Hraboší populace se v březnu udržela na únorové úrovni, nejhorší situace přetrvává ve Zlínském a Olomouckém kraji. Ve Zlínském kraji byl průměrný práh škodlivosti překročen šestatřicetkrát, v Olomouckém dvaatřicetkrát. Pro zemědělce extrémní přemnožení hlodavců znamená ztrátu úrody, kterou hraboši zkonzumují, a zároveň jsou tím značně ohroženy přeživší plodiny pro krmné i potravinářské využití, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková.
Letošní přemnožení hrabošů je extrémní, je jich výrazně více než v kalamitních letech 2019 až 2021. Podle odborníků je zřejmé, že počasí už nyní stav populace nezvrátí. Rozšíření letos pomohla kromě jiného velmi teplá zima, při níž půda neměla šanci promrznout a hraboši měli dobré podmínky pro přezimování. Dostatek potravy najdou na polích s ozimými plodinami nebo na pozemcích s trvalými travními porosty.
Celorepublikově ÚKZUZ za březen evidoval průměrně 664 aktivních východů z nor na hektar
Ve Zlínském kraji jich ale bylo 1808, v Olomouckém 1644. Statistika vychází z více než 900 pozorování na polích s ozimými či jednoletými plodinami. Práh škodlivosti je přitom v jarním období 50 aktivních východů z nor. Třetí nejpostiženější kraj je Jihomoravský v průměrem 1221. Mimo Moravu jsou postižená pole ještě na Lounsku, Pardubicku a Šumpersku. Nejhorší situace byla zaznamenaná na Kroměřížsku v katastru Žalkovic, kde bylo zjištěno 18.000 východů z nor.
I přes velké přemnožení hrabošů ministerstvo životního prostředí nepovolilo plošné rozmísťování rodenticidů, tedy jedů k hubení hlodavců. Pouze povolilo zvýšit dávku jedu na hektar, přičemž granule se musejí ukládat do nor. Podle ÚKZUZ je stále vhodné umístit na polích a kolem nich berličky pro dravé ptáky.
Zemědělci musejí použití rodenticidů hlásit
Ve třech nejpostiženějších krajích zemědělci jedy aplikovali na 70.000 hektarech, ve 40 procentech případů využili možnosti zvýšené dávky, nejčastěji do pěti kilogramů na hektar.
Eliminace hrabošů rozděluje především ochránce životního prostředí a konvenčně hospodařící zemědělce. Jedni by rádi jedy maximálně omezili a hovoří o tom, že je potřeba se navrátit k šetrnějšímu hospodaření, druzí oponují, že se bez jedů neobejdou a že bez nich přijdou o značnou část úrody. Hraboší kalamity přicházejí obvykle ve vlnách, po dosažení populačního vrcholu zpravidla přijde kolaps a stavy hrabošů se přirozeně sníží.
