Čelná představitelka tuzemských plynařů to uvedla na přednášce nazvané Plynárenství v kontextu války na Ukrajině na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

V jejím úvodu poukázala na závislost Evropy na ruském zemním plynu. „Rusko je jeho největším dovozcem do evropských zemí. Má podíl 40 procent na trhu. Evropská unie navíc dováží 90 procent plynu, který se v Evropě spotřebuje,“ řekla Kovačovská.

Ruská agrese proti Ukrajině, spuštěná 24. února, však podle ní zcela změnila situaci na trhu. Ten dostal tvrdý zásah v důsledku uvalených sankcí a také proto, že se ze dne na den Putinovým prezidentským dekretem změnily smlouvy na dodávky ruského zemního plynu do Evropy. „Rusko začalo vyžadovat platbu v rublech a důvěryhodnost ruského Gazpromu značně utrpěla,“ vysvětlila manažerka.

Podle ní přitom ještě loni začátkem roku byly ceny zemního plynu poměrně nízké. V létě však začaly ceny růst a zdražila kvůli tomu i elektřina. Navíc se některé zásobníky plynu v Evropě přestaly loni v létě plnit. Pokud nejsou dostatečně naplněné, vede to podle Kovačovské k nervozitě na trhu a následně pak ke zvyšování cen plynu.

Zásobníky plynu v ČR by se proto podle ní měly letos naplnit na 80 procent a příští rok na 90 procent, což je úkol pro vládu premiéra Fialy. „Toho chválím za to, že jel v těchto dnech do Německa vyjednávat o dodávkách plynu. V případě přerušení dodávek plynu z Ruska bude totiž nutná evropská solidarita. Ta spočívá v tom, že sousední státy mají povinnost pomoci zemi, v níž by silně poklesly zásoby plynu,“ vysvětlila výkonná ředitelka plynárenského svazu.

Před kabinetem předsedy ODS také stojí nutnost politického rozhodnutí, v jehož důsledku se sníží závislost státu na ruském zemním plynu. „Evropa teď bude maximálně podporovat budování plynárenské infrastruktury. V ČR se už několik let podporuje třeba výroba biometanu z kejdy. Biometan se pak používá k vytápění a výrobě elektřiny nebo k pohonu traktorů či kombajnů. V poslední dekádě se také masivně investovalo do výroby bioplynu z biologicky rozložitelného odpadu,“ upřesnila Kovačovská.

Poukázala také na výrobu takzvaného zeleného vodíku, který lze využít třeba jako palivo v meziměstské dopravě nebo při výrobě elektřiny. A nová plynárenská infrastruktura se buduje s tím, že bude schopná skladovat právě i vodík. Podle ní se také ještě víc rozšiřuje těžba zemního plynu na jižní Moravě, kde jej nyní Moravské naftové doly těží maximální množství.

V tuzemských podmínkách však není podle Kovačovské možné nahradit zemní plyn jinou vhodnou energetickou surovinou na několik následujících dekád, přestože Mezinárodní energetická agentura doporučila snížit závislost především evropských zemí na plynu obecně.