Vedle společného výzkumu je ve hře i Hyperloop mezi Brnem, Prahou a Bratislavou.

Říci v Česku nahlas, že bychom chtěli postavit revoluční přepravní systém Hyperloop, s jehož konceptem před časem přišel zakladatel Tesly a SpaceX Elon Musk, chce možná dost odvahy. S cenami našich dálnic a rychlostí železničních tratí určitě. Velké vize se u nás moc nenosí, přesto se nyní někdo o jednu takovou pokouší.

Město Brno a Jihomoravský kraj se chtějí zapojit do ambiciózního projektu, který vzniká kolem společnosti Hyperloop Transportation Technologies (HTT). Ta je v současné době jedním ze dvou hlavních tahounů celé koncepce Hyperloopu. Vedle ní je to ještě firma Hyperloop One, která už na investicích nabrala přes 140 milionů dolarů a funguje v podstatě jako tradiční startup ze Silicon Valley.

HTT jde ale trochu jiným směrem. „Musíme vytvořit něco více než firmu, spíše něco jako hnutí,“ říká v Brně výkonný ředitel HTT Dirk Ahlborn. To v praxi znamená, že HTT spolupracuje s různými dobrovolníky z celého světa a navazuje výzkumné a další spolupráce s více společnostmi či vysokými školami.

Pokud na něčem děláte, přihlaste se

Firma má aktuálně přes 800 spolupracovníků: od designérů až po vědce, kteří přes den pracují ve firmách jako Apple, Facebook, SpaceX a mnohých dalších. Přibývá jich údajně v průměru pět každý den a práci v HTT věnují volný čas. Pokud měsíčně dosáhnou alespoň na deset hodin, dostávají opce na akcie. Čím více hodin, tím více opcí, peníze ovšem v současné době žádné. Komunitní model HTT může trochu připomínat open source a teprve se uvidí, jak v praxi zafunguje. Riziko zde v mnoha ohledech být může (vztah k dobrovolníkům, reálná exekutiva a podobně).

Autor: Jan Sedlák

Dirk Ahlborn, CEO Hyperloop Transportation Technologies

S firmami, startupy či univerzitami HTT nastavuje i jiné modely spolupráce – může jít třeba o joint-venture, licenční dohody, výzkum a vývoj a tak dále. Zde už HTT využívá tradičního financování a peníze od investora v podobě Edgewater Capital Partners, který přispěl 30 miliony dolarů. Další peníze pak mají proudit od komunity.

„Kolem 60 procent věcí, které do HTT přišly, jsou z komunity,“ dodává Ahlborn. A právě na tyto principy chce firma navázat také v Brně a v Česku obecně. „Pokud si myslíte, že děláte na něčem, co by šlo použít v kterékoliv z oblastí, kterými se zabýváme, kontaktujte nás,“ vyzývá Andres de Leon z HTT.

Česko by toho Hyperloop Transportation Technologies teoreticky mohlo nabídnout hodně: moderní materiály, technologie na rozpoznávání řeči, zpracování obrazu, nano technologie, kybernetickou bezpečnost a podobně.

Být u toho

A právě podobný typ ekosystému kolem Hyperloopu jako takového připadá zajímavý i představitelům Brna a Jihomoravského kraje. V rozhovorech jej označují možnost být hned u začátku něčeho teoreticky významného za obří příležitost pro celý region. „Brno má dobré výzkumné kapacity a my bychom rádi byli u toho, když se tyto věci dávají dohromady. Je velice důležité, aby Brno u takovýchto věcí bylo,“ říká náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jan Vitula (TOP 09).

Napojení vědců, vysokých škol, firem, startupů a dalších institucí i jednotlivců by podle představ kraje a města mohlo přinést výhody pro zdejší ekonomiku. „Objeví se spousta nových aplikací, které posunou naší ekonomikou dále,“ přemýšlí Vitula.

