Po 25 letech se divadlo přestěhovalo a po uvolnění opatření chystá otevřít novou divadelní scénu v domě U Tří knížat v Jánské ulici v Brně. „Když se představení podaří a odezva od dětských diváků i dospělých je dobrá, přijdou nás pochválit, člověka to hodně nabíjí. Dospělí zatleskají a jdou pryč, ale dítě za vámi ještě přijde a má potřebu třeba něco vyřešit nebo se na něco zeptat,“ vysvětluje principál divadla Radim Koráb, čím si ho hraní pro dětské diváky získalo.
Pro dětské diváky hrajete v Brně už 25 let. Jak to všechno začalo?
Byl jsem na škole a potom v angažmá v Divadle Radost a začínalo to spíš jako takový přivýdělek. Potom se to začalo rozrůstat a měl jsem další nápady, až jsem se osamostatnil. Osud i další tlaky mě přiměly mít vlastní divadlo a od té doby mám Divadlo Koráb.
Přestěhovali jste se do nových prostor. Je teď vlastně vhodná doba na změnu adresy a nabízení nové scény?
Ono je to zvláštní, ale paradoxně mám pocit, že ano, protože kdy jindy chcete organizovat stěhování divadla než v době, kdy nehraje. Nové prostory jsme získali na podzim a stihli jsme tam ještě jednou odehrát představení, než se uzavřela divadla. Teď to tam můžeme zvelebit, pečlivě nazkoušet představení a vše připravit tak, abychom hned mohli začít hrát, až to půjde. Takže myslím, že teď je nejvhodnější doba. Ať žijí optimisté!
V jakých prostorách jste hráli předtím, než jste se přestěhovali do domu U Tří knížat?
Působili jsme v činžovním domě ve Staňkově ulici, kde to bylo fajn, ale prostory nebyly pro divadlo úplně vyhovující a vzhledem k tomu, že jsme měli velmi často nebo spíš pořád vyprodáno, tak jsem se sám i někdy styděl za to, jak je to tam malé. Tak jsme hledali něco jiné a osud nám dopřál tento dům v Jánské ulici.
Přibližme, kde tedy nově budete hrát.
Rohový dům stojí naproti vstupu do Alfa pasáže. Příjemné je, že hned nevstoupíte do divadla, ale jdete přes dvorek, kde v létě funguje i kavárna se zahrádkou a vinotéka. K nám sejdete do sklepů, ale nepředstavujte si nic ponurého nebo špinavého, naopak prostory jsou velmi dobře pro divadlo vybavené, s klenutými stropy a světlé. Nová scéna má silný genius loci původně gotických sklepů ze 13. až 14. století, které současný majitel upravil jako divadelní sál a místnosti vhodné pro koncerty a výstavy.
Budete spolupracovat i s dalšími divadly?
Budeme spolupracovat se začínajícím Divadlem 3+KK, které je tvořeno převážně absolventy Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU). Mají pro to velkou píli a odhodlání. Už o sobě dali vědět na webu Dramox inscenací Orten! a nově připravují představení o Rudolfu Hošnovi Král kovodžínoviny aneb Vzestup a pád brněnského Gatsbyho. Když se nám přihlásí někdo další, rádi se s ním na spolupráci domluvíme. Prostory by byla škoda nevyužít třeba i na menší koncerty. Rád bych také pokračoval ve spolupráci se Zdeňkem Černínem, mým profesorem herectví, který měl v těchto prostorách ještě před námi své Dvorní divadlo.
Vy hrajete především pro děti, ale nově chcete přidat představení i pro dospělé diváky. Proč? Chceme pro dospělé začít hrát, bude to spíš taková třešnička na dortu vedle hraní pro děti, nejen proto, že by nás to bavilo, ale také proto, že když hrajeme ve školkách, paní učitelky se nás vždy ptají, jestli se na nás můžou přijít někam podívat i na představení pro dospělé diváky. Takže budeme hrát tak trochu i kvůli paním učitelkám. (úsměv)
Jaké další novinky plánujete?
Určitě chceme spolupracovat se Zdeňkem Černínem, jak už jsem zmínil, a také bychom rádi připravili představení Sherlock Holmes a jako další představení také Brněnské pověsti, protože prostory k tomu vyloženě vybízejí. V našich plánech je i mít v divadle malé knihkupectví s knížkami pro děti, které nás oslovily. Myslím, že knihy k divadlu tak trochu patří.
V čem při hraní vidíte největší rozdíl mezi dětským a dospělým publikem?
Liší se to v tom, že děti ještě neznají přetvářku. Takže když je něco nebaví, nevydrží se na to dívat hodinu. Dospělí v divadle zůstanou, ale už třeba nepřijdou podruhé. Dítě má konkrétní rychlou odezvu, která je upřímná, někdy až zmrazující. Dítě je zkrátka upřímný divák.
Co podle vás divadlo i malým dětem přináší? O co jsou teď ochuzeny?
Já si myslím, že divadlo je něco jako knížka, protože divadlo vám dává příběh, a když je to zajímavě udělané, tak si ten příběh v hlavě dotváříte stejně, jako když čtete dobrou knížku. Divadlo strašně moc rozvíjí dětskou fantazii, která je důležitá i při dalším životě. Ono se to nezdá, ale fantazie je potřeba i u fyziky a matiky. Divadlo obsahuje i naučný svět a dětem ukazuje, co je dobré a co špatné.
Baví děti pořád i klasické pohádky, nebo chtějí nové příběhy a je potřeba je do hraní víc zapojit?
Interaktivita je teď určitě trendy. Já ji rád používám, protože si myslím, že je dobré, když se děti mírně zapojí, ale musím to umět ukočírovat, aby se představení nezbortilo. Co se týká příběhů, děti mají rády klasiku a příběhy, které už znají, ale i nové příběhy, které se jim musí ovšem dobře podat.
A co na hraní pro děti baví nejvíc vás? Čím si vás dětské publikum získalo?
Mám pocit, že to člověka skutečně naplňuje. Když se představení podaří a odezva od dětských diváků i dospělých je dobrá, přijdou nás pochválit, člověka to hodně nabíjí. Dospělí zatleskají a jdou pryč, ale dítě za vámi ještě přijde a má potřebu třeba něco vyřešit nebo se na něco zeptat. Směju se tomu, ale hraní pro děti mi asi dává větší smysl než hraní pro dospělé.
Jak má Divadlo Koráb velký soubor?
Jsme pětičlenný soubor, který kromě mě tvoří Anna Řeháková, Kristina Gargula, Radim Chyba a Pavla Limmlová, občas s námi hostuje Pavel Riedl.
Až se divadla otevřou, plánujete hrát o víkendech jako předtím?
Byli jsme zvyklí hrát každou neděli a samozřejmě v týdnu pro školky, které k nám chodí, nebo my jezdíme za nimi. V létě jezdíme i po různých festivalech – do Litomyšle nebo už několik let jezdíme hrát na Letní filmovou školu, kde pořádáme malou hereckou školu pro děti. Byli bychom šťastní, kdybychom se mohli vrátit k režimu hraní jako předtím. Na léto pak máme v plánu uspořádat malý divadelní festival na dvoře domu U Tří knížat. Když se nám to podaří, bude to úžasné.