Lépe sledovat vývoj akutní myeloidní leukemie (AML) pomáhá ve Fakultní nemocnici Brno nová metoda personalizované medicíny. Tzv. pacient-specifické amplikonové sekvenování umožňuje měřit počet leukemických buněk v těle pacienta i monitorovat jejich změny. Zásadní je využití metody ve chvíli, kdy je pacient po léčbě a případné transplantaci kostní dřeně. Několik leukemických buněk totiž může transplantaci přežít a u člověka opět způsobit plné onemocnění. Novinářům to řekl přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Jiří Mayer.
AML je nádorové bujení dříve normálních kmenových buněk krvetvorby. Leukemie roste a utlačuje bílé krvinky zajišťující obranyschopnost organismu, červené krvinky potřebné pro přenos kyslíku i krevní destičky, které brání krvácení. Ročně se s ní na klinice léčí okolo 80 pacientů. Číslo se v čase výrazněji nemění. Stejně tak stále platí, že AML patří mezi nejnebezpečnější leukemie, kdy se stav pacienta může rychle zhoršit. Prevencí či správnou životosprávou tomu přitom nelze zabránit.
„V době diagnózy má v sobě pacient v podstatě kilogram nádorových buněk, čili kostní dřeň jich je plná. Musíme eliminovat všechny buňky, ale jak je sledovat, když má každý pacient jiné změny?“ poznamenal Mayer. Naději nabízí metoda, kterou odborníci v brněnské fakultní nemocnici používají přibližně dva roky. Díky ní jsou schopni za velmi krátkou dobu zjistit, o jaké změny jde a chorobu monitorovat.
Pacientovi nejprve vyšetří krev na změny v chromozomech a genech
„Zjistíme, že má navíc nějaký chromozom a nějaké mutace v určitých genech. Víme přesně, co se tam odehrává a do několika dní uděláme individualizovanou metodu na sledování změn,“ popsal Mayer. Následně lékaři zahájí léčbu. Díky pacient-specifickému amplikonovému sekvenování také vědí třeba to, jaké množství léků je potřeba. To je s ohledem na zatížení organismu chemoterapií zvlášť důležité. Metoda jim rovněž pomáhá načasovat transplantaci kostní dřeně, případně ukázat, že není potřebná.
Po terapii však ještě v těle může minimální množství leukemických buněk zůstat
„Kdybychom se na buňky dívali jen mikroskopem, viděli bychom je až ve chvíli, kdy je více než pět procent kostní dřeně zachvácené leukemickými buňkami. A do definitivního návratu plné nemoci stačí jen čtyři týdny. U pacient-specifického amplikonového sekvenování vidíme už okamžik, kdy se začínají leukemické buňky probouzet,“ dodal přednosta. Vyzdvihl také to, že mohou metodu využít až na výjimky u všech pacientů. Dříve byli odborníci schopni měřit minimální zbytkovou nemoc maximálně u poloviny.
