Přinášíme Vám obsáhlý rozhovor s majitelem a hlavním koučem Komety Liborem Zábranským. Autoři článku Roman Zajíček a Václav Trávníček se zaměřili na několik témat, jež v posledních dnech a týdnech rezonují českým hokejem.

Jak hodnotíte výkony Komety v posledním období?

Vidím obrovskou snahu, úsilí všech hráčů a bohužel ale i malou produktivitu. Ukázalo se to v posledním domácím utkání proti Pardubicím. Tuto sezónu nemáme takový „lauf“, že bychom zápas rozhodli v první třetině a pak si utkání v poklidnějším duchu pohlídali. S výjimkou duelu s Chomutovem, kdy jsme nastříleli více branek, to tuto sezónu bohužel zatím nemáme.

Je to o větší trpělivosti?

Je to hlavně o důrazu v zakončení a tlaku do brány a samozřejmě o četnosti střelby. Hlavně četnost střelby někdy chybí, ale chybí i kus štěstí. Pokud si v první třetině domácího utkání vytvoříme tři čtyři gólovky a neproměníme je, tak potom celých šedesát minut hrát a bušit do soupeře není nic jednoduchého. Samozřejmě hráči to sami vědí a chtějí to zlomit. Já sám jsem v tomto směru pořád v klidu, ale musím konstatovat holý fakt, že tuto sezónu nám tohle moc nejde. Pořád věřím, že se to zlomí. Je ovšem pravda, že když dáme jeden gól, těžko můžeme v každém utkání pomýšlet na zisk tří bodů. V neděli jsme odehráli těžké utkání v Třinci, které mělo parametry play-off. Vyhráli jsme jedním gólem za tři body, ale takových zápasů v sezóně samozřejmě moc není. Nejde na to spoléhat.

Zároveň vás musí těšit hra týmu směrem dozadu…

V tomto směru můžeme být spokojení. Obrana funguje velmi dobře, poslední tři utkání chytal fantasticky Marek Čiliak, stejně jako předtím Karel Vejmelka. Myslím, že jsme udělali velmi dobře, když jsme Lukáši Dostálovi pomohli k angažmá ve Finsku. Je to součást výchovy dalšího špičkového brankáře pro Kometu nebo NHL.

Před týdnem jste se vrátil z návštěvy Spojených států amerických. Co vás tam v hokejovém prostředí nejvíc zaujalo?

Do zámoří létám každý rok a pokaždé do jiných měst. Letos to vyšlo stejně jako loni na únorovou reprezentační pauzu. Měl jsem možnost navštívit fantastickou arénu v Minneapolis při utkání NHL Minnesota – Chicago, kde jsem měl domluvenou prohlídku arény. Má to jasnou souvislost. Důvod je zřejmý – naše snaha, vůle a obrovské úsilí k výstavbě multifunkční arény v Brně. Navštívil jsem tam i pár menších stadionů. Zajímalo mě hlavně zázemí a také provozní věci nebo fungování arény v průběhu utkání. Viděl jsem i pár utkání juniorky, sledoval tréninky dětí a i juniorky. Mluvil jsem s trenéry juniorky o různých systémech a programech. Bylo to určitě poučné. Souhlasím s Tomášem Králem, že u nás není problém v zázemí, financování nebo v možnosti rozvoje hráčů. Jen logicky nemáme u hokeje tolik dětí, co v zámoří. Na druhou stranu tady chybí pro náš hokej lepší sportovní infrastruktura, daleko víc kluzišť. A také obecně větší podpora sportu ze státního rozpočtu, včetně výstavby nových sportovišť. V tom těžce zaostáváme.

Jak se v této souvislosti ohlížíte za lednovou jízdou Kometa Expresu do Vítkovic?

Zaprvé patří obrovský dík špičkovému týmu, který v Kometě máme, marketingovému a obchodnímu oddělení a všem, kteří nám pomáhali. Děti byly nadšené, celá akce měla velký ohlas. Bohužel jsme se zpátky nevraceli se třemi body, ale myslím, že to na téhle marketingové události byla spíš malá kaňka. Pointa je pořád stejná: Proč máme vozit naše děti a naše partnery do pořádné multifunkční arény v jiných městech?

Výkonný výbor, jehož jste členem, minulý týden odsouhlasil přímý sestup a postup do extraligy. Jaký je váš komentář k tomuto rozhodnutí?