Náměstek primátora Brna pro Smart City Jaroslav Kacer (TOP 09) si zase myslí, že „je podstatné být u toho, mít přehled, možnost něco ovlivnit.“ V kuloárech se rovněž mluví o „vytvoření dostatečně žádostivé atmosféry“ pro to, aby se vývoj kolem Hyperloop v Česku ujal a zpropagoval. „Chceme otevřít debatu, že tu taková technologie je,“ doplňuje Kacer.

Dalším efektem spolupráce pak může být to, že by Hyperloop od HTT v Česku také fungoval jako nový způsob dopravy. Současné myšlenky se ubírají k propojení Prahy, Brna a Bratislavy, teoreticky také Vídně (rakouská vláda je tomu nakloněna, debaty jsou ovšem na začátku).

Z Brna do Prahy za 15 minut

To už ale nejspíše bude poněkud složitější. Brno s HTT podepsalo prohlášení o záměru spolupráce a nyní bude přemýšlet nad tím, jak nový způsob dopravy zavést. Vzniknout má studie proveditelnosti, která pak řekne, zda a případně jak do celé akce jít. Studie by měla vyjít na zhruba jednotky milionů korun (v Abú Dhabí, které s HTT rovněž spolupracuje, stála v přepočtu asi 10 milionů).

Autor: HTT

Hyperloop Transportation Technologies

„Největším problémem je v současné době regulace ze strany států. Neví se, jak na něco takového nastavit pravidla,“ popisuje jeden z problémů Ahlborn. S tím souhlasí i čeští zástupci. „Právní prostředí dnes s takovou technologií nepočítá. A nejde udělat jednu věc lusknutím prstů,“ připojuje se Kacer. Vitula pak říká, že je „naprosto nereálné spustit něco takového bez právního rámce.“ Konzultace s HTT nad možným řešením už nicméně probíhají.

Pokud by se skutečně podařilo Hyperloop postavit, je pravděpodobné, že by výrazně zasáhl do života lidí. Podle Daniela Seidenglanze z Masarykovy univerzity by to šlo přirovnat k tomu, jaký vliv měla na rozvoj měst železnice či městská hromadná doprava. Objevily by se nové možnosti, kde žít a kde pracovat. Podle Seidenglanze jsou dnes lidé v Česku v průměru ochotní strávit dojížděním do práce hodinu denně (půl hodiny tam a půl zpátky). S teoretickými rychlostmi Hyperloopu tak připadají v úvahu vzdálenosti ve stovkách kilometrů. Maximální rychlosti, se kterými se v souvislosti s Hyperloopem operuje, jsou kolem 1200 kilometrů za hodinu. HTT to vidí spíše pod tisíc.

Do práce přes Jurský park

O Hyperloop má zájem i Slovensko. To už na národní úrovni s HTT podepsalo memorandum o spolupráci a aktivně se do ní zapojuje i Bratislava. „Chtěli bychom otevřít výzkumné a vývojové centrum. Už máme vytipované pozemky na okraji Bratislavy,“ říká náměstkyně primátora slovenského hlavního města Ludmila Farkašovská.

Autor: HTT

Hyperloop Transportation Technologies

I Slovensko má kromě samotné tubusové dopravy zájem hlavně o výzkum. Slováci už společně s HTT představili nový materiál nazvaný vibranium.

HTT toho chce vyvíjet a zkoumat hodně. Zajímá se samozřejmě o „core“ věci jako motory, skladování a tvorbu energie, elektromagnetismus a tak dále. Je zde ale spousta dalších možných témat: třeba virtuální a augmentované okna. Zní to jako sci-fi, ale během jízdy by se například cestujícím místo výhledu z okna mohl promítat průchod tematickou krajinou (něco jako Jurský park). Projekce by mohla tvořit součást zábavního systému a sloužit jako jedna z možných monetizací celé přepravy.

