Více než dvě třetiny lidí, kteří se v dětství léčili s nádorem, mají podle odborníků další zdravotní potíže. Nejčastěji jsou to problémy se srdcem, plícemi, ledvinami, štítnou žlázou či růstem. Může ale jít i o úzkosti, chronickou únavu nebo neplodnost, která postihuje až desetinu z nich, uvedla pacientská organizace Společně k úsměvu v tiskové zprávě. V České republice žije asi 6000 až 7000 dříve dětských pacientů vyléčených ze zhoubného nádoru.
V současné době se péčí o pacienty s pozdními následky onkologické léčby zabývají nemocnice v pražském Motole a v Brně u svaté Anny. Podle přednosty Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno Jaroslava Štěrby je jich málo, měla by být při více komplexních onkologických centrech. „Přimlouval bych se za to, aby se tato aktivita stala součástí Národního onkologického programu,“ dodal.
Každý rok je nádor zjištěný asi u 350 dětí, 80 procent z nich se po léčbě uzdraví. Budoucí zdravotní potíže v důsledku léčby či návrat nádoru je podle Tomáše Kepáka, vedoucího lékaře programu pozdních následků Kliniky dětské onkologie a zároveň lékaře ambulance dlouhodobého sledování v nemocnici u svaté Anny v Brně, pro praktické lékaře obtížné předvídat. „Běžné prohlídky nemusí tyto následky vždy odhalit,“ vysvětlil.
Až 40 procent původně onkologických pacientů se podle něj potýká s poruchami štítné žlázy. Pacienti, kteří prodělali léčbu cisplatinou, která je obvyklou součástí chemoterapie, mívají potíže se sluchem. „Většina bývalých onkologických pacientů trpí syndromem předčasného stárnutí a objevují se u nich nemoci, které jsou typické pro úplně jinou věkovou kategorii,“ dodal Štěrba.
Například riziko rakoviny prsu se pravidelně kontroluje od 40 let, vyšetření platí zdravotní pojišťovna. Dívky, které v dětství prodělaly Hodgkinův lymfom, jím mohou onemocnět o 20 či 30 let dříve. Podle lékařů je tedy dobré je sledovat už od 20 let.