Od samého začátku, co jsem v Kometě, tvrdím v tomto ohledu stejnou věc: Jednoznačně nejférovější varianta je přímý sestup a přímý postup do nejvyšší soutěže. Co si vyhraju ve své soutěži, to si potom sklidím. Když v první lize vyhrajete soutěž a probojujete se do baráže, může se vám stát spousta věcí. Mohou přijít zranění, hráči mohou být přetížení a jdete na odpočaté soupeře, kteří celou sezónu hráli daleko těžší a kvalitnější soutěž. To není nic nového, všem je to známo. Pakliže ta varianta na stole byla, sám za sebe jsem odhlasoval to, o čem jsem za svých patnáct let v Kometě přesvědčený. Moc dobře vím, jak se strašně roztáčí finanční spirála na nákupy hráčů pro první tři čtyři týmy v první lize a pro ohrožené týmy z extraligy s hrozbou play-out nebo baráže. Kluby se dostávaly do pozice, že šest sedm týmů zespodu i z vrchu přeplácely hráče a vytvářely jim nadstandardní podmínky, aby se pokusily o postup nebo záchranu. Viděl jsem to v rovině sportovní nespravedlnosti a také v rovině ekonomické.

Rozhodnutí o zavedení přímého postupu i sestupu z extraligy má tedy vaši podporu?

Ano, přímý sestup i postup do extraligy je jednoznačně nejférovější varianta. Ať už ze sportovního nebo ekonomického hlediska. Můj přístup k tomuto je konstantní už patnáct sezón, co jsem v klubu, a říkal jsem to i v době, kdy jsme hráli první ligu. Takže v tomto názoru jsme naprosto konzistentní a neměníme ho tak, jak by se nám to mohlo zrovna hodit. Hlasoval jsem pro. Za sebe, za Libora Zábranského. Jsem členem výkonného výboru ČSLH jako fyzická osoba a byl jsem osloven, abych se stal členem naším prezidentem Tomášem Králem jako Libor Zábranský, ne jako zástupce APK. Jakýkoliv názor podpořím, odhlasuji nebo jsem k němu naopak kritický a hlasuji proti, pak je to za Libora Zábranského a nikoliv za APK. Tím, kdo řídí celý český hokej včetně všech soutěží je prezident našeho svazu a výkonný výbor jako celek. Možná by stálo za to připomenout, že APK řídila extraligu od roku 2000 do roku 2012, když v prosinci roku 2011 smlouvu s ČSLH vypověděla.

Další věc, kterou výkonný výbor schválil, se týká extraligy juniorů. Ta nyní bude nesestupová a budou ji moci hrát pouze kluby, které mají mládežnickou akademii Českého hokeje…

Zastávám názor, že pakliže v našich podmínkách, v našem prostředí a s naším počtem registrovaných hráčů v mládežnických kategoriích nezvýšíme konkurenci mezi hráči i trenéry, český hokej se nikam neposune. Za tím si stojím. Jestliže se uzavřela první liga, uzavřela se proto, aby tam hráli mladí hráči. Otázkou však je, jestli tam hrají nebo nehrají. Sezóna statisticky ukázala, že to asi nesplnilo takové očekávání, jaké mělo mít. My jsme v této souvislosti poslali co nejvíc našich hráčů z naší juniorky do Třebíče. Z logiky věci neměl náš juniorský tým plnohodnotné čtyři pětky na trénování. Doplnili jsme ho tedy hráči ze staršího dorostu. Ovšem do staršího dorostu jsme nemohli posunout mladší dorostence, někteří na to nejsou fyzicky připraveni, jsou tam růstové rozdíly, zkrátka neměli jsme tým z čeho doplnit. Celou sezónu jsme u staršího dorostu netrénovali s plným počtem hráčů, když byla marodka nebo zranění, kvalita tréninků byla díky tomu katastrofální. Je to prostě ukazatel toho, že takové množství hráčů nemáme. Hlasoval jsem pro, aby se kategorie staršího dorostu zrušila a vytvořilo se konkurenční prostředí. Když vytvoříme velmi kvalitní juniorku, velmi kvalitní kategorie dorostu s větším počtem týmů, než máme v juniorce, tak se to v té pyramidě musí za čas projevit. Kvalita tréninků bude hráče tlačit výkonnostně nahoru a kvalita zápasů půjde nahoru taky.

Co říkáte na argument, že nové rozhodnutí o extralize juniorů může být likvidační pro malé kluby?

Mně by jen zajímalo, co je to malý klub? Jestli kluby zanikají, tak je to ze dvou důvodů. Buď nemají děti, nebo tam není adekvátní management, který se nedovede o ten klub starat. Stačí se podívat okolo nás na jižní Moravě. Není to tak, že by například v Blansku nechtěli dělat mládež nebo že by nechtěli hrát první nebo druhou ligu. Ale není z čeho brát, děti prostě nejsou.

Jsou dvě roviny, jedna je teoretická a druhá praktická. Od stolu někdo mluví v teoretické rovině, že musíme mít nejlépe několik tisíc hráčů v každém ročníku. A pak je praktická realita, kdy zjistíme, že děti nejsou nebo mají jiné zájmy, případně že nemají kde bruslit. V podstatě se stává to, že děti v regionálních klubech a přípravkách nemáme. V samotném Brně je dětí v přípravkách dost, ať už u nás, ve Warrioru nebo Technice. Jsme rádi, že všechny tyto kluby fungují. Ale pak máme v Brně tři extraligy dorostu a tam už není konkurence a tím pádem ani kvalita. To, že odejde jeden talentovaný hráč například ze Žďáru nad Sázavou do Brna jako v minulosti Martin Nečas, přece neznamená, že by to mělo být pro klub ze Žďáru likvidační. Tohle je přece blbost.

Jak přistupujete k tématu vytvoření prvoligové „dukly“ na Moravě?

Když předseda svazu Tomáš Král s tímto projektem přišel, reagoval jsem tím, že máme ústní dohodu s Třebíčí, kam budeme posílat naše hráče. Může se stát, že do Litoměřic naše hráče nepustíme pro velkou dojezdovou vzdálenost a také z toho důvodu, že Litoměřice mohou hrát úplně jiný systém než my. Proto v Třebíči platíme trenéra na plný úvazek, aby systémové věci byly stejné a hráči tam byli vychováváni jako v Kometě.

Pokud je projekt „dukly“ v Litoměřicích životaschopný, nemůžeme ho pro hráče z Moravy nechat pouze v tomto městě. Neumím si představit, že bychom tam posílali hráče, že by například Lukáš Dostál jezdil místo do Třebíče do Litoměřic, to by většinu času strávil na dálnici. Dostal jsem tedy za úkol vytipovat lokality respektive města, která by byla pro projekt „dukly“ na Moravě vhodná. Tomuto úkolu se věnuji, ve středu budu mít schůzku se starostou Hodonína. Tam začínám a budu navštěvovat a oslovovat další vytipovaná města a kluby.

Jaká kritéria musí vybraná lokalita splňovat?

Musí mít jasné parametry jako v Litoměřicích. Tedy odpovídající zázemí, posilovnu, ubytování u stadionu, dodržování jasných tréninkových pokynů a metodiky, které jsou na svazu nastavené. Je mi jasné, že ambiciózní kluby jako Přerov nebo Prostějov o tohle asi zájem mít nebudou. Nicméně oslovím všechny kluby a na výkonném výboru přednesu, které z měst, a který klub by mohl s výchovou hráčů pro český hokej pomáhat.

Když už jsme nakousli téma řízení soutěží ČSLH samotnou APK, jaký je váš názor na změny v disciplinárním řádu zavedené před minulou sezónu?

Názor můžu mít jakýkoliv, důležitá jsou fakta. Kometa oslovila ke spolupráci Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity a předběžné závěry a názor na nejen disciplinární řád ale i na možnosti ovlivňování davového chování odprezentovali zástupci FSS na zasedání APK před touto sezónou. Ty závěry byly jasné. Že některé věci bohužel změnit nemůžeme, že některé věci změnit musíme, ale chce to jasný koncept a počítat s tím, že se bavíme o práci v dlouhodobém horizontu atd. Bohužel ke změnám moc nedošlo a v praxi v podstatě dochází k naprosté absurditě, kdy Kometa v roli hostujícího celku zodpovídá za něco, nad čím nemá kontrolu, kdy neplní roli hlavního pořadatele a kdy finance ze vstupného do jakéhokoliv sektoru, tedy i sektoru hostů, jdou domácímu týmu. Ale pakliže hlavní pořadatel selže a v sektoru hostů se stane taková zhovadilost jako například v Pardubicích, tak potrestáni jsme byli my jako klub a to i přesto, že nemáme a neměli jsme jakoukoliv možnost tomuto zabránit. Z logiky věci jako hostující klub nemůžeme suplovat roli hlavního pořadatele, negenerujeme příjmy ze vstupného a tím pádem bychom neměli absolutně nést jakoukoliv zodpovědnost za vpuštěné osoby do jakéhokoliv sektoru. A jaký je výsledek? Disciplinární řád viníka najde v tom, že zodpovědnost přenese na hostující tým, v tomto případě tedy na nás, a my jsme potrestaní pokutou padesáti tisíc. Otevřeně se zeptám: Dává to někomu logiku? Nám tedy ne a proto jsme celou věc předali našemu právnímu zástupci, protože odmítám za selhání třetích osob neustále dokola platit pokuty.

Příští týden má premiéru dokumentární snímek KOMETA:FILM (Z nebe do pekla a zpět). Užil jste si natáčení?

No, užil jsem si to. Každý o mě ví, že nerad někde veřejně vystupuju a tady ty věci obecně nemusím. Ale je to fantastický nápad z dílny našeho tiskového oddělení. Věřím, že si to diváci užijí a doufám, že stejně jako na zápasech Komety bude i v kinech vyprodáno (úsměv).