Exkluzivně pro Brňana: Rodičem v Brně a okolí

Začalo to skupinou na facebooku, následoval web a nyní je z toho i kniha. O čem je řeč? O projektu Rodičem v Brně a okolí, za kterým stojí maminky-blogerky Lenka Matušková a Martina Vidová. Jak se seznámily a co je vlastně vedlo k tomu mapovat výlety a tipy pro rodiče? Brňan se zeptal za vás a věří, že vás autorky budou inspirovat jak webem, tak novou knihou Kdo se nudí, míří do Brna už během letošních prázdnin.

Jak se vůbec zrodil facebook a poté i web Rodičem v Brně?

LENKA: Studovala jsem práva při dětech a promovala, když byly synovi dva roky. Před státnicemi jsem byla stále v zápřahu, takže po škole jsem měla pocit, že mám spoustu volného času. Potřebovala jsem se zabavit a začala jsem sdílet výlety, které jsme s rodinou absolvovali už dřív, protože jsme vždycky rádi cestovali. Rodinu a děti jsem si maximálně užívala, a když jsme se chtěli někam vypravit, snažila jsem se dohledat si trasu a podobné věci a zjistila jsem, že neexistují stránky, kde bych našla vše v ucelené podobě. Během sdílení na facebooku jsem zjistila, že moje tipy mají velkou odezvu a že lidi zajímají. Původně jsem plánovala tuto aktivitu jen pro známé, ale spektrum zájmu se začalo poměrně rychle rozrůstat.

MARTINA: A pak jsi dala na facebook Rodičem v Brně a okolí, že chystáš web a uvítala bys pomocnou ruku.

LENKA: Ano – a ozvala se mi Martina. Líbil se mi její profil na Instagramu a zdálo se mi, že s dětmi cestují snad ještě víc než my. Web jsem nechtěla dělat jen pro sebe, tak jsem byla ráda, že nás bude víc a že se ke mně někdo přidá. Ráda dělám věci v týmu a je fajn, že můžeme navzájem podporovat.

Znamená to, že jste předtím neznaly?

MARTINA: Lenka měla facebook Rodičem v Brně a okolí jako svůj osobní projekt a postupně se jí to nabalovalo. Já jsem patřila mezi čtenářky a byla jsem podobně naladěná jak ona. Když na začátku roku 2020 vykopla zprávu, že chce svým tipům pro rodiče dát nějakou formu, přemýšlí o webových stránkách a že hledá pomocníka, brala jsem to jako zajímavou příležitost, protože jsem sama měla podobný cestovatelský projekt dlouho v hlavě a víte, jak to je, když nejde Mohamed k hoře… Ozvala jsem se jí a začaly jsme ladit webovky, které by měly atraktivní formát, v němž by se jednotlivé příspěvky vyhledávaly lépe než na facebooku, akorát jsme spadly do období nejtvrdších koronavirových opatření. Začal řádit covid a platila přísná karanténa, takže reálně jsme se nepotkaly poměrně dlouho. Vše jsme řešily přes sms zprávy a messenger. Na druhou stranu jsme díky tomu, že všichni seděli doma, měly prostor se novému webu věnovat. Já jsem si do noci zkoušela, jaké možnosti nám word press nabízí, a společně jsme nahrávaly spoustu příspěvků, abychom mohly v květnu 2020 slavnostně oznámit, že máme web. Chtěly jsme ho představit už naplněný rubrikami a informacemi. V květnu jsme se pak také konečně setkaly a domlouvaly se, jak budeme pokračovat dál.

Struktura webu Rodičem v Brně – vnitřní aktivity, venkovní aktivity, výlety a tipy na občerstvení – byla od začátku jasná? A měla některá z vás větší zkušenosti s psaním?

MARTINA: Lenka základní strukturu měla, já jsem pak začala vše ladit, aby jednotlivé rubriky dávaly smysl. A zatímco Lenka má práva, já jsem vystudovala žurnalistiku, takže k psaní mám blízko, ale píšeme obě. Já texty ještě upravuji a Lenka, která je hodně akční člověk, zase dává formu procesním věcem. Společně se také domlouváme a dopředu si říkáme, co která z nás chystá, ale většinou je to takové živelné a nárazové.

