Neustává však problém s hraboši, kteří už se někde pustili do výsevu ozimých plodin a někde už bylo třeba pole kompletně přesít, protože z mladých rostlinek nic nezbylo, vyplývá z informací zemědělců.

Kukuřice, která se aktuálně sklízí na siláž a brzy začne sklizeň na zrno, vypadá podle zemědělců poměrně dobře. "I když jsou katastry, kde uschnula. Někde sklízíme místo běžných 35 až 40 tun z hektaru jen 27," poznamenal předseda Pomony Těšetice ze Znojemska Ivo Pokorný. Zasažené byly v jeho případě místa směrem na Břeclavsko. Kukuřici v obvyklé kvalitě sklízejí i v podniku Agrospol Knínice na severním Blanensku.

Řepa, kterou pěstují v Agrospolu, letos vypadá lépe než loni. "Takže i když poklesla cena meziročně zhruba ze 750 na 650 korun za tunu, tak to není tak špatné," řekl předseda Ladislav Menšík. Loňské sucho totiž nedovolilo bulvám narůst do obvyklých rozměrů, zatímco letošní srpen a první polovina září přinesly poměrně dost dešťových srážek.

Letos jsou plochy osázené řepou větší než loni a poptávka je podle Menšíka dostatečná i přes přebytek cukru na trhu. "Dodáváme do cukrovaru v Českém Meziříčí a ve skladech nemají ani kilo cukru," řekl.

Stálým problémem, který zemědělce na jižní Moravě trápí, jsou extrémně přemnožení hraboši. Vzhledem k tomu, že nemohli rozhazovat jed po poli rozmetadlem, ale mohou jej aplikovat pouze do nor, se nedaří populaci redukovat. Například v Agrospolu už přeseli 30 hektarů řepky. "Máme na pozemcích enklávy hrabošů. Někde jsou hodně a někde méně. A při vzcházení obilí jsou hraboši největší problém, dokážou zlikvidovat úplně všechno," řekl Menšík.

V Těšeticích využili alespoň kladení jedu do nor. "Působení hrabošů to tlumí, ale ten problém nezmizí. Pořád se rozšiřují a hledají nová teritoria, kde najdou potravu. Aktuálně jsou pro nás největší hrozba," řekl Pokorný. S kolegy se byl podívat v létě i v Rakousku a ukázalo se, že hraboši jsou problém i ve Štýrsku, kde nebylo takové sucho jako v Česku. Stejně tak se s nimi potýkají zemědělci v sousedním Dolním Rakousku. Likvidují i ovocné sady, nejvíce jim chutná kůra meruněk a jabloní.

"Uvidíme, jestli dostaneme od ministerstva nějaké kompenzace. Přivítali bychom je, ale ministerstvo hledá obtížně peníze i na to, co zaplatit musí," poznamenal Pokorný. Někde přitom hraboši letos zničili úrodu z podstatné části.