Na podobné představy jsou navázány technologie jako sledování pohybů hlavy, cílené reklamní systémy, ale také umělá inteligence. HTT už vyvíjí vlastní AI engine nazvaný Samantha. Na řadě témat spolupracuje s různými partnery, třeba augmentovaná okna (rozšířená realita – při pohledu z okna lze do krajiny zakomponovat objekty ve stylu Pokémon Go) buduje s Deutsche Bahn.

Nové cesty plateb

Pokračovat lze dále – aplikace 3D tisku, audio systémy zabudované do sedadel, uživateli na míru definovatelná sedačky, chytré „budky“ na zastávkách… HTT říká, že je otevřeno mnoha věcem.

Autor: Jan Sedlák

A to i proto, že Hyperloop životaschopné modely monetizace teprve hledá. „Chceme hledat nové cesty placení, kromě běžného prodeje lístků. Mohlo by se například platit za čas,“ říká Ahlborn. „Technologie tu je, teď se to celé musí dát dohromady, aby to dávalo ekonomický smysl.“

Zatím je těžké soudit, jestli mají jeho představy reálný základ. Přesné technické specifikace totiž HTT veřejně k dispozici nedává. S partnery, se kterými se chce podělit o víc informací, podepisuje smlouvy o mlčenlivosti. Navenek ovšem uvádí, že by Hyperloop měl být vysoce efektivní, náklady na vybudování jednoho kilometru by se měly pohybovat kolem 300 milionů a s prvním projektem se začne ještě letos.

Prvotní zájem ze světa by tady byl. Kromě Spojených států, Slovenska, Česka a Spojených arabských emirátů se ozývají další země. „Měl jsem večeři s Putinem, chce být velmi nápomocný. Erdogan také,“ popisuje šéf HTT. Věřte, nevěřte.

Jedna z hlavních priorit

Přesné ekonomické přínosy projektu pro Českou republiku zatím nejsou jasné. Do tvorby studie proveditelnosti se mají zapojit i soukromé subjekty a instituce. I tak se ale bude těžko odhadovat, kolik by například výzkum kolem Hyperloopu mohl vygenerovat peněz a nových možností. To se těžko kvantifikuje.

Brno a Jihomoravský kraj nyní pouze předběžně naznačují, že by pro jakousi koordinaci a záštitu mohlo fungovat osvědčené Jihomoravské inovační centrum (JIC). Pro případné další investice lze operovat s myšlenkami kolem Technologické agentury ČR či ministerstvem průmyslu a obchodu a jeho fondů. Vše to jsou ale hodně předběžné debaty.

Martin Pichl z ministerstva dopravy mluví o tom, že Hyperloop může být přínosem pro celý systém dopravy a obecně bude možné pracovat s transferem technologií do dalších oblastí. Zároveň by Hyperloop neměl být (a ani se tak neoznačuje) konkurencí pro vlaky či letadla. Má jít o jejich doplněk.

„Spolupracujeme s železničními či leteckými společnostmi. Většinou nám velice fandí, případně jsou skeptičtí kolem regulací, ale jako ohrožení nás neberou,“ popisuje Ahlborn.

Brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) i jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (ANO) vidí Hyperloop jako vysoce důležitou věc. Vokřál také rozjíždí projekty kolem chytrého Brna, stejně jako to jeho ANO dělá v Praze a dalších oblastech, kde vládne. Vokřál uvádí, že „vývoj jihomoravské metropole k chytřejšímu městu představuje jednu z našich hlavních priorit.“

Tak třeba už s Hyperloopem nebude nutné odsouvat do brněnské hlavní nádraží. „A i kdyby Hyperloop nebyl, zbyde z něj řada projektů,“ dodává Vitula. Až budoucnost také ukáže, zda HTT projekt dotáhne a jeho komunitní model fungování přežije. V praxi a na veřejnosti toho totiž kromě uzavírání deklarací zatím příliš nepředvedlo.