Historické domy v Brně mají před bouráním nebo nevhodnou přestavbou chránit městské památkové zóny. Návrh na jejich vymezení připravili během dvouroční práce odborníci ze strany Národního památkového ústavu a města.

“O vymezení památkových zón intenzivně jednáme s památkáři, architekty i představiteli městských části už dva roky. Za lidovce mohu říct, že návrh památkových zón plně podporujeme. Oddalování ochrany významných území a domů je v tuto chvíli risk, který si nemůžeme dovolit,“ uvedl primátorčin náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL).

Podle lidovců je to teď hra o čas, stovky historických domů v Brně totiž momentálně nejsou nijak chráněny před bouráním nebo nevhodnou přestavbou. Vznik památkových zón je to správnou cestou.

Vyhlášení zón by mělo ochránit také budovy a místa, která dle Nejvyššího správního ústavu kvůli staré administrativní chybě památkovou ochranu ztratili. Kdyby už byla v platnosti městská památková zóna, nedošlo by ke zbourání například vily na ulici Tichého, neorenesančního městského paláce na ulici Hybešově a Lidické nebo barokního domu v ulici Hlinky.

Jednotlivé zóny by nyní určovaly, jak mohou památkáři do případné rekonstrukce nebo nové výstavby zasahovat.

 

“Pokud by se schválila památková zóna v navržené podobě, ve většině případů by se pak památkáři vyjadřovali k fasádám, zachování charakteru zástavby nebo úpravě veřejného prostranství. K vnitřním prostorám pouze v případě kulturních památek. Představa, že si lidé nebudou moci ve svých domech předělat interiér je tak zcela mylná,” uvedl radní pro rozvoj města Brna Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Město vede debaty na toto téma již několik měsíců a během následujících týdnů by Ministerstvo kultury mohlo konečně začít pracovat na vyhlášení zóny. Navrhovaná zóna širšího centra má mít rozlohu 594 hektarů. Zóny mají podle návrhu památkářů vzniknout v Brně dvě. Jedna velká, která zahrnuje území Brna-středu, Žabovřesk, a částí Husovic a Černých Polí v městské části Brno-sever. Druhá menší zóna pak má platit v okolí Slovanského náměstí v Králově Poli.

„Brno každým rokem prostřednictvím neuvážených demolicí a necitlivých přestaveb, zvláště objektů z 19. století a meziválečného období, ztrácí celosvětově uznávanou architektonickou a urbanistickou podstatu jednotlivých městských částí,“ upozornila již dříve mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová.