Na dataci dřevěných kostelů v oblasti Zakarpatské Ukrajiny spolupracují s tamními odborníky experti z Mendelovy univerzity v Brně. Ústav nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU spolupracuje s kolegy v muzeích v Užhorodě a Ivano-Frankivsku. Díky sestavení standardní chronologie pro tuto oblast ukrajinští kolegové přesněji určí dobu vzniku kostelů, stáří použitého dřeva a data poslouží i pro paleoklimatické výzkumy, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

S nápadem na výzkum přišli Brňané před čtyřmi lety

Experti z Brna oslovili muzea v Užhorodě a v Ivano-Frankivsku v roce 2020. Jejich záměrem bylo odebrat vzorky z dřevěných kostelů na území Zakarpatské Ukrajiny a sestavit díky nim standardní chronologii pro tuto oblast. Ze dvou výjezdů si badatelé přivezli 174 vzorků pocházejících z dvanácti převážně dubových kostelů. Tým vzorky odebíral na Zakarpatské Ukrajině zejména v oblasti kolem měst Užhorod a Mukačevo.

Vzorky odebírají pomocí speciálního nebozezu

„Vzorky se odebírají pomocí Presslerova přírůstového nebozezu. Vybíráme trámy, u kterých je zachován co největší počet letokruhů. Jedná se jak o velké trámy, tak i menší trámy s více úzkými letokruhy, díky tomu získáme více informací. Zároveň se snažíme vybírat trámy, kde je zachovaný takzvaný podkorní letokruh, tedy poslední letokruh, který strom vytvořil před tím, než byl skácen, anebo vzorky, kde je zachována běl, tedy vnější světlejší část dřeva,“ popsala vedoucí výzkumu Irena Sochová.

Jsou schopní kostel přesněji datovat

Díky těmto vzorkům jsou dendrochronologové schopni kostel přesněji datovat, a to buď v rozmezí let, pokud je zachovaná běl, nebo dokonce přesně na roční období daného roku, pokud je zachován takzvaný podkorní letokruh. „Vzorek následně v laboratořích ústavu zbrousíme a na měřicím stole zjišťujeme šířku letokruhu. Tím vytvoříme takzvanou letokruhovou křivku. Ke každému roku máme přiřazenou šířku letokruhů. Máme-li standardní chronologii a srovnáme s ní tyto křivky, tak podle toho můžeme kostel datovat. Křivky zapadnou do té standardní chronologie,“ vysvětlila Sochová.

Dřevo může být ještě starší než kostel

Ukrajinští muzeologové díky spolupráci s odborníky z Brna získají přesnější dataci kostelů. „Informace o stáří kostelů získávají z literatury či dochovaných záznamů. Sice znají datum, kdy se kostel objevil v dané obci, ale on může být mnohem starší, protože byl například přemístěn z jiné obce. Navíc teď od nás získají také informaci o stáří použitého dříví. To může být totiž starší než samotný kostel, což jsme už zaznamenali,“ uvedla výzkumnice.

Pět dubových kostelů převezli do tehdejšího Československa

S tématem je historicky provázáno i bývalé Československo. „Po připojení Zakarpatské Ukrajiny k Československu po první světové válce bylo pět dřevěných dubových kostelů převezeno ze Zakarpatské oblasti na naše území a už zde zůstaly. I z nich jsme odebrali vzorky pro sestavení standardní chronologie, jejich přesné datování a pro porovnání s kostely na Ukrajině,“ dodala Sochová. Zachovalé dřevěné kostely jsou významnou památkou ukrajinské historie. Některé z nich jsou zapsané na seznamu kulturních památek UNESCO a řada se jich nachází ve skanzenu užhorodského muzea.