Proslulý filmový muzikál Jana Hřebejka Šakalí léta vtrhne na Hudební scénu Městského divadla Brno. Adaptace příběhu z konce 50. let se ujal tým režiséra Stanislava Slováka v dramaturgii Jana Šotkovského. Hlavní roli Bejbyho, který se jako blesk z čistého nebe vřítí do Prahy a provětrá zatuchlé doby socialismu v jednom z dejvických hotelů, budou alternovat Libor Matouš s Kristiánem Pekarem. Premiéra se odehraje 3. a 4. května, uvedli tvůrci muzikálu.

Ti diváky vtáhnou do pražských Dejvic konce 50. let, které žijí poklidně svým způsobem života ve stínu rudé hvězdy na špici právě dostavěného hotelu International. Okrskář Jindřich Prokop to ovšem nemá lehké: po smrti ženy nezvládá ani syna Kšandu, trávícího čas s partou nudících se chuligánů, ani dceru Alenu, která právě prožívá svou první lásku k číšnickému učni Edovi. A už vůbec ne tetu Juřičkovou, v jejímž bytě Prokopovi žijí.

Do Dejvic se vřítí uragán Bejby

Ta se nachází ve vlastním světě, rozpráví převážně s duchy a bohužel už začíná být nebezpečná svému okolí. Při pátrání po tetině příbuzném, který by se o ni mohl starat, se nečekaně zjeví mladík Bejby. Není jasné, zda má skutečně s tetou něco společného. Do světa dejvických rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ určuje exotický obsah popelnic výše zmíněného hotelu, tak vtrhne uragán. Bejby svým výstředním oblečením a vášní pro rokenrol způsobí pozdvižení a pro generaci dospívajících kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.

Pomník na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi

Dnes již kultovní film režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklý na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace. A umocňuje jej rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock’n’roll pro Beethovena).

Brněnští tvůrci zvolili verzi Miroslava Hanuše

Podle Šotkovského vyhrál Hřebejkův film České lvy a pak se na něj trochu zapomnělo do doby, než se objevil v tuzemských divadlech. Poprvé ho uvedlo v roce 2001 plzeňské divadlo. „Verzí scénáře je asi pět a naše inscenace je v tuzemsku dvanáctá v pořadí. Z několika existujících divadelních verzí Šakalích let jsme zvolili tu nejhranější a podle našeho názoru nejlepší: jejím autorem je vynikající a zkušený divadelník Miroslav Hanuš,“ uvedl dramaturg.

Jako Bejby se představí Libor Matouš a Kristián Pekar

Jeden ze dvou představitelů Bejbyho Libor Matouš se srovnávání s Martinem Dejdarem, který ztělesnil hlavní roli ve filmových Šakalích letech, nebojí. „Divák v divadle ví, že se tam využívají trochu jiné prostředky než ve filmu. A věřím, že se lidi budou těšit na to, jak to může být v něčem odlišné a v něčem podobné,“ řekl zpravodajskému portálu BRŇAN Libor Matouš. Ten alternuje hlavní roli s Kristiánem Pekarem. Muzikál zkoušejí asi dva měsíce a v nejbližších dnech je podle režiséra Slováka čekají generálky. „Hudba je mi blízká a mám ji rád, takže písničky nejsou složité a je to fajn. Těším se na premiéru,“ dodal Matouš. Kromě něj a Pekara se v dalších hlavních rolích představí Elena Juráčková nebo Sandra Tupá (Alena), Šimon Fikar nebo Josef Gazdík (Eda), Kryštof Helbich nebo Matyáš Mičulka (Kšanda), Aleš Slanina nebo Oldřich Smysl (Prokop), Prokop Helbich nebo Maxmilián Riedl (Marína), Lucie Bergerová nebo Tereza Navrátilová nebo Michaela Hasalová (Milada), Jakub Przebinda nebo Jakub Uličník (Potentát), Erika Kubálková nebo Jana Musilová (Teta Juřičková), Miloslav Čížek nebo Ladislav Kolář (Vrchní Kaláb) a další.

Na jevišti se rozzáří barevný svět

Bejby na sobě bude mít kostkované sako s červenou košilí a barevnou kravatou a na nohou červené boty s bílou podrážkou stejně jako ve filmu. „Jeho vzhled je už ikonický a kostýmy včetně bot jsou dobové a do inscenace patří. Chceme zachytit pohled kluka, který vidí barevný svět. Při tvorbě kostýmů jsme vyšli z dobových barevných časopisů a plakátů,“ doplnila kostymérka Andrea Kučerová.