Historická hranice Sudet vytváří stále předěl mezi obyvatelstvem Česka. Přestože formálně od konce druhé světové války neexistuje, je stále viditelná v různých jevech demografické a sociální povahy. Prokázala to studie vědců Národního institutu SYRI v Brně Pavlíny Netrdové a Matěje Korčáka. Ti si Sudety, ve kterých žilo do odsunu převážně německy mluvící obyvatelstvo, vybrali ke zkoumání a měření efektu takzvané fantomové hranice.
Měřili efekt fantomové hranice
Fantomové hranice jsou bývalé politické hranice, které již po celá desetiletí neexistují, ale jejich přítomnost je stále viditelná v současné sociálně-geografické diferenciaci. „Může se zdát, že hranice již nejsou v dnešním hyperpropojeném světě, kde se kapitál, zboží a lidé pohybují bez mnoha překážek, důležité. To je ale omyl, protože mají stále významný dopad na každodenní život a Sudety v tomto smyslu nejsou výjimkou. Rozdíly na obou stranách této fantomové hranice vidíme ve vzdělanosti, demografických charakteristikách a dalších jevech. Liší se však v závislosti na historickém kontextu i následných prostorově podmíněných procesech, a nejsou tak v celé délce hranice shodné,“ uvedla Pavlína Netrdová z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy.
Region opustily asi tři miliony Němců
S někdejšími Sudety byly po druhé světové válce spojeny dva populační šoky – vyhnání českých Němců a následné řízené dosídlení odsunem postižených oblastí. Celkem byly vysídleny nebo dobrovolně opustily region asi tři miliony Němců. Tyto přesuny zcela změnily tamní obyvatelstvo a jeho strukturu. S jeho téměř úplnou obměnou byla přerušena dlouhodobá kulturní a sociální kontinuita a musela být vytvořena nová sociálně-geografická organizace.
Na obou stranách byly velké demografické rozdíly
„Na obou stranách byly po dekády patrné velké demografické rozdíly. Ty se postupem času zmenšují, což svědčí o procesu homogenizace. Naopak sociální rozdíly přetrvávají v čase nebo se dokonce zvětšují. Příkladem je průměrný počet let školní docházky, ale i fluktuace obyvatelstva, míra nezaměstnanosti nebo hodnotová orientace obyvatel projevující se ve volební geografii,“ upozornil Korčák.
Výzkum fantomových hranic má přesah i do současnosti
Výzkum fantomových hranic má tedy přesah i do současnosti a promítá se do řady aktuálních společenských témat a procesů. Příkladem jsou současné migrační proudy, pokračující globalizace komoditních toků nebo některé důležité hospodářské a politické události hýbající Evropou a světem. „Takzvaná fantomová hranice navíc zůstává v regionálním povědomí a může tím bránit rozvoji regionu,“ dodala Netrdová.