Chodíte někam na výlety společně?

LENKA: Společně se vypravíme opravdu výjimečně.

MARTINA: Každá z nás má totiž úplně jiný biorytmus.

LENKA: Přesně tak. A Martina je navíc spíš takový městský typ, zatímco já se do města skoro nedostanu a upřímně – centrum ani nevyhledávám. A je také fakt, že víkendy věnujeme spíš svým rodinám.

MARTINA: Abych to ještě upřesnila – Lenka je rodilá Brňanka, takže ji město už ani moc neláká, ale já jsem se přestěhovala do Brna z maloměsta a pořád mám co objevovat. Také máme s Lenkou „rozdělené“ i dopravní prostředky. Zatímco my rádi jezdíme vlakem, u Lenky, protože bydlí kousek za Brnem, využívají víc auto. Nám, protože bydlíme v centru, stačí naskočit a jet.

LENKA: … a já jsem třeba vlakem nejela asi dvacet let.. J

Plánujete nějak i nadále frekvenci publikování článků?

MARTINA: Pokud jde o web, ten jsme naplnily. A tím pádem jsme i zjistily, kolik to zabere času. Navíc jsme začaly uvažovat o knize a chtěly jsme si do ní schovat něco, co lidé na webu nenajdou, takže web je nyní trošku na druhé koleji. Aktuálně se spíš zaměřujeme na sociální sítě a plníme kratšími tipy a postřehy facebook a Instagram.

Zmínili jsme knihu. Její titul zní Kdo se nudí, míří do Brna, momentálně je horkým zbožím na pultech knihkupectví a pokřtili jste ji právě teď v týdnu. Přišla na vydání vašich tipů nějaká nabídka nebo to bylo jinak? Jak se nápad na knižní vydání vašeho know-how zrodil?

MARTINA: Spíš jsem se sama začala zajímat, jak naše postřehy „prodat“, protože jsem věřila, že mají velký potenciál. Chtěla jsem, aby z naší práce vzešlo i něco, co nám zůstane v rukou. Díky reakcím na sociálních sítích jsme věděly, že o podobný typ informací zájem je. Kolikrát jsme měly pocit, že lidé by uvítali i výlety na klíč. Ve zprávách nás často žádali, ať jim poradíme, kam se vydat. Dotazy byly většinou velmi podobné – např.: „Mám dvě děti čtyři a šest let a o víkendu budeme v Brně. Potřebujeme se někde vykoupat a najíst…“ Popohnalo mne to k myšlence dát tyto věci na papír, abychom měli zájemce kam odkázat. Odepisovat každému zvlášť bylo opravdu náročné a celkem nás to vyčerpávalo. Vydanou knihu bereme jako satisfakci, protože držíme v rukou konkrétní výsledek naší činnosti. Web i facebook jsme dělaly rády, ale teď si na náš počin můžeme i sáhnout. I když Lenka se nejdřív moc netvářila, ale podařilo se mi ji do toho uvrtat.

LENKA: Neměla jsem vůbec představu, jak by mohla kniha vypadat. Nevěřila jsem, že bychom to dotáhli do konce a brala jsem to s rezervou, ale Martina se toho ujala a opravdu vše vymyslela a dala to celé dohromady.

MARTINA: Naše kniha vlastně vznikla i proto, že jsme podobný typ informací – co vše lze zažít s dětmi v Brně, postrádaly. A zdálo se nám, že právě rodinám s dětmi informační základ chybí. Město se soustředí na turisty, gastronomii a další kampaně, ale na mladé rodiny moc ne. Možná i proto měl náš projekt takovou odezvu, protože z oficiálních míst tato propagace města chyběla. Před knihou jsme měli osm tisíc sledujících a dnes je jich dvojnásobek.

Jaký má kniha Kdo se nudí, míří do Brna koncept a kolik výletů v ní najdeme?

MARTINA: Kniha má čtyři sekce – tipy na hřiště v Brně, tipy na výletní místa v Brně, jako jsou např. Mariánské údolí, Medlánecké letiště apod., tzn. místa, kde se dá strávit celý den, a dál jsme zařadily výlety po jižní Moravě a nakonec doplňkové tipy. Výletů mimo Brno je ve výsledku 55, takže na každý víkend v roce máte jednu variantu, kam se vydat.

