Podle něj se do registru Res-Q zapojilo asi 60 zemí a přes 900 nemocnic. Cílem registru je na základě posbíraných informací zlepšit péči o pacienty.
Sběr dat do registru se uskutečnil v roce 2016. Zapojily se země z Evropy, Asie, ale i z Ameriky. Za tři roky byly náklady na provoz kolem milionu eur (asi 25 milionů korun) a centrum je získalo z Evropské iktové organizace. Registr sbírá informace o pacientech, například o lécích a léčbě, hospitalizacích, ale také třeba o časech, za jakou dobu od příjezdu pacienta do zařízení začne léčba. Podle Mikulíka se v ČR podařilo zlepšit čas zahájení léčby v průměru na 21 minut, v minulosti to bylo kolem 60 minut. "České nemocnice jsou jedny z nejrychlejších na světě. Některé jiné země mají i těch 60, ale i více minut," uvedl Mikulík, který je i vedoucím iktového programu Fakultní nemocnice u svaté Anny. Iktových center je v ČR 45, starají se o pacienty s mozkovou příhodou.
Podle Mikulíka měření parametrů může podle Mikulíka vést ke zlepšení péče, finančním úsporám, zvýšení motivace personálu i k efektivnějšímu řízení organizací. "Registr má být motivací, ne bičem. Má ukázat, která zdravotnická zařízení si vedou v jakých oblastech hůře, co mají zlepšit, ale také která si vedou lépe a je možné se u nich zeptat," uvedl Mikulík. Lepší péči podle něj zajišťuje jak vybavení nemocnic, tak dobrá organizace spolupráce, na které jde v mnoha případech zapracovat.
Cévní mozková příhoda, neboli iktus je druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě a nejčastější příčinou trvalé invalidity. Pacienti mohou ochrnout, přestat mluvit, může to vést ale i k demenci nebo epilepsii. V České republice postihne asi 25.000 lidí ročně. Nastává kvůli ucpání tepny nebo prasknutím cévy. Podle Mikulíka je potom důležitá každá minut, která může zvýšit šanci pacienta na přežití nebo na život bez trvalých následků.
