Odborníci se připravuji na stárnutí globální populace. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že podíl lidí starších 60 let se do roku 2050 zdvojnásobí na 2 miliardy. Souvisí to především s klesající porodností a zvyšující se střední délkou života při narození. Ještě před čtyřmi lety 60letá žena žijící v zemi s vysokými příjmy mohla očekávat, že bude žít v průměru dalších 23 let. Tato doba se do roku 2050 navýší o více než tři roky. Se zvyšující se délkou života bude souviset i rozvoj řady nemocí, včetně kognitivních poruch. Vědci Národního institutu SYRI v Brně na velkém populačním vzorku dat sbíraných 16 let ve 14 zemích prokázali souvislost mezi zhoršenou pamětí a funkcí plic, která se dá snadno měřit. Pomůže to včasné diagnostice.

K testu výkonu plic používají výdechovou rychlost

K testování výkonu plic se používá tzv. maximální výdechová rychlost, jejíž zjištění je lehce dostupné. „Mezi výsledky tohoto měření a zhoršením plynulosti verbálního projevu, paměti či počítání je zřejmá souvislost. Jedinci se sníženým výkonem plic vykazovali v této rozsáhlé studii statisticky významně nižší hladiny výsledků všech kognitivních testů,“ uvedl Hynek Pikhart z výzkumné skupiny SYRI zaměřené na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.

Výsledky sbírali 16 let v šesti vlnách

Testování plicních funkcí prostřednictvím jednoduchého výdechového testu už několik let funguje jako prediktor kardiovaskulárních příhod a mortality. Nyní se ukazuje, že ho lze použít i u lidí s kognitivní poruchou, která se může rozvinout až v demenci. Studie vědců SYRI je jednou z nejrozsáhlejších na světě, protože zahrnuje vzorek sbíraný 16 let zahrnující 13 evropských zemí a Izrael. Zdravotní charakteristiky u lidí starších 60 let vědci měřili v šesti vlnách a zajímala je verbální plynulost, paměť a matematická gramotnost. Průměrný věk účastníků studie byl 64,8 let. Podíl žen ve studii byl o něco vyšší než mužů (56 procent).

Podíl lidí s kognitivní poruchou se do roku 2050 ztrojnásobí

„Kognitivní zdraví patří mezi hlavní faktory důležité pro zachování kvality života, protože umožňuje starším lidem udržet si pocit smysluplnosti a schopnost žít nezávisle. Odhaduje se však, že podíl lidí s kognitivní poruchou se do roku 2050 ztrojnásobí. Pro zdravotní systém je zásadní nejen otázka, jak dlouho budou žít, ale také v jakém stavu roky navíc stráví,“ dodal Pikhart.