Jsou v knize i informace nebo výlety, které návštěvníci na webu nenajdou?

MARTINA: Některé ano a některé ne. Hlavně jsme se v knize snažili nashromáždit informace v jiné formě. Některé věci jsme spojili v jedno a ke každému místu uvádíme, jestli je tam dobré občerstvení, zda se tam dá vypravit s kočárkem, nebo jestli je tam možný vstup se psem. Posbíraly jsme dohromady, co lidé chtějí obvykle vědět, a proto jsem si řekla, že by bylo fajn tento servis do knihy také zapracovat. Zda je trasa schůdná s kočárkem, bývá u každého výletu zákonitě jeden z prvních dotazů. V souvislosti s dalšími častými dotazy přibyli i psi. Všechny tyto praktické informace jsme umístily v ikonách na začátek článků. Dále pokračujeme radami, kudy se člověk na místo dostane, a také jsme doplnily, jestli se tam dobře nají, u hřišť máme navíc info o dostupnosti wc. Přes QR kód se pak dá provést proklik do mapy. Původně jsme chtěli mapky do knížky také zařadit, ale bylo by to mnohem náročnější a asi by se to i dost prodražilo.

Co ještě v knize vaši příznivci najdou?

MARTINA: Chtěly jsme, aby kniha byla i interaktivní, a tak funguje zároveň jako deníček, kam si čtenáři mohou zaznamenat vlastní vzpomínku na každý z výletů. Mohou si ho odškrtnout, dát si do něj vizitku či turistické razítko nebo si k němu napsat svoje vlastní postřehy. I na to jsme myslely.

Jinak je s výjimkou úvodní fotografie, kterou nám vytvořil kamarád, knížka plná našich fotek. Dokonce jsme při sestavování zjistily, že z některých míst fotku vůbec nemáme, tak jsme se tam vypravily znovu, abychom doplnily obrázkový fond. Obálku jsme chtěli výraznou, a proto jsme se rozhodly pro ilustraci.

Daří se vám vést úspěšný blog bez reklam – dokonce to bylo oceněno i nominací v kategorii Maminka bloggerka v anketě Maminka roku. Je to úmysl?

LENKA: Reklam je všude moc, když otevřete Instagram, co příspěvek, to reklama. My jsme měly vizi dělat náš blog jinak – pro rodiče. Občas nás nějaká firma osloví a stane se, že svolíme, ale většinou u toho, co samy už dávno využíváme, a taky nikdy ne za finance. Spíš přijmeme nějaké vstupenky nebo ceny do soutěže, pokud jsme přesvědčené, že by to rodiče mohlo zajímat. Ale taky jsme už pocítily, co to znamená, když se říká: Pro dobrotu na žebrotu. Ve chvíli, kdy jsme hledaly místo na křest knihy, jsme se na řadě míst, která jsme předtím pravidelně bezplatně zmiňovaly, se stejnou vstřícností, bohužel nesetkaly. Asi jsme moc hodné…

Facebook, Instagram, web, kniha.. co bude dál?

LENKA: To je otázka!

MARTINA: I děti nám rostou a už s námi asi budou cestovat čím dál míň. Manžel si ze mne dokonce dělá legraci, že se projekt Rodičem v Brně a okolí změní na servis, jak odstranit dětem tetování a podobně (smích). Jde o konkrétně orientovanou skupinku a stále přibývají maminky s kočárky, ale musím říct upřímně, že my už máme tuto etapu za sebou a také o situaci už nemáme aktuální přehled. Sice se na výletech na tyto věci soustředím, protože vím, že se na to lidé často ptají, ale za sebe už to neřeším. Uvažovaly jsme – i v souvislosti s knihou, jestli celý náš projekt neuzavřít, nebo ho nepředat někomu, kdo má děti ještě malé a celý ten proces objevování má ještě před sebou. Je to pořád otevřené… Trošku mám pocit, jestli jsme se v tomto ohledu  i trochu nevyčerpaly. Moje děti, když viděly knihu, tak pravily: „Jé, to je super, tak proto jsme jezdili pořád na výlety! Znamená to, že už nikam nemusíme?“ Smích.

LENKA: Ano, je to opravdu určitá etapa, která je za námi. Upřímně, dokud jsem nepracovala, tak se dalo vše v pohodě zvládat a stíhat, ale teď už je to skutečně náročné na čas… A s koníčky dětí je to ještě obtížnější. Já jsem ráda, že Martina dotáhla do konce knihu a že po nás něco zůstane. Jinak je to opravdu s otazníkem. Přiznám se, že už jsme občas byly i unavené z opakujících se dotazů a někdy i jedovatějších poznámek. Ale s knihou jsme trošku pookřály…

MARTINA: Příjemné zážitky z křestu a první příznivé ohlasy pro nás jsou dobrými impulsy, takže možná i to ovlivní naše naladění ohledně dalšího směřování.

Jak byste stručně charakterizovaly, proč je podle vás Brno dobrým městem pro život?

LENKA: Každý ví, že já jsem milovnicí Brna. Brno je moje město, tady jsem se narodila. Vím, že bych nechtěla bydlet jinde. Brno je tak akorát velké, aby se dalo objet, aby se daly zapamatovat ulice, a máme tady úplně všechno, co k životu potřebujeme. Protože bydlím kousíček od Brna, nepostrádám ani přírodu. Pro mě je Brno opravdu top město, kde máme vše, co potřebujeme – včetně přírody a zábavy pro děti. Z Brna bych zkrátka neodešla. Třeba v Praze bych se já osobně určitě ztratila.

MARTINA: Já sice nepocházím z Brna, ale souhlasím, že Brno je kompaktní, je to takové – v dobrém míněno –  velké maloměsto, kde kamkoliv přijdete, vždy potkáte někoho známého. Centrum je malé a odevšad se dobře dostanete, do přírody stačí vyjet MHD, na Přístaviště dorazíte tramvají a pak se můžete vydat na výlet lodí a připadat si jako na Balatonu… Brno nabízí na relativně malém prostoru obrovskou škálu možností. Děti mají šanci se vyřádit, instituce nabízí rozličné aktivity a kroužky a zároveň máte přírodu nadosah. Brno je nesmírně rozmanité a zároveň je v něm všechno po ruce.

Dáte nám na závěr nějaký tip, např. vaši „srdcovku“, kam se o prázdninách, pokud část léta „uvízneme“ v Brně, určitě vydat?

MARTINA: Takových tipů je hodně, ale poslední dobou mám v oblibě cestu přes Cacovický ostrov do Obřan. Často vyrážíme podél řeky na kolech nebo jiných přibližovadlech, takže nepotřebujeme ani MHD. Na místě je i super bistro Na palubě, kde má dítě houpačku a pískoviště a vy si v klidu můžete posedět u řeky a dát si něco dobrého. V Obřanech je skvělé i komunitní centrum Kafara, kde mají jeden z nejlepších dětských koutků, a málokdo o něm ví.

Mimo Brno se rádi vypravujeme na Tišnovsko, v Tišnově je jedna z nejhezčích naučných stezek pro děti zakončená volně přístupnou rozhlednou. V restauraci Tišnovská Rychta navíc dobře vaří a u restaurace je i minigolf, kde si děti také vyhrají. Ty naše si ho v poslední době hodně oblíbily. Za zmínku stojí i retro hřiště Trnec s klasickými houpačkami a kolotočem. Na místo se pohodlně dopravíte vlakem, a než to vše obrazíte, máte program na celý den.

LENKA: My v létě trávíme hodně času na zahradě, ale v okolí bych čtenáře pozvala do Bratčic, kde je biotop, sice nekoupací, ale je u něj úplně úžasné hřiště a kousek vedle ve stínu prostranství s hracími vodními prvky, kde se nacházejí koryta, lodní šroub či pumpa. Děti se tam zabaví opravdu na hodně dlouho. Tam se my sami vypravujeme i dvakrát do měsíce, protože je to opravdu osvěžující místo, zvlášť teď v létě.