Při současném lockdownu a omezení pohybu lidé více objevují místa na procházky v přírodě v okolí svého bydliště. I to je příležitost zapojit se do největší úklidové akce Ukliďme Česko, která se koná v březnu. Hlavní uklízecí den bude sobota 27. března, komu se tento termín nehodí, může uklízet vcelku kdykoli během jarních měsíců. „Stačí si na vycházku do probouzející se přírody vzít rukavice a tašku na odpadky a občas procvičit ztuhlá záda shýbnutím se pro odpadek. Těch je nyní bohužel v našem okolí více,“ říká Radek Janoušek z brněnského spolku Ukliďme Česko.

Letošní jaro opět nepřeje hromadným akcím, jako je Ukliďme Česko. Jak se vypořádáte s organizací letošního ročníku, aby byl „bezkontaktní“ a bez shromažďování lidí na jednom místě?

Tím, že se lidé nesmějí sdružovat, organizace letošního ročníku probíhá trochu jinak než v předchozích letech. Zvolili jsme formu takzvaných pytlomatů, tedy míst, kde lidé budou mít k vyzvednutí pytle na sběr odpadu, bude k dispozici mapka, co je potřeba uklidit a kde nechat pytle se sesbíraným odpadem, o ně se pak postará místní organizátor. Každý si vezme pytel a individuálně nebo se svojí rodinou může vyrazit na úklid, aby se lidé neshromažďovali a nepotkávali.

Jak se tedy lidé mohou zapojit?

Záleží, jestli se chtějí zapojit jako organizátor, nebo dobrovolník. V obou případech se u nás na webu www.uklidmecesko.cz zaregistrují a podívají se na mapu úklidů. Tam uvidí, jestli je v místě jejich bydliště už zřízen nějaký pytlomat, a přes formulář se k akci jednoduše přidají. Je i spousta lidí, kteří se na webu podívají, kde se akce konají, a zapojí se bez registrace.

Letos cílíte i na běžce, kteří se mohou zapojit do tzv. ploggingu.

„Běhací“ úklidy jsme pořádali už v minulosti, ale šlo spíš o jednotky akcí, letos jsme se spojili s organizacemi Běhej lesy a Rozběháme Česko, které pořádají různé akce po republice. Po republice máme asi třicet míst – lidé si vyzvednou pytel na odpadky, poběží určitou trasu a při tom budou sbírat odpadky.

Daří se v posledních letech oslovovat více dobrovolníků, kteří se zapojí?

To platilo až do roku 2019, kdy se nám každým rokem od roku 2014, kdy jsme Ukliďme Česko začali pořádat, počet účastníků zvyšoval. Ale loni byl na jaře úplný lockdown, takže jsme bohužel museli jarní naplánované akce zrušit a proběhly jen na podzim. Účast samozřejmě nebyla taková, jak jsme byli zvyklí v předchozích letech.

Umí se Češi v přírodě chovat?

Bohužel máme, co se týče chování v přírodě, poměrně velké rezervy. Za loňský rok evidujeme, že se na spoustě míst v přírodě shromáždil velký nepořádek, jelikož je tam zvýšená frekvence pohybu lidí. Když je všechno zavřené, lidé častěji vyrážejí na vycházky do přírody. Bohužel řada z nich nemá zažité návyky, že co si s sebou přinesou, to si mají také odnést. Na stavu lokalit, zvláště těch turisticky velmi navštěvovaných, je to bohužel hodně vidět. V přírodě za ten „covidový“ rok jednoznačně zůstává více odpadků.

Jak lidi naučit, aby se v přírodě nechovali ve stylu „po nás potopa“?

Je to samozřejmě o osvětě. My se ji snažíme dělat už těch sedm let, co pořádáme Ukliďme Česko. Kdo se do úklidu zapojí, nepořádek v přírodě dělat nebude. Ale potřeba je naučit tu většinu, která nepořádek v přírodě nechává a odpadky vyhodí, kam se jí zamane. Snažíme se cílit i na mladší generaci a školáky, protože když se to naučí, vydrží jim to na celý život.

Vidíte například nevyužitý potenciál v environmentální výchově na základních školách?

Samozřejmě by bylo ideální, kdyby se ve školách věnovalo víc pozornosti environmentální výchově, i ze strany ministerstva školství a oficiálně výchovu zahrnout do osnov. Ale děti se v této oblasti vzdělávají už teď, ať už je to Recyklohraní, Ekoškola a mnoho dalších projektů a iniciativ.

První ročník Ukliďme Česko se konal v roce 2014. Když se za těmi roky ohlédnete, kam se akce posunula, například co do počtu účastníků, povědomí a zájmu o akci?

Předtím, než jsme začali pořádat Ukliďme Česko, jsme mapovali černé skládky přes aplikaci ZmapujTo. Řadu z nich se podařila uklidit, dodnes podněty na jejich odstranění posíláme na městské úřady. Na řadě míst se ale skládky nedařilo uklízet, takže jsme si řekli, že s tím pomůžeme a do organizace akcí zapojíme dobrovolníky. Prvního ročníku se zúčastnilo asi šest tisíc dobrovolníků, postupně se účast zvyšovala až do roku 2019, kdy se zapojilo asi 156 tisíc lidí. Teď jsme tedy akci transformovali do menších úklidů. Dřív jsme hodně uklízeli černé skládky a letité odpady, teď je to spíše o pochůzkovém sběru odpadků v přírodě.

Přibližně před rokem jste také spustili aplikaci Kam s ním?. Můžete přiblížit, jak aplikace funguje a co je jejím cílem?

Aplikace je v podstatě takový Google na odpadky neboli rádce pro každého, kdo se chce čehokoli zbavit – ať už jde o vytřídění odpad, či staré věci, které vyhazujeme, ale jsou ještě funkční a mohou někomu posloužit. V aplikaci je momentálně zahrnuto asi šedesát tisíc takových míst po celé republice. Jde nám především o oblasti, ve kterých mohou výrobky najít „druhý život“. V souvislosti s nárůstem nakupování na e-shopech lze třeba odevzdávat krabice z internetových zásilek. Takže v aplikaci lidé najdou místa, kam mohou tyto krabice odnést, aby se ještě znovu použily.