Rusnokovi končí jeho druhý mandát na konci června. Na jeho místo vybral prezident Miloš Zeman čtyřiačtyřicetiletého člena bankovní rady Aleše Michla, i když se spekulovalo i o dalších jménech, ve hře byl třeba Vladimír Dlouhý.

„Jméno svého nástupce komentovat nebudu. Navrhoval jsem panu prezidentovi jiné kandidáty, ale nebylo to vyslyšeno. Podle mě se však s nástupem nového guvernéra nebude dít nic dramatického,“ uvedl Jiří Rusnok na přednášce na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně na dotaz, jak vnímá jmenování Michla, který v bankovní radě prosazoval jako jeden z mála snížení úrokových sazeb.

Inflace podle Rusnoka dosáhla 14,2 procenta a odcházející guvernér odhaduje, že se ještě zvýší na úroveň kolem 15 procent. „Ceny potravin rostou kvůli nárůstu světových cen agrárních komodit. Výrazně se také zrychlila dynamika cen v restauracích z březnových téměř 17 procent na více než 22 procent v dubnu. Rostou i ceny automobilů a oblečení,“ vypočítal Rusnok.

K prudkému nárůstu inflace přispívaly podle nejvyššího bankéře nákladové i poptávkové faktory. „Česká národní banka chtěla za každou cenu předejít riziku, že by se inflační očekávání odpoutala od našeho inflačního cíle. A vysoká inflace zakořenila i do kontaktů mezi ekonomickými subjekty,“ uvedl bývalý český premiér.

Podle něj se česká ekonomika sice ještě na chvíli vrátila na úroveň před pandemií koronaviru, ale už několik čtvrtletí vykazuje zřetelné známky přehřívání.

„Průmyslová produkce v Česku v únoru meziročně stagnovala zejména kvůli problémům automobilek, kde řeší potíže s některými komponenty. Jejich nedostatek brzdí růst průmyslové výroby. Do budoucna lze očekávat i vyšší výskyt finančních problémů podniků,“ upozornil guvernér ČNB.

Dalším příznakem přehřívající se ekonomiky je vyčerpaný trh práce. „Česká republika má dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, kde třeba Řecko má nezaměstnanost v procentech dvoucifernou. To svědčí o několikaletém přehřívání trhu práce v tuzemsku,“ uvedl Jiří Rusnok.

Ten nedokáže odhadnout, jaké by byly náklady na zkrocení inflace. „To je téma na celou disertační práci. Nejhorší jsou nyní vysoké náklady domácností. Někdy je totiž těžké politikům vysvětlit, že největší zlo spočívá v tom, že vysoká inflace tu může být ještě několik let. Nová Fialova vláda sice nastoupila se sympatickou ambicí krotit deficity, ale vlétla do toho válka na Ukrajině,“ poznamenal ekonom.

Když na závěr přednášky v nadupané posluchárně padla otázka, co bude dělat po odchodu z čela národní banky, Rusnok odvětil, že nebude dělat nic, protože má ve smlouvě konkurenční doložku. „Budu odpočívat a kolovat mezi Křivoklátskem a Beskydami. Nicméně pak budu muset ještě dva roky vydržet v práci, než půjdu do důchodu,“ usmál se guvernér.