Jestli bude Brnem někdy v budoucnu jezdit v podzemí vlak, tramvaj či vznikne nějaký jiný kolejový systém, by mělo být jasné v březnu, předpokládá radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS). Na konci loňského roku město dostalo po letech tvorby studii proveditelnosti. Správa železnic (SŽ) si k ní nechá zpracovat oponentní posudek, řekl radní.

Zpracování studie trvalo tři roky

Zpracování studie trvalo tři roky, o podzemní dráze se ale v Brně začalo mluvit už v 70. letech minulého století. Zatímco mimo širší centrum existuje ve městě řada tramvajových tratí, které vedou mimo uliční profil, v centru jsou tramvaje velmi pomalé. V nejvytíženějším severojižním směru je už především v ranních špičkách kapacita na hraně nebo nedostačuje, přestože na linkách 1 a 12 jezdí soupravy s největší kapacitou ve velmi krátkých intervalech.

Město se kloní k vlakovému modelu

„My se kloníme k vlakovému modelu, protože je jasné, že v takovém případě by byly investice na straně Správy železnic. Kdyby se jednalo o tramvaj, tak na straně Brna, ale není to jediné kritérium. Důležitá je také přepravní kapacita, rychlost a napojení na přepravní uzly. Musí se to prověřit a musí to dávat ekonomický smysl,“ řekl Kratochvíl a dodal, že bude nutné najít shodu.

Propojení nového nádraží, Šumavské ulice a Králova Pole

Studie prověřovala i alternativní trasy, avšak základním východiskem je propojení nového nádraží, které by mělo ve 30. letech vzniknout v místě dnešního dolního nádraží, historického centra, západní části Šumavské ulice a poté by se trať měla stáčet směrem do Králova Pole. Pod novým vlakovým nádražím mají stavbaři založit už při stavbě podzemní prostory určené právě pro podzemní dráhu.

Brno se bez podzemní dopravy neobejde

Podle různých dopravních odborníků se Brno v budoucnu bez podzemní dopravy neobejde. Situace se bude v širším centru stále zhoršovat, protože počet obyvatel města roste. Z 380.000 v minulých desetiletích se přiblížil 400.000 a do poloviny století má mít město půl milionu obyvatel. K tomu je nutné připočítat desetitisíce lidí, kteří každodenně dojíždějí do města za prací, a desetitisíce středoškolských a vysokoškolských studentů. Širší centrum se navíc v nejbližších deseti letech výrazně zahustí. Postupně se totiž staví kancelářské a obytné komplexy v tzv. jižním centru mezi hlavním a dolním nádražím. Například v Praze trvalo zprovoznění první linky metra od prvního návrhu 76 let.