Loňský rok byl v Brně teplotně rekordní za dobu měření od roku 1800, průměrná teplota činila 12,2 stupně Celsia. Proti průměru z let 1961 až 1990 to bylo o 3,6 stupně více, přičemž druhý nejteplejší rok 2018 byl teplejší o tři stupně, uvedl na svém účtu na síti X klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Pavel Zahradníček. Už v průběhu roku o něm mluvili klimatologové jako o extrémně teplém jak v globálním, tak v republikovém kontextu.

Třetí nejteplejší byl předloňský rok s kladnou odchylkou 2,9 stupně, celorepublikově byl předloňský rok teplejší než rok 2018. Nejtepleji od začátku měření v roce 1775 bylo loni i v pražském Klementinu, průměrná roční teplota činila 13,3 stupně, proti letům 2018 a 2023 o půl stupně tepleji.

Výrazně kladné odchylky od průměru začali klimatologové v Česku pozorovat především od září roku 2023. Leden až říjen byly loni teplotně nadprůměrné, přičemž největším extrémem byl únor. Proti průměru let 1961 až 1990 byl teplejší o 6,8 stupně, v březnu se odchylka snížila na 4,5 stupně. I v řadě dalších měsíců se odchylky pohybovaly okolo dvou až tří stupňů. A citelně tepleji bylo i proti průměru let 1991 až 2020, což už je období, které bylo výrazně teplejší než předchozích 30 let.

„Je to velmi dobře vidět na grafu průměrných ročních odchylek v Brně. Zatímco období od roku 1800 až do roku 1980 se projevovalo jen přirozené kolísání bez velkého trendu, tak od 80. let minulého století se oteplování dramaticky zrychlilo a stále pokračuje,“ řekl Zahradníček.

Až listopad byl loni prvním měsícem, který se nijak zvlášť neodchyloval od dlouhodobého průměru

Byl o jednu desetinu stupně teplejší než průměr za roky 1961 až 1990 a o 0,7 stupně chladnější než v dalších 30 letech. Prosinec byl opět teplotně nadprůměrný.

Ve vědecké obci již řadu let panuje shoda na tom, že oteplování bude pokračovat a že klíčovým hnacím motorem tohoto procesu jsou lidmi vyprodukované skleníkové plyny vytvořené spalováním fosilních paliv, jejichž množství se přes různé snahy každoročně místo snižování zvyšuje. Kvůli zvyšování globální teploty se nebezpečné meteorologické jevy stávají intenzivnějšími a četnějšími, ať už jde o sucho, horké vlny a úbytek sněhu. To ovlivňuje intenzitu a rozsah požárů a také zemědělskou produkci.