsou to věci, které děláme my, s Českou televizí vždy připravujeme cyklus tzv. čítanek. Ta loňská rumunská mimochodem bude mít v červenci premiéru na ČT Art. Potom se snažíme vydávat knihy autorů dané země, teď nejnověji v případě Maďarů to má být kniha Atlas myšlení: Maďarsko. Což jsou eseje psané těmi autory, kteří přijedou na Měsíc autorského čtení, přímo pro festival. Ta by měla vyjít na přelomu září a října. Autoři se představí nejen publiku, ale i odborné veřejnosti – nakladatelům, překladatelům – takže je tady možnost vzniku nové spolupráce, což se stalo třeba v případě Gruzie nebo Turecka. Náš cíl je, aby i autoři, kteří do Brna přijedou a nemají do češtiny přeloženou žádnou knížku, se tady „udomácnili“ a jejich knížky se staly součástí edičních plánů českých nakladatelů.