Na jižní Moravu připutovalo z Evropské unie za 20 let českého členství přibližně 160 miliard korun. Vyplývá to z materiálů, které ČTK poskytlo ministerstvo pro místní rozvoj. Největší dotace – ve výši 5,5 miliardy korun – pokryla nákup nových vlaků do majetku kraje. Více než čtyři miliardy posloužily na vybudování Středoevropského technologického institutu CEITEC a 1,7 miliardy na vznik Mezinárodního centra klinického výzkumu ICRC.
„Na projekty v Jihomoravském kraji dosud šlo zhruba 160 miliard korun, které už byly převedeny na účty příjemců podpory. Jde výhradně o peníze z EU bez spoluúčasti ze strany státních nebo jiných zdrojů,“ uvedla mluvčí ministerstva Veronika Hešíková. Jižní Morava, kde žije téměř 1,2 milionu obyvatel, patří z hlediska čerpání peněz mezi nejúspěšnější. Řadí se k ní další podobně lidnaté kraje, jako je Středočeský a Moravskoslezský.
„Díky Evropské unii se na jižní Moravě dělají projekty, které náš kraj posouvají dál, ať už to byl nákup vlaků Moravia, CEITEC Science park nebo teď zahájená výstavba Sanatoria Pasohlávky, a to nezmiňuju opravy důležitých silnic a mostů. V následujících letech plánujeme využít evropské fondy také na projekty zaměřené na zadržování vody v krajině a adaptaci na změnu klimatu,“ řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
Mezi lety 2004 až 2006, tedy v prvním programovém období, do kterého se Česko zapojilo, obdržel region zhruba 4,2 miliardy korun. Za období 2007 až 2013 získal z předpokládané sumy 91,7 miliard přes 84,1 miliardy, což je finální částka. Mezi lety 2014 až 2020 mohl kraj čerpat téměř 80 miliard korun. „Dosud bylo proplaceno přibližně 70 miliard. Období vrcholí a Česká republika v něm cílí na využití všech alokovaných prostředků. Případné nedočerpání bude velmi nízké i v Jihomoravském kraji,“ doplnila mluvčí. Pro současné období, které trvá do roku 2027, jsou dosud schválené dotace ve výši 12,7 miliard korun. Příjemci podpory zatím získali zhruba 1,7 miliard. Období je z pohledu čerpání na začátku.
Z údajů ministerstva rovněž vyplývá, do jakých oblastí čerpané peníze míří
Data jsou od roku 2007, jelikož pro období 2004 až 2006 mají jinou strukturu než pro ostatní období. Nejvíce peněz mezi lety 2007 až 2027 podpořilo nebo podpoří projekty týkající se podnikání, výzkumu, technologií či vzdělávání. Jde o částku přibližně 70 miliard. Kolem 33 miliard pomáhá také v dopravě a přibližně 29 miliard v životním prostředí.
Podle webového portálu DotaceEU.cz podpořily evropské peníze na jižní Moravě přes 18.500 projektů. Nejvyšší dotaci dostal na pořízení vlaků Jihomoravský kraj, který spolu se svými příspěvkovými organizacemi získal za 20 let 18,8 miliard korun. „V oblasti životního prostřední využil peníze k vybudování soustavy chráněných území Natura 2000 nebo na uzavření a rekultivaci starých skládek. Dotace významně přispěly i při budování infrastruktury měst a obcí pro nakládání s odpady a prevenci vzniku odpadů,“ uvedla mluvčí kraje Alena Knotková.
Evropské peníze pomohly financovat také mnoho projektů, které rozvíjejí a zlepšují zdravotní péči
Vzniklo třeba vzdělávací a výcvikové středisko záchranné služby, které zvyšuje úroveň teoretické přípravy a praktických dovedností zdravotníků. Mnohé nemocnice rovněž využily evropskou podporu na modernizaci svého zařízení. Spolufinancování z EU umožnilo i rekonstrukci části Nemocnice Vyškov, kde vznikne Centrum přirozeného porodu.
Díky dotacím kraj vybudoval zábavně vzdělávací centrum Vida! v Brně, vědecko-technické centrum zaměřené na strojírenství v Kuřimi nebo několik technologických inkubátorů. „Fondy přispěly k rozvoji celého území ve všech oblastech, nicméně čerpání nebylo rovnoměrné pro celý kraj,“ dodala Knotková. S ohledem na připravenost projektů z dotací nejvíce profitovalo Brno a nejbližší spádové území.
V brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny vzniklo s podporou EU třeba centrum ICRC. „Budoucnost medicíny u nás nyní tvoří 20 výzkumných týmů a pět servisních laboratoří. Do Brna se nám za léta fungování podařilo přilákat stovky odborníků z různých zemí světa. Loni se naše řady rozšířily o tým neuromodulačních technologií kanadského vědce Adama Williamsona,“ poznamenala za centrum Martina Jelínková